Umění není nikdy dost drahé

Miroslav Korecký názor březen 2007

Když jsem v roce 2001 v anketě Práva vyjádřil názor, že bez ohledu na momentální stagnaci a nezájem investorů ceny obrazů českých autorů v nejbližších letech výrazně stoupnou, většina kolegů se mi smála. V době, kdy na aukcích zůstávala neprodaná díla Čapka, Filly, Špály a mnoha dalších a kdy vrcholila deprese z odhalení padělatelských dílen na Moravě, jsem předpovídal, že “cena 5 milionů korun bude v dohledné době opakovaně překonávána, zejména při prodeji děl Kubišty, Kupky, surrealistů a jiných”. V témže roce jsem se v tisku také rouhal, že “nebude dlouho trvat a některý z Ladových obrazů prolomí magickou hranici jednoho milionu”.

A stalo se. Dnes již přijímáme s porozuměním, že Čapek stojí na aukci přes 10 milionů, Štyrský téměř také tolik, Filla s Kupkou a Kubištou víc než 7 milionů korun. I Lada byl už loni v květnu vydražen za rovný milion korun. A to stále mluvíme jen o aukcích. Za pozornost by stálo nahlédnout též pod pokličku prodejních cen některých galerií.

Došlo k tomu, co předvídaví odborníci dávno tušili. Skončila vlna bohaté nabídky kvalitního zboží, podporovaná zejména restitucemi. Od teď se budou špičková díla jen těžce hledat a objeví-li se na trhu, bude za ně třeba draze platit. O věci neprověřené či pochybné nebude zájem a vedle záruk pravosti vyvstane i u nás – v cizině tolik požadovaná – potřeba deklarování původu.

Možná si už dnes někteří movití sběratelé z 90. let kladou otázku, proč tehdy tolik smlouvali o slevu s majiteli krásných restitučních děl, která potom získal někdo jiný. Vzácné kusy, které byly na prodej v minulých 15 letech, se hned tak znovu neobjeví. Pokud nedojde ke změně společenské situace nebo osobních poměrů současných majitelů, mohou zůstat ukryty v přítmí jejich soukromí po celá desetiletí.

Dovolím si tedy další proroctví: každé kvalitní a nesporné umělecké dílo bude v dalších letech stát tolik, že i dnešní ceny se nám budou zdát ještě skromné. Podobně jako se dnes jeví komickými ceny z prodejní výstavy spolku Mánes z roku 1939. Rutinní portrét od Čumpelíka stál tehdy 60 tisíc, zatímco všichni Fillové a Špálové byli po 5 tisících korunách. Kotíkovu Společnost bylo dokonce možné koupit za pouhých 800 korun.

Musíme se zkrátka smířit s tím, že skvělé věci v umění nebudou nikdy dost drahé, protože jsou neopakovatelné. Poznat, které to jsou, které skutečně přetrvají, to je ale také svého druhu umění.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné