Cena Jindřicha Chalupeckého mění pravidla hry
Noemi Purkrábková zprávy červenec 2021
Tendence ke změně pořádků se v rámci Ceny Jindřicha Chalupeckého objevovaly již delší dobu. Nejsledovanější česká cena pro mladé umělkyně a umělce mladší 35 let, které se doposud každoročně účastnilo pět finalistek a finalistů, z nichž odborná porota vybírala jednu laureátku či laureáta, se od příštího roku rozhodla oficiálně změnit přístup k oceňování.
Katalog Ceny Jindřicha Chalupeckého 2020, zdroj: booktook.cz
Stalo se tak i v návaznosti na vývoj loňského (2020) a letošního (2021) ročníku, kdy princip soutěžení opakovaně sabotovali sami finalistky a finalisté. Náznaky odmítnutí volby „vítěze“ se však objevily již předtím, když se například laureát pro rok 2019 Andreas Gajdošík rozhodl podělit s ostatními finalistkami a finalisty o příležitost zahraniční rezidence, nebo v ještě hlubší minulosti skrze méně či více opětované snahy dalších finalistů.
Problém individuální soutěživosti, která i v dnešním komplexním a propleteném světě, kde se v podstatě nikdo neobejde bez infrastruktury podpory a pomoci, dělí účastníky na vítěze a poražené, byl v posledních letech artikulován i v rámci celé řady zahraničních uměleckých cen (např. Preis der Nationalgalerie 2017, Turner Prize 2019). Tyto posuny, které dávají najevo, že umělkyně a umělci vnímají mnohem silněji otázky kolektivity, sounáležitosti a spolupráce, vedly k odmítnutí soutěžení i letošní finalistky a finalisty (Robert Gabris, Jakub Jansa, Valentýna Janů, Anna Ročňová, umělecký ne-kolektiv Björnsonova), a potvrdily tak diskuze probíhající již nějakou dobu i uvnitř samotného organizačního týmu a správní rady Společnosti Jindřicha Chalupeckého.
Ta si ve snaze odpovědět na rozporuplnou otázku (ne)soutěžení dokonce v první polovině roku 2020 objednala nezávislý kvalitativní výzkum. I přesto, že „potvrdil velkou rozmanitost a nejednoznačnost názorů na toto téma, ukázal, že právě podpora tvorby mladých umělkyň a umělců, její propagace a přispívání do širší diskuze o důležitých společenských otázkách, stejně jako komunikace s širokou veřejností, je pro řadu respondentů větší prioritou než ocenění jedné laureátky nebo laureáta.“
I v souvislosti s tím SJCH teď oznámila oficiální změnu „pravidel hry“ pro nadcházející ročníky, kdy se laureátkami/laureáty nově stane rovnou celý výběr finalistek/finalistů. „Z asi stovky přihlášených tak bude porotou každoročně vybrána pětice umělkyň a umělců, kteří by měli být do budoucna oceněni celoroční podporou a možností vystavení výsledného díla na prestižní institucionální půdě a také formou zahraničních rezidencí. Dílčí úpravy pravidel a podmínek udílení CJCH se budou i nadále vyvíjet v souladu s aktuálními potřebami umělecké scény a v odpovědi na stávající společenskou situaci,“ uvádějí organizátorky. Důraz na otevřenost a proměnlivost potřeb umělecké scény je přitom klíčový a tým SJCH v tomto ohledu zdůrazňuje právě i třicetiletý vývoj Ceny, která se od ocenění celé dosavadní práce jednoho umělce či umělkyně postupně transformovala do modelu předvýběru pětice nominovaných až k oceňování díla realizovaného přímo pro finální výstavu. O postupném posunu od soutěžení směrem ke zkoumání možností otevřené platformy podpory navíc vypovídá i dlouhodobě sílící důraz na celoroční kurátorskou a produkční spolupráci, kterou se CJCH umělkyním a umělcům snaží zajišťovat.
Ačkoli je nemožné odhadnout, jaký efekt bude tato transformace na vývoj a význam ceny dlouhodoběji mít, zdá se, že právě označení platforma její dosavadní (a možné) směřování v něčem vystihuje. Padlo ostatně i v kontextu výzkumné výstavy Umění oceňovat, jejímž cílem bylo právě otevřít diskuzi nad minulostí i současností „mechanismů v pozadí uměleckých cen i jiných hodnotících systémů“, a stát se tak určitou „interaktivní arénou pro hledání alternativ“. Jaké alternativy to budou, ukáže čas.
Benátské bienále: Komu patří sny
Noemi Purkrábková výstava červenec 2022
59. ročník nejstaršího světového bienále výtvarného umění se nese v duchu feminismu, snění a kouzel. Co však dnes znamená chtít zakouzlovat svět?
Anton Vidokle
Noemi Purkrábková Václav Magid rozhovor prosinec 2021
S umělcem a zakladatelem platformy e-flux Antonem Vidoklem jsme se potkali v Šalounově vile na pražských Vinohradech – právě sem totiž nakrátko přijel jako vedoucí Ateliéru hostujícího pedagoga AVU pro zimní semestr. Hovořili jsme především o ruském kosmismu, jehož výzkumem...
O sítích, zvucích a smečkách
Noemi Purkrábková rozhovor květen 2021
S umělcem, kurátorem a pedagogem Milošem Vojtěchovským by se dalo bavit o mnohém. Náš rozhovor v uzavřeném knihkupectví se však točil především kolem nacházení jiných způsobů vnímání – světa, krajiny nebo technologických sítí, v nichž jsme dnes bezvýhradně zapleteni.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
