27. díl - Nová budova pro Národní galerii

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění prosinec 2018

„Byla tam věž! A ještě jedna věž! A bylo to voooošklivý…“ V roce 1958 publikum smíchem a potleskem dávalo Janu Werichovi najevo, že jasně rozumí jeho ironii na adresu architektury socialistického realismu. Jak se často uvádí, v Praze to se sorelou dopadlo docela dobře, protože monumentální architektura zbyla po stalinismu jen jedna, hotel International v Podbabě, tedy skrytý v údolí severního ohybu Vltavy. Jenže nechybělo mnoho, a mohli jsme mít nejmíň jednu další reprezentační architekturu monumentální sorely, pěkně zasazenou do pražského panoramatu východně od Hradu. Na kraji letenské pláně měla totiž od roku 1954 stát budova Národní galerie – na tomtéž pozemku při Badeniho ulici, který známe jako plánované místo pro Kaplického Národní knihovnu.

Podělte se:

Umělci v božišti národa českého

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění červen 2022

Dále v tomto čísle najdete recenzi nové stálé expozice Dějiny (české národní) v rekonstruované budově Národního muzea. Tady se chci trochu podrobněji zastavit v ústřední slavnostní prostoře – Panteonu.

Toyen_Snící rebelka_David Stecker_fs (1).jpg.jpg

Rebelství jako pikantní koketerie

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění červenec 2021

Výstavní událostí roku je v Národní galerii Praha výstava Toyen, pojmenovaná Snící rebelka. Toto slovní spojení ukazuje rebelství malířky jako něco nereálného a snad i nezdařeného, subjektivního a psychologického, každopádně neškodného.

Smutná poznámka o kráse

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění březen 2020

Výstava Krásné Madony ze Salcburku: Litý kámen kolem 1400 v Anežském klášteře je výstava snů. Vrchovatě naplňuje mé vlastní sny, které jsem měla před čtyřiceti lety. Tehdy jsem se po studiu rozsáhlé české literatury usilovně prokousávala velkou monografií Karl-Heinze...