21. díl - Marxovo rozptýlené dědictví

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění květen 2018

Chudý židovský intelektuál a politický exulant neměl s výtvarným uměním celkem nic společného, ostatně měl k tomu nulové podmínky. Sto let po vydání Komunistického manifestu se však Karl Marx stal jednou z tváří vládnoucí ideologie mimo jiné i v Československu; všudypřítomné sérii portrétů čtveřice Marx–Engels–Lenin–Stalin se tehdy ironicky říkalo „vývoj vousu“. Dobově typická snaha nalézt oporu pro budování nového typu společnosti v citátech ze spisů autoritativních klasiků v čele s Marxem byla v případě teorie a dějin umění odsouzena k neúspěchu: pokud Marx a Engels psali o umění, šlo vždy o literaturu. Následujících čtyřicet let se přesto někdy s větší, jindy s menší intenzitou požadovalo, aby tento obor byl stejně jako všechno ostatní myšlení marxisticko-leninský a v mnoha vydaných textech té doby takovou sebeidentifikaci skutečně najdeme. Co označení „marxistické dějiny umění a výtvarná kritika“ znamenalo?

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné