Cena Gloria musaealis

Johanka Lomová zprávy červen 2013

Praha – Vlastivědné muzeum Olomouc, Západočeské muzeum v Plzni společně s UPM Praha a Slezské zemské muzeum Opava získaly tři hlavní ocenění ve třech různých kategoriích XI. ročníku ceny Gloria musaealis. I letos v odborné porotě zasedli členové asociace spolu s nezávislými odborníky. Oceněno bylo 13 muzejních počinů, celkem se do soutěže přihlásilo 53 institucí se 73 projekty. Slavnostní předávání cen se uskutečnilo v polovině května pod záštitou ministryně kultury Aleny Hanákové v budově Českého muzea hudby. Ceny mají podobu sošky troubícího anděla a je s nimi spojené finanční ohodnocení.

Muzejní výstavou roku se stala expozice Příroda Olomouckého kraje. „Za tři roky práce, kdy jsem ve funkci ředitele, je to pro Vlastivědné muzeum v Olomouci už páté významné ocenění. Ceny Gloria musaealis si ale vážím nejvíce, protože zařadila naše muzeum mezi špičková muzea v celé České republice. Expozici hodnotí tým odborníků, kteří se na ni dívají jak z pohledu odborného, tak z pohledu návštěvníka, a jejich názor není ovlivněn žádným lobbingem,“ zdůrazňuje ředitel olomouckého muzea Břetislav Holásek. „Co je v našich expozicích hodně zajímavé a atraktivní, jsou interaktivní prvky, třeba rybník, kde děti loví ryby – to jsou věci, které se ani ve světě moc nevidí,“ dodává a pokračuje: „Tyto prvky nejsou založeny jen na špičkové technice, to je samozřejmě nutná podmínka, ale především na originálním nápadu.“

Druhá cena v kategorii Muzejní výstava putovala do Galerie výtvarného umění v Ostravě a Národní galerie v Praze za výstavu Jan Zrzavý: Božská hra, třetí pak do Prácheňského muzea v Písku za vlastivědnou expozici Protivín: město-krajina-lidé. Tato kategorie byla ve finálovém výběru obsazena nejpočetněji, a porota proto udělila navíc dvě zvláštní ocenění – Moravské galerii v Brně za výstavu Tiché revoluce uvnitř ornamentu a Muzeu Boskovicka za expozici Boskovicko – krajinou sedmizubého hřebene. Další finalista kategorie Muzejní výstava roku, Památník Lidice, získal cenu Českého výboru ICOM. Nová expozice slavné sbírky, jejíž součástí je například obraz Gerharda Richtera Strýček Rudi, byla otevřena v březnu 2012 a veřejnosti bude přístupná do konce roku 2015.

V kategorii Muzejní publikace roku kralovalo nakladatelství Arbor vitae, které stálo za třemi ze čtyř oceněných titulů. První cenu získalo Západočeské muzeum v Plzni spolu s pražským Uměleckoprůmyslovým museem za publikaci Z Nového Světa do celého světa – 300 let harrachovského skla, druhou cenu Muzeum města Brna za Mies v Brně – vila Tugendhat, třetí cenu pak Západočeská galerie v Plzni za katalog výstavy Rytmy+pohyb+světlo – impulsy futurismu v českém umění. Zvláštní ocenění bylo uděleno Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi, pro které je kniha Obrazy z dějin českého loutkářství první velkou publikací od roku 1978.

Poslední kategorie je věnovaná Muzejnímu počinu a v mnoha ohledech jde o kategorii blízkou Muzejní výstavě. Oproti ní by se však mělo jednat o čin, jehož „výsledkem bylo významné či dlouhodobé zkvalitnění sbírkotvorné činnosti“. Do této kategorie se mohou přihlašovat i projekty, které zachránily určitou kulturní či přírodní lokalitu, nepojí se tedy nutně s expozicí. Objevila se zde tak například Naučná stezka Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. První místo ve finále obsadilo Slezské zemské muzeum s rekonstrukcí historické výstavní budovy a expozicí Slezsko. Druhá příčka připadla Západočeskému muzeu v Plzni za revitalizaci františkánského kláštera a jeho přeměnu na Muzeum církevního umění plzeňské diecéze. Revitalizaci Muzea Jindřichohradecka pak porota ocenila cenou třetí.

Projekty a instituce se do soutěže Gloria musaealis přihlašují samy, možná i proto v seznamu zúčastněných chybí řada výstav pořádaných největšími českými institucemi. Jestliže byla třeba Národní galerie v kategorii Muzejní výstava roku zastoupena jen svým podílem na výstavě Jana Zrzavého, jež proběhla v Ostravě, neznamená to nutně, že jde o její jedinou akci odpovídající kvality. Problémem Glorie musaealis, která představuje jediné ocenění udělované muzejním institucím, je častý nezájem galerií a možná i nejasnost jednotlivých kategorií. Pokud má například porota posuzovat v rámci jedné kategorie dlouhodobou přírodovědnou expozici a výstavní výstup badatelského projektu věnovaného problematice ornamentu, nachází společné měřítko nejspíš jen s velkými obtížemi. Vystavovaný materiál, způsob jeho prezentace i záměr obou projektů jsou jednoduše příliš rozdílné.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné