Třetinu roku zavřeno, poloviční propad. Návštěvnost domácích galerií v covidovém roce 2020

Tomáš Klička zprávy březen 2021

Většina roku 2020 byla kvůli pandemii covid-19 doprovázena restrikcemi, které měly výrazný dopad také na provoz muzeí a galerií.

AA-47.jpg

ilustrace Miroslav Barták

Okolnosti institucím výrazně ztížily jak přípravu výstav, tak jejich zpřístupňování veřejnosti. Mnoho výstav bylo opakovaně prodlužováno, další odsouvány. Sestavovat tak každoroční tabulku s přehledem návštěvnosti jednotlivých výstav by bylo problematické. Tentokrát jsme proto oslovili devatenáct tuzemských galerií a největší domácí muzeum s žádostí o poskytnutí údajů o celkové roční návštěvnosti, které by ukázaly, do jaké míry se na jejich provozu uzavírky podepsaly.

Galerie a muzea byla z nařízení vlády uzavřená v roce 2020 celkem třikrát. Poprvé od 13. března do 11. května, podruhé od 12. října do 3. prosince a nakonec od 18. prosince až do dnešních dnů. Vládní výjimku dovolující otevření i ve čtvrtém stupni protiepidemického systému (PES) dostalo koncem roku pět výstav, které byly založené na mezinárodní spolupráci, např. Rembrandt: Portrét člověka v Národní galerii Praha, Sluneční králové v Národním muzeu nebo Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh v Západočeské galerii v Plzni. Ve výsledku však byly otevřeny pouze o několik dní déle, do 27. prosince, kdy PES kvůli šíření epidemie přešel do pátého stupně. Kuriózní situace nastala v případě výstavy Comenius 1592–1670 v Jízdárně Pražského hradu. Oficiálně šlo o jednu ze zmiňované pětice se zvláštní výjimkou, reálně však výstava tuto příležitost nikdy nevyužila, neboť její otevření bylo plánováno až na 28. prosince.

Vlivem vládních opatření tak galerie musely mít zavřeno celkem 127 dní. Dopad uzavření se však neomezoval pouze na období faktické nepřístupnosti prostorů galerií. Lidé se do sdílených uzavřených prostor výstavních síní vraceli pomaleji i po jejich otevření. „Po první vlně jsme otevřeli v polovině května a řekl bych, že lidé se k nám vraceli spíše opatrně. Ve chvíli, kdy jsme se v průběhu září začali dostávat ohledně návštěvnosti téměř do normálu, tak jsme museli v říjnu zase zavřít,“ konstatuje ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal.

Povinná protiepidemická opatření ale nejsou jedinými faktory, které mají dopad na návštěvnická čísla. Galerie neměly otevřeno stejný počet dní – některým z nich, jako je třeba pražský DOX, organizace znovuotevření trvala déle. Je třeba zohlednit také různorodost podmínek, ve kterých instituce působí – návštěvnost ovlivňuje i to, zda galerie sídlí ve velkém městě, nebo v rámci turistické destinace. V číslech o návštěvnosti vycházíme z údajů poskytnutých galeriemi, které však nemají pro počítání návštěvníků jednotnou metodiku. Tentokrát jsme pracovali s celkovou návštěvností včetně vernisáží. Některé instituce vedle běžných návštěvníků započítávají i účastníky doprovodných programů, což ale neplatí pro všechny.

Nejvíce návštěvníků tak jako každý rok i v roce 2020 přilákaly ty největší, národní instituce. Do Národní galerie přišlo celkem 283 tisíc lidí, do Národního muzea pak 237 tisíc. Nad 60 tisíci návštěvníky se podle poskytnutých informací pohybovala Galerie hlavního města Prahy (70 tisíc), Moravská galerie v Brně (67 tisíc) a Centrum současného umění DOX (62 tisíc). Kolem 50 tisíc měly Uměleckoprůmyslové museum nebo Galerie Středočeského kraje.

Takto izolovaně čísla návštěvnosti nevypadají příliš dramaticky, to se však změní, když je srovnáme s výsledky za předchozí rok. Národní muzeum hlásilo v roce 2019 rekordní návštěvnost přes 1,1 milionu lidí (meziroční pokles je tedy enormních 78 procent). Národní galerie v tomto ohledu „spadla“ o 58 procent. Nejmenší propady u dotázaných galerií se pohybují kolem 30 procent (krajské galerie jako GASK, GMU Hradec Králové nebo KGVU Zlín), nejvyšší kolem 80 procent (vedle Národního muzea např. Muzeum umění Olomouc). Průměrný pokles devatenácti sledovaných muzeí a galerií vychází na 54 procent. Dramaticky působí i souhrnná čísla. Celkem oslovené instituce v minulém roce přivítaly lehce přes milionu návštěvníků (1,019 milionu). O rok dřív to bylo skoro třikrát tolik (2,914 milionu). Takovéto propady se nutně výrazně podepsaly i na příjmech ze vstupného.

K nejvyhledávanějším výstavám patřily egyptologický projekt Národního muzea Sluneční králové, který průměrně uvítal 460 lidí denně, a výstava Rembrandt: Portrét člověka v Národní galerii. Na Rembrandta do Paláce Kinských v krátkém období bez kapacitních omezení zavítalo kolem tisícovky lidí denně, po zavedení restrikcí šlo zhruba o pět set lidí, kteří neváhali čekat ve frontě i několik hodin (obě výstavy jsme recenzovali AA 11/2020).

Jednou z reakcí na přísné uzávěry byl přesun do online prostředí. Galerie se snažily poskytnout víc než kdy jindy digitální doplňky a náhražky nepřístupných výstav, ať už šlo o komentované prohlídky, virtuální kopie výstav nebo vzdělávací materiály pro děti (viz AA 5/2020).

Ani v roce 2021 galerie zatím neměly možnost otevřít. V současnosti jsou zavřené už více než čtvrt roku. Jakkoliv je ošemetné dnes cokoliv predikovat, jedno je bohužel jisté: Na úroveň roku 2019 se letošní návštěvnost muzeí a galerií určitě nevrátí.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné