27. díl - Nová budova pro Národní galerii

Milena Bartlová poznámky k (dějinám) umění prosinec 2018

„Byla tam věž! A ještě jedna věž! A bylo to voooošklivý…“ V roce 1958 publikum smíchem a potleskem dávalo Janu Werichovi najevo, že jasně rozumí jeho ironii na adresu architektury socialistického realismu. Jak se často uvádí, v Praze to se sorelou dopadlo docela dobře, protože monumentální architektura zbyla po stalinismu jen jedna, hotel International v Podbabě, tedy skrytý v údolí severního ohybu Vltavy. Jenže nechybělo mnoho, a mohli jsme mít nejmíň jednu další reprezentační architekturu monumentální sorely, pěkně zasazenou do pražského panoramatu východně od Hradu. Na kraji letenské pláně měla totiž od roku 1954 stát budova Národní galerie – na tomtéž pozemku při Badeniho ulici, který známe jako plánované místo pro Kaplického Národní knihovnu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné