To je Šašek
Barbora Svobodová profil únor 2014
I po čtvrtstoletí od změny režimu existuje stále velké množství exilových autorů, kteří zůstávají v českém prostředí téměř neznámí a k nimž si domácí kultura teprve pomalu nachází cestu. Jedním z nejnovějších objevů toho druhu je výtvarník Miroslav Šašek. Grafik, ilustrátor, malíř i spisovatel, jemuž v loňském roce vyšly v češtině a ve slovenštině dvě knížky ze série jeho kreslených průvodců po světových metropolích.
Miroslav Šašek se narodil v listopadu 1916 v Praze. Oba jeho rodiče pracovali v administrativě a čtyři roky po malém Miroslavovi se jim narodila ještě dcera Věra. Část svého dětství Šašek strávil v Sedlčanech, kde jeho otec vedl pojišťovací kancelář. Už od útlého věku se projevovalo Šaškovo kreslířské nadání. Po ukončení reálného gymnázia nastoupil na ČVUT, kde začal studovat architekturu a byl zde mimo jiné také žákem Oldřicha Blažíčka, který jej vyučoval malbě.
Na konci 30. let Šašek podnikl několik studijních cest do různých evropských zemí i do severní Afriky. Ze všech míst, která navštívil, jej nejvíc nadchla Paříž. Své zkušenosti z ciziny a znalosti několika jazyků následně uplatnil při práci v cestovní kanceláři, v níž byl v roce 1939 pár měsíců zaměstnán jako expediční úředník. V průběhu 30. a 40. let také ilustroval knihy pro významné nakladatelské domy Melantrich či Kuncíř. Kromě dětských knížek – Červená Karkulka Josefa Hiršala nebo Sedm mamlasů Eduarda Petišky – výtvarně ztvárnil například také jedno vydání Osudů dobrého vojáka Švejka.
Sám napsal a ilustroval pohádku Benjamin a tisíc mořských ďasů kapitána Barnabáše, příběh vesnického chlapce s bujnou fantazií, která mu umožní prožít různá dobrodružství s partou námořníků. Knižní ilustrace ale nepředstavovala jediné odvětví, v němž se Šašek uplatnil. Jeho karikaturní kresby dotvářely podobu několika novin a časopisů: například Svobodného slova, Večerníku, Českého slova a jeho nedělní přílohy Kvítko. Po skončení války pak Šašek i se svou první ženou Jindřiškou krátce žil v Jablonci, kde spolu vyráběli dřevěné loutky.
Paříž, Mnichov, Paříž
V roce 1947 začal Miroslav Šašek studovat na École nationale supérieure des Beaux-Art v Paříži, kam se manželé Šaškovi přestěhovali. Do Paříže odjel s předběžnou zakázkou od Kuncířova nakladatelství, pro které měl vytvořit ilustrovaného turistického průvodce po městě. Tato knížka ale měla mít jinou podobu než pozdější autorovy slavné práce z řady This is… Podle Šaškových vlastních slov v ní měla být spousta textu a jen drobné obrázky. S příchodem února 1948 se však situace změnila. Šaškovi se rozhodli, že už se do Československa nevrátí, Miroslav se nechal zaměstnat jako architekt a reklamní grafik a z práce na průvodci sešlo hned v jejích počátcích.
Od roku 1951 Šašek působil v mnichovské redakci Rádia Svobodná Evropa. Ačkoli se s rozhlasovým prostředím do té doby nesetkal, projevil se jako mimořádný talent a velmi schopný redaktor i rozhlasový herec. Vystupoval v mnoha rozhlasových hrách a pořadech, některé z nich později režírovala jeho žena. Kromě toho se Šašek spolupodílel na vydávání redakčního humoristického časopisu Škorpion, ve kterém se objevovaly i jeho kresby.
Šaškovo manželství s Jindřiškou se ale nakonec rozpadlo a Miroslav v roce 1957 odchází z mnichovské redakce zpět do Paříže. Zůstal však externím spolupracovníkem stanice i během 60. let, kdy Svobodná Evropa vysílala jeho fejetony a glosy z cest. Okruh lidí pohybujících se kolem rádia byl pro Šaška velmi důležitý nejen z hlediska pracovního, ale i osobního. Našel zde spoustu přátel a také svou druhou manželkou Annu, která pracovala jako hlasatelka. Bohužel ani druhé manželství Miroslava Šaška nevydrželo a s Annou se po deseti letech v roce 1971 rozvedl.
This is…
Na prvním ze svých kreslených průvodců začal Miroslav Šašek pracovat krátce po návratu do Paříže v roce 1957 a o dva roky později pak hotová kniha s jeho ilustracemi i textem vyšla nejprve v londýnském nakladatelství W. H. Allen a brzy poté v nakladatelství McMillan v New Yorku. This is Paris je první z rozsáhlé série knih určených v prvé řadě dětským čtenářům, ale své kouzlo má i pro dospělé. Šašek v ní představuje město na Seině nejen prostřednictvím významných pamětihodností a turistických atrakcí, ale zaměřuje se i na jeho obyvatele a typické figurky místních strážníků, malířů na Montmartru nebo obchodníků a pozornost věnuje i takovým věcem, jako jsou pouliční lampy nebo poštovní schránky.
Jeho Paříž je živoucím velkoměstem a zároveň i fascinujícím světem viděným dětskýma očima. Jednotlivé postavičky i budovy jsou podány s určitou mírou stylizace a zjednodušení, ale rozhodně nejsou primitivní. Naopak vše je zpodobeno do nejmenšího detailu. Ilustrátor si totiž velmi dobře uvědomoval, co pro děti detaily znamenají, a také se o tom zmiňuje v jednom z dochovaných rozhovorů: „Když nakreslím v budově 53 oken namísto 54, zasype mě hromada dopisů. Děti dnes vědí všecko – svět je mnohem menší.“
V roce 1959 následovalo vydání další knihy This is London. Původně bylo plánováno vydání pouze trojice průvodců, posledním zamýšleným městem měl být Řím, ale knížky se setkaly s takovou oblibou, že se jejich počet vyšplhal až na osmnáct titulů. Kromě tří zmíněných měst Šašek kresebně ztvárnil a popsal také New York, Edinburk, Mnichov, Benátky, Izrael, mys Canaveral, Hongkong, Austrálii nebo OSN a mnoho dalších míst. Poslední knížka o historické Británii vyšla v roce 1974.
Od města k městu
Podle smlouvy s nakladatelem měl Miroslav Šašek vytvořit dvě knížky ročně. Pokaždé přijel na konkrétní místo, procházel jím „s očima otevřenýma“, dělal si poznámky a kresebné náčrty věcí, jež mu připadaly typické a charakteristické. Finální ilustrace vznikaly v často nevyhovujících podmínkách hotelových pokojů, které ani vzdáleně nepřipomínaly umělecký ateliér. Přesto se Šaškovi povedlo vytvořit skvělé práce, které spojuje nejen specifický kreslířský styl obrázků městských ulic a budov, ale také postavička malíře s velkými deskami opakující se vždy na začátku a na konci knihy, když do daného města vchází, a pak zase, když z něj odchází. Miroslav Šašek tak do svých knih doslova vložil sám sebe a zobrazil vlastní kočování od města k městu.
Sám svůj život považoval za smutný a tento smutek vkládal do svých „hodně šedých a černých“ obrazů, které paralelně s kresbami také tvořil. Čtenáři jeho knížek ale znali Šaška veselého, hravého a barevného a takového si ho oblíbili. Řada This is… byla přeložena asi do deseti světových jazyků a jednotlivé knihy vycházely v nákladech v řádu desetitisíců v Evropě, Severní i Jižní Americe a v Japonsku. Byly také oceňovány řadou cen.
This is London a This is New York získaly ocenění New York Times za nejlepší ilustrovanou knihu roku, díky This is United Nations byl umělec zapsán na čestnou listinu IBBY a po vydání knihy o San Franciscu mu jeho představitelé darovali klíč od města. Stejně tak Šaškovi chodilo množství nadšených dopisů od jeho dětských čtenářů, kterých si cenil snad ještě více než oficiálních poct. Čtyři z jeho knih – o New Yorku, Izraeli, Benátkách a Irsku – se dočkaly i svých filmových verzí, které jsou vytvořené na základě snímání statických obrazů a jejich „zoomování“ přímo z kreseb.
Pozdě, ale přece
Kromě knížek z řady This is… vytvořil Šašek obrazový doprovod i k dalším dílům: pro výbor exilové poezie Neviditelný domov, verše exulantů 1948–1953, české překlady Básně doktora Živaga od Pasternaka, Solženicynovu Řeč o pravdě nebo anglickou knihu Letters from Pompeii. Sám ještě napsal a ilustroval knihy Stone is not Cold, ve které spojil koláž a kreslenou karikaturu, a Mike and the Modelmakers. Také uspořádal několik výstav svých obrazů. Měl mnoho plánů, uvažoval o dalších svých průvodcích, ale žádné This is Canada, Tokio nebo Stockholm už nevzniklo. Miroslav Šašek zemřel ve třiašedesáti letech v květnu 1980 ve Švýcarsku u své sestry Věry.
Zájem o práce Miroslava Šaška přetrvává až do současnosti. Od roku 2003 jsou znovu vydávány reprinty jeho kreslených knih a znovu se těší velké oblibě – stačí si prohlédnout pochvalná čtenářská doporučení v zahraničních internetových knihkupectvích. Prodávají se kalendáře a grafické listy s Šaškovými ilustracemi, a dokonce existuje i téměř profesionální fanweb zaměřený na umělcovu tvorbu. V českém prostředí již čtvrtým rokem funguje Nadační fond Miroslava Šaška a na letošní jaro se chystá výstava v pražské Galerii Smečky. I když se paní Olga Černá, Šaškova příbuzná, snažila o vydání jeho knížek u nás už dříve, vychází teprve od loňského roku, kdy se jich ujalo nakladatelství Baobab. Po více než padesáti letech se tak čeští čtenáři mohou seznámit s Londýnem a Paříží, jak je viděl, popsal a nakreslil Miroslav Šašek. Je to pozdě, ale přece.
Miroslav Šašek: To je Paříž / To je Londýn
à 62 stran; cena 269 Kč, Baobab
www.baobab-books.net
www.sasekfoundation.com
Přítomnost člověka
Barbora Svobodová výstava červenec 2014
Bohumír Matal na Špilberku / S osobností a tvorbou brněnského malíře Bohumíra Matala je spojeno mnoho příběhů a přívlastků. Ze svědectví autorových přátel povstává legenda o všestranném umělci, filozofujícím debatérovi, poctivém řemeslníkovi a člověku, který jako...
Fotograf a instituce. Archiv Pavla Paula
Zuzana Krišková profil zima 2020
Fotograf Pavel Paul zasvětil celý svůj život zaznamenávání každodenního provozu a ruchu Akademie výtvarných umění v Praze a dokumentaci děl umělců s ní spojených. Přesto bylo jeho dílo až donedávna téměř neznámé.
Nejradikálnější český konceptualista
Jana Písaříková profil květen 2020
Mnozí teoretici, ale i instituce mají stále problém prostřednictvím svých expozic a sbírek přijmout fakt, že v České republice se od poloviny šedesátých let rozvíjelo pozoruhodné konceptuální myšlení. Výstavu Jana Wojnara, kterou pro Museum Kampa kurátorsky připravila Helena...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
