Prosinec 2018

27. díl - Nová budova pro Národní galerii

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění prosinec 2018

„Byla tam věž! A ještě jedna věž! A bylo to voooošklivý…“ V roce 1958 publikum smíchem a potleskem dávalo Janu Werichovi najevo, že jasně rozumí jeho ironii na adresu architektury socialistického realismu. Jak se často uvádí, v Praze to se sorelou dopadlo docela dobře, protože monumentální architektura zbyla po stalinismu jen jedna, hotel International v Podbabě, tedy skrytý v údolí severního ohybu Vltavy. Jenže nechybělo mnoho, a mohli jsme mít nejmíň jednu další reprezentační architekturu monumentální sorely, pěkně zasazenou do pražského panoramatu východně od Hradu. Na kraji letenské pláně měla totiž od roku 1954 stát budova Národní galerie – na tomtéž pozemku při Badeniho ulici, který známe jako plánované místo pro Kaplického Národní knihovnu.

Podělte se:

Smutná poznámka o kráse

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění březen 2020

Výstava Krásné Madony ze Salcburku: Litý kámen kolem 1400 v Anežském klášteře je výstava snů. Vrchovatě naplňuje mé vlastní sny, které jsem měla před čtyřiceti lety. Tehdy jsem se po studiu rozsáhlé české literatury usilovně prokousávala velkou monografií Karl-Heinze...

Odkaz předchozích generací a práce lidských rukou

Milena Bartlová recenze říjen 2019

Výstavy i další akce pořádané před třemi lety k jubileu narození Karla IV. byly většinou velmi úspěšné. Největší a nejúspěšnější byla výstava Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně. Měla opravdu evropské parametry nejen proto, že byla koncipována...

Materialistická poznámka

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění duben 2020

Tahle poznámka vyjde po Velikonocích, až bude zas už všechno jinak. Píšu ji ale po dvou týdnech doma: kalendář se vyprázdnil, dny splývají jeden s druhým a jeden aby se bál sáhnout na kliku od domovních dveří.