Černý trh s uměním
Trápí hlavně africké a jihoasijské země, jejichž umělecká díla jsou nejčastěji předmětem černého obchodu. Tento problém však má globální přesahy, které se dotýkají i poklidné reality střední Evropy.
Boj proti překupování kradených věcí zahájil umělecký svět po druhé světové válce. Jednou z prvních oficiálních dohod byla mezinárodní konvence z roku 1970. V roce 1995 pak byla v Římě sepsána UNDROIT Convention on Stolen or Illegally Exported Cultural Objects. Přímo na stránkách UNESCO je celá databáze smluv a konvencí o ochraně uměleckých předmětů, najdeme zde i ty, které přijala Česká republika (zde).
Pod záštitou ICOMu vznikl tzv. Red List. Nejedná se o soupis ukradených předmětů, ale o listiny, které představují typická díla jednotlivých zemí, která se nejčastěji stávají předmětem černého trhu. Seznamy děl prezentovaných na Červené listině vznikaly ve spolupráci s významnými muzejními institucemi a najdeme na nich předměty z jejich sbírek, která jsou stále v muzeích. Zde slouží jako orientační příklad. Red List je k dispozici v tištěné formě, ale především na internetu (zde). Je to významný pomocník v boji proti kupčení s uměleckými předměty. Členové této pracovní skupiny prosí o rozšíření jeho známosti v co nejširší míře.
Vedle muzejních pracovníku je především důležité aby se Red List naučili sledovat zaměstnanci aukčních domů, kteří přicházejí s inkriminovanými díly nejčastěji do styku. Obě skupiny by pak měly v případech, kdy se setkají s podezřelými předměty, důrazně vyžadovat informace o jejich původu. Když si nejsou jisti, je možné požádat o radu pracovníky Red List, kteří pracují na přípravě spolupráce specialistů v daných oborech. Předměty, které již byly ukradeny je možné najít v publikacích ICOM 100 Missing Objects, zde ovšem nenajdeme elektronickou databázi. Databázi ale má Interpol (zde).
Největší problémy nastávají ve chvíli, kdy dojde k válečným konfliktům, které provází rabování. Tehdy jsou v ohrožení velké objemy uměleckých předmětů. Proti jejich rozkrádání se bojuje několika způsoby. Jeden modelový příklad se týkal rabování v Národním muzeu v Kábulu během válečných konfliktů v Afghánistánu. Odcizena byla obrovská část sbírek. Zástupci muzea okamžitě kontaktovali pracovníky UNESCO, skupiny Red List ICOM a Interpol. Díky této spolupráci se podařilo nalézt a navrátit téměř 150 tisíc ukradených předmětů. Odborníci na celém světě by měli tyto konflikty sledovat a být pozorní v případě, že se jim dostane do rukou „podezřelé“ zboží. V současné době je nejohroženější zemí Sýrie. List Frankfurter Allgemeine Zeitung 12. června přinesl obsáhlý článek o obrovském rabování v zemi, které se týká především antických památek (zde). Jak padne tma vydávají se celé gangy rabovat. Památky jsou ničeny, rozkrádány a pašovány ze země a prodávány na černém trhu.
Nejhůře se ale paradoxně bojuje proti krádežím prováděným v mírových dobách, kdy se příležitostně objeví krádeže v muzeích organizované profesionálními firmami na objednávku. Dokonce se objevují případy, že muzea rozkrádají vlastní zaměstnanci, aby si přilepšili. Často se také objevují falza předmětů. V případě nejistoty odborného pracovníka je nejlepší spolupracovat s restaurátorem, který může odhalit odlišnou materiálovou podstatu předmětu.
Hlavním problémem je ale poptávka a nevědomost. Je proto důležité zprostředkovávat informace z odborných platforem dál veřejnosti (od sběratelů po turisty). Jedním z dobrých signálů je úspěch boje proti černému trhu s uměním na internetu. Například server e-Bay zakázal na svých stránkách prodávat archeologické objekty.
Posíláme si aspoň srdíčka – tak vím, že ještě žije
Martina Lehmannová Ukrajina duben 2022
Ráno 24. února vstoupila okupační vojska Ruské federace na území svobodného státu Ukrajina. Rozpoutala se válka. Zemřely v ní už tisíce lidí a miliony uprchlíků opustily Ukrajinu. Muzea a jejich sbírky neutečou, jako paměť své země jsou k ní připoutané víc, než bychom si...
Ohýbaný nábytek komplexně
Martina Lehmannová design březen 2020
V roce 2019 uplynulo 200 let od chvíle, kdy Michael Thonet převzal truhlářskou dílnu svého otce v Německém Boppardu a nastoupil na cestu směrem k ohýbanému nábytku. K této příležitosti připravilo Muzeum užitého umění (MAK) ve Vídni výstavu ohýbaného nábytku. Pozoruhodná je...
Palác kultury. Sedmdesátkový gesamtkunstwerk
Martina Lehmannová design září 2023
Dějiny letos dvaačtyřicetileté budovy někdejšího Paláce kultury, dnes Kongresového centra Praha, jsou složité a pestré. Totéž lze říct i o jeho interiérovém vybavení, které většina lidí, byť budovu navštívili několikrát, prakticky nezná. Na rozdíl od jiných soudobých...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
