Tuzemské lázně nově památkami UNESCO

Tomáš Klička zprávy září 2021

Na konci července zveřejnila Organizace OSN pro vzdělání, kulturu a vědu (UNESCO) 34 nových zápisů na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

AA-52 (1).jpg

ilustrace Miroslav Barták

Každoročně rozšiřovaný seznam v současnosti čítá celkem 1 129 památek z celého světa. Dosavadních 14, které se nacházejí na území České republiky, obohatí dvě nové. V rámci společného zápisu slavných evropských lázeňských měst totiž figurují Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Do prestižního soupisu se dále zařadí přírodní památka Jizerskohorské bučiny, která představuje vůbec první tuzemskou přírodní lokalitu na seznamu a byla rovněž součástí nadnárodní nominace evropských lokalit s bučinami.

Celkem jedenáct lázeňských měst představuje společně jednu položku na Seznamu světového dědictví. Kromě západočeského lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně jde o města Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen v Německu, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, Baden u Vídně v Rakousku a City of Bath v Anglii. Nominaci připravily společně Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Severní Irsko a Česká republika.

Při rozhodování o zápisu hrála roli jak výjimečná architektura lázeňských měst, tak fenomén lázeňských pobytů včetně procedur a balneologických postupů. Podle UNESCO jsou tato místa „svědectvím mezinárodní evropské lázeňské kultury, která se rozvíjela od počátku 18. století do 30. let 20. století. Vedla ke vzniku velkolepých mezinárodních letovisek, která ovlivnila typologii měst soustředěných kolem souborů lázeňských budov, jako jsou léčebny, pitné haly, kolonády a galerie, sloužících k využití přírodních zdrojů minerálních vod ke koupání a pití. (…) Všechny tyto soubory jsou začleněny do celkového urbanistického kontextu, který zahrnuje pečlivě spravované rekreační a terapeutické prostředí v malebné krajině.“

Naprostá většina ze 34 nových zápisů se nachází v Evropě a Asii a památky kulturního charakteru zcela převažují nad těmi přírodními. Z oblasti moderní architektury se na seznam dostalo centrum Lublaně navržené slovinským architektem Jože Plečnikem. Připomeňme, že původně ČR usilovala o společnou nominaci, která by zahrnovala i pražský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Slovinská strana se ale nakonec rozhodla připravovat nominaci pouze národní. Status památky UNESCO obdržela také umělecká kolonie v hessenském Darmstadtu, která představuje unikátní komplex předválečné moderní architektury se stavbami Petera Behrense, J. M. Olbricha a dalších. K nejmladším památkám pak patří modernistický kostel z roku 1960 od Eladia Diesta, který se nachází v Atlántidě v Uruguayi.

Mezi archeologickými památkami na seznamu nově nalezneme také tzv. Dunajský limes, tedy část hranic někdejší Římské říše podél Dunaje. Jedná se o jeho 600 km dlouhou část s pozůstatky starořímských silnic, opevnění, vojenských táborů a strážních věží na území Slovenska, Rakouska a Německa. V bratislavské části Rusovce jde konkrétně o vojenský tábor Gerulata a u obce Iža v jihoslovenském okrese Komárno pak o pevnost Celemantia. V letošním roce byl status památky UNESCO přidělen také Dolnogermánskému limu na území Německa a Nizozemska. Společně se staršími zápisy jsou tak v současnosti chráněny pozůstatky hranic Říma v rozpětí od Skotska až po Slovensko.

Na seznam byl rovněž zařazen soubor freskových maleb v severoitalské Padově ze 14. století. Konkrétně jde o výzdobu osmi budov různých funkcí, mezi nimiž se nalézá také jedna z nejdůležitějších památek gotického malířství – kaple rodiny Scrovegniů, kterou na začátku století malířsky vyzdobil Giotto.

Letošní setkání Výboru pro světové dědictví UNESCO virtuálně hostilo čínské město Fu-čou. Vzhledem k organizačním problémům v minulém roce byly vyhlášeny zápisy za léta 2021 i 2020. Mezi agendu výboru však nepatří pouze zapisování památek nových. Podobně jako se to před 12 lety stalo Drážďanům, přišel o status UNESCO tento rok britský Liverpool. Historické části města a doky byly zapsány v roce 2004 jako výjimečná památka námořní a obchodní minulosti 18. a 19. století. Liverpool byl ze seznamu vymazán vzhledem k údajné nenávratné ztrátě původního charakteru způsobené novou výškovou výstavbu. Výbor také již potřetí neodsouhlasil zařazení Benátek na Seznam ohrožených památek UNESCO. Nedostatečná ochrana města na laguně je přitom dlouhodobě terčem kritiky.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard