Umělci, spolky, soukromé galerie a druhá vlna

Tomáš Klička zprávy zima 2020

Protikoronavirová omezení mají ekonomický dopad také na oblast výtvarného umění. Zatímco následky ve sféře veřejných galerií financovaných z peněz státu a samospráv se teprve rýsují, situace v soukromém sektoru, do něhož spadají jak soukromé prodejní galerie, tak i umělci fungující často jako živnostníci, se projevuje rychleji.

AA-46.jpg

ilustrace Miroslav Barták

Také tento segment světa umění si nárokuje pomoc od státu a vznáší připomínky týkající se přetrvávajícího omezení ve fungování kulturních institucí. Během druhé vlny pandemie tak šlo registrovat iniciativy, které se snažily tlumočit svoje výhrady směrem k vládě nebo získávat prostředky na podporu umělců.

V polovině listopadu Spolek Skutek, iniciativa #umenipomaha, Centrum pro současné umění Praha a spolek Fair Art společně s představiteli několika vysokých škol adresovali ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi otevřený dopis. V něm poukazují na vyloučení výtvarných umělců z programu finanční podpory COVID-KULTURA II, která je určena profesionálům z oblasti hudby, divadla či tance. V dopise dále poukazují na to, že uzavření galerií a muzeí umění dopadá i na související profese (kurátory, kritiky, technické profese) působící na volné noze, kteří jsou finančně závislí na fungování umrtvené infrastruktury výtvarné kultury.

Na dotaz, jak plánuje ministerstvo řešit nastalou nevyhovující situaci výtvarných umělců a dalších kulturních pracovníků, kteří jsou z daného programu podpory výslovně vyjmuti, odpověděl ministr poukazem na pětisetkorunový kompenzační bonus poskytovaný živnostníkům Ministerstvem financí. „V průběhu jednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu se ukázalo, že oblastem výtvarného umění a oblasti literatury, knihkupců a nakladatelů nebylo v té době [první vlny], na rozdíl od ‚performing arts‘ znemožněno podnikání,“ vysvětlil úvahu v pozadí nastavení balíčku Zaorálek.

Zatímco výše zmíněný dopis akcentoval podporu jednotlivců, s výzvou k otevření soukromých galerií se na ministra v listopadu písemně obrátila nově zformovaná Česká akademie vizuálního umění: „Výtvarní umělci v době koronavirové epidemie tvořit mohou, ale galerie fungovat nemohou. Postiženi jsou jak galeristé, tak i umělci. Galeristé musí platit nájem a další náklady, ale vystavovat a prodávat je jim znemožněno. Ano, ledacos se dá udělat na internetu, ale standardní provoz to nenahradí. Výtvarné dílo se dá totiž jen obtížně prodat, aniž by ho kupující fyzicky neviděl. Jsme přesvědčeni, že znovuotevření zejména soukromých galerií (mimo ty, zřizované státem, kraji, městy a obcemi) by k nastolení normálnější situace ve výtvarnému prostředí výrazně pomohlo.“

V odpovědi na dopis v září ustavené akademie ministr ujistil, že jejich požadavky vnímá. V čele výboru akademie stojí kurátor Martin Dostál, výkonným ředitelem je Miroslav Krupička, PR konzultant a někdejší vedoucí zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Ve výboru dále zasedají umělec Pavel Mrkus, advokát František Vyskočil, umělec Tomáš Hlavina nebo ředitel Památníku národního písemnictví Zdeněk Freisleben.

Ambicí akademie je sdružovat výtvarné umělce, kurátory, kritiky, teoretiky, galeristy, sběratele, knižní vydavatele a další subjekty na poli výtvarného umění. Dále „v nejširším slova smyslu reprezentovat českou profesionální výtvarnou scénu a být respektovaným partnerem pro jednání státním i nestátním institucím a formulovat a hledat řešení aktuálních i dlouhodobých problémů provozu profesionálního vizuálního umění (právní postavení, daňová politika, autorské právo)“. V některých ohledech se tak cíle akademie podobají již existujícímu Spolku Skutek, který funguje od roku 2013.

Mezi vytyčenými záměry dále najdeme i založení a organizaci nové ceny. „Předpokládáme, že půjde o ceny, které nejsou omezeny věkem ani uměleckým zaměřením. Uvažuje se o několika kategoriích jako například umělec roku nebo galerie roku a podobně,“ uvedl na dotaz Art Antiques Pavel Mrkus. Z aktuálních více než 30 členů akademie lze zmínit Daniela Balabána, Petra Duba, Jiřího Fajta, Marcela Fišera, Kurta Gebauera, Milenu Slavickou, Vendulu Chalánkovou nebo Pastu Onera.

V polovině listopadu oznámila založení nového nadačního fondu na podporu současného umění galeristka Lucie Drdová. Organizaci s názvem Luc Art Fund povede společně s fundraiserkou Janou Bukvovou. Fond si klade za cíl podporu umělecké tvorby, produkce nových uměleckých děl a posílení jejich mezinárodní přítomnosti. „Primárním důvodem založení nadačního fondu je skutečnost, že v českém prostředí stále nedošlo k definici statutu umělce a jeho životní reality. Chybí zde funkční instituce a infrastruktura v oblasti současného umění, které by se kontinuálně věnovaly podpoře lidí při tvůrčím procesu a internacionalizaci jejich práce,“ vysvětluje Drdová. Činit tak chce prostřednictvím finančních zdrojů, které nezisková organizace obdrží od soukromých dárců. Prostředky pak budou na zvolené umělecké projekty rozděleny na základě výběrových řízení a otevřených výzev.

Součástí fungování nadace má být i spolupráce s mezinárodním myšlenkovým trustem složeným z představitelů zatím blíže nespecifikovaných muzejních a galerijních institucí. První viditelnou iniciativou fondu byla organizace dobročinné aukce Umělci umělcům, v jejímž rámci byla v polovině prosince dražena díla padesátky současných českých umělců. Čtyři pětiny výtěžku byly určeny autorům, kteří díla do aukce věnovali, pětina bude přerozdělena formou sociálních stipendií umělcům v tíživé životní situaci.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard