Ceny státní i nestání

Johanka Lomová zprávy listopad 2012

Praha/Brno – Historik umění Petr Wittlich se stal letošním laureátem Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění, Emil Přikryl si převzal stejnou cenu v oblasti architektury. Vladimír Kokolia je novým držitelem putovního ocenění Umělec má cenu.

Letos osmdesátiletý Petr Wittlich byl oceněn za svou dlouhodobou teoretickou a pedagogickou činnost. Ve svých textech kombinuje zájem o historickou epochu secese, studium metodologie a historiografie dějin umění, současně však vždy byl v těsném kontaktu s aktuálním děním na umělecké scéně (Máj 57, skupina Zaostalí a další). Jeho přednášky i osobní kontakt přímo ovlivnily několik generací historiků umění i umělců. Wittlichův přesah k výtvarné scéně potvrdila i letošní výstava v Galerii výtvarných umění v Ostravě, kterou k jeho osmdesátinám připravil kurátor Otto Urban spolu s více než desítkou umělců.

Přes široký rozptyl zájmů je Petr Wittlich ve svém bádání velmi systematický. Diplomovou práci v polovině 50. let obhájil na téma kresby sochaře Jana Štursy a více než půl století poté vydal sochařovu monografii. Mezi nejdůležitější Wittlichovy práce ovšem patří kniha Umění secese (1982), která otevřela epochu přelomu století pro pochopení široké veřejnosti a zároveň secesi jako umělecký směr v českém prostředí legitimizovala. Období, které bylo chápáno jako dekorativní a úpadkové, získalo v textech Wittlicha svou akademickou obhajobu. Wittlich se narodil v Českých Budějovicích. Jeho jméno je pevně spjato s pražským Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde přednáší od roku 1956. V loňském roce vyšel autorovi výbor z textů s názvem Horizonty umění. Wittlicha na státní cenu nominovala Uměleckohistorická společnost.

Petr Wittlich obdržel 28. října při příležitosti oslav 94. výročí vzniku samostatného Československa také Medaily za zásluhy.

Druhý oceněný, Emil Přikryl, vede již více než dvacet let ateliér architektury na pražské Akademii výtvarných umění. Sám zde vystudoval, poté co absolvoval na Českém učení technickém. Byl členem Školky SIALu a v SIALu působil až do roku 1990. Je znám svým kontroverzním návrhem na dostavbu Staroměstské radnice, z realizovaných projektů pak zmiňme dům Věry Chytilové v pražské Troji, českolipské nákupní centrum URAN nebo působivou rekonstrukci Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Zjednodušeně můžeme jeho práce popsat jako brutalistické a později pak střídmě minimalistické. Komise, která laureáta vybírala, vyzdvihla Přikrylovu pedagogickou činnost a silný vliv na mladou generaci architektů, kteří se ke „škole Emila Přikryla“ přímo hlásí. V roce 2010 vyšla kniha Mirko Bauma Emil Přikryl a jeho škola.

Několik dní po vyhlášení státních cen se v Brně konal slavnostní večer iniciativy Umělec má cenu, méně oficiálního, zato však v uměleckých kruzích výrazně populárnějšího ocenění. Cena vznikla z iniciativy Michala Pěchoučka v roce 2007 jako protiváha Ceny Jindřicha Chalupeckého, o kterou usilují umělci do 35 let. Umělec má cenu se uděluje autorům starším 35 let a nominace se mohou účastnit umělci a teoretici mladší této věkové hranice. Předání ceny proběhlo v brněnském HaDivadle a neslo se v duchu vzpomínky na předchozího laureáta Dalibora Chatrného, který zemřel letos v červenci ve věku nedožitých 87 let.

Mezi finalisty se spolu s Kokoliou objevil Jan Merta, Krištof Kintera a Martin Zet. „O laureátovi jsme se rozhodovali na základě tvorby, pedagogického působení a osobního setkání. Důležitým se stal i vztah mezi Kokoliou a Chatrným. Šlo o hodně intuitivní volbu. Prostě se to tak sešlo a pro nás byli vítězové všichni nominovaní, protože mladší generace o ně má zájem,“ vysvětluje jedna z porotkyň Tereza Jindrová. Vedoucí ateliéru Grafika II na pražské akademii Vladimír Kokolia je znám nejen jako malíř, ale také jako zpěvák, blogger a vyznavač taiči. Rozhovor s ním jsme přinesli v AA 2009/02. Poslední větší výstavu měl před rokem v pražské Galerii Václava Špály. Kokolia je rovněž prvním držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého (1990).

Zatímco hlavní cenu získává osobnost na základě veřejných nominací a po diskusi komise – letos ve složení Vojtěch Fröhlich (student AVU), Tereza Jindrová (studentka dějin umění na VŠUP) a Helena Krásová (kurátorka Galerie 3x3 v Liberci) –, další ceny jsou udělovány výhradně na základě hlasování nominátorů. Cenu za dílo roku dostala Pavla Sceranková za Hlavy (vystavené v Drdova Gallery na pražských Vinohradech), skupinovou výstavou roku se stal Dech Rafanů (Dům umění, Brno) a výstavou roku jsou Výsledky analýzy Krištofa Kintery v GHMP. / jl

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné