Bilbao a CaixaForum – symboly své doby

Terezie Zemánková depeše září 2012

Ve skutečnosti je drobnější, než jsem si ho představovala. Na fotografiích působí jako bombastický zrcadlový chrám, který zbytek města přebije jako nicotné domečky z karet. V reálu je ale rozměrově přiměřené a do města, které je směsicí všech představitelných architektonických stylů, přirozeně zapadá. Když přijíždíte od letiště do centra Bilbaa, Guggenheimovo muzeum se náhle vyloupne na břehu řeky Nervion jako pugét růží z rukávu kouzelníka a vy spontánně vydechnete natěšeným úžasem, jako když jste poprvé viděli Eiffelovku. Gehryho stavba na severu španělského Baskicka, o sto deset let mladší než dominanta Paříže, se stejně jako ona stala ikonou své doby. Jestliže Eiffelovka byla symbolem technického pokroku a víry v jeho neomezené možnosti, Guggenheimovo muzeum v Bilbau je symbolem blahobytu západní (nikoli však té naší) civilizace, která si nadstavbu společnosti, za níž kultura donedávna bývala považována, troufne velkoryse vytepat do svého erbu. Guggenheimovo muzeum se stalo fenoménem, který se do dějin naší civilizace nejspíš zapíše podobně jako egyptské pyramidy, a to nejen díky své unikátní architektuře, ale především kvůli dnes již učebnicovému „Bilbao efektu“.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné