Černý trh s uměním
Trápí hlavně africké a jihoasijské země, jejichž umělecká díla jsou nejčastěji předmětem černého obchodu. Tento problém však má globální přesahy, které se dotýkají i poklidné reality střední Evropy.
Boj proti překupování kradených věcí zahájil umělecký svět po druhé světové válce. Jednou z prvních oficiálních dohod byla mezinárodní konvence z roku 1970. V roce 1995 pak byla v Římě sepsána UNDROIT Convention on Stolen or Illegally Exported Cultural Objects. Přímo na stránkách UNESCO je celá databáze smluv a konvencí o ochraně uměleckých předmětů, najdeme zde i ty, které přijala Česká republika (zde).
Pod záštitou ICOMu vznikl tzv. Red List. Nejedná se o soupis ukradených předmětů, ale o listiny, které představují typická díla jednotlivých zemí, která se nejčastěji stávají předmětem černého trhu. Seznamy děl prezentovaných na Červené listině vznikaly ve spolupráci s významnými muzejními institucemi a najdeme na nich předměty z jejich sbírek, která jsou stále v muzeích. Zde slouží jako orientační příklad. Red List je k dispozici v tištěné formě, ale především na internetu (zde). Je to významný pomocník v boji proti kupčení s uměleckými předměty. Členové této pracovní skupiny prosí o rozšíření jeho známosti v co nejširší míře.
Vedle muzejních pracovníku je především důležité aby se Red List naučili sledovat zaměstnanci aukčních domů, kteří přicházejí s inkriminovanými díly nejčastěji do styku. Obě skupiny by pak měly v případech, kdy se setkají s podezřelými předměty, důrazně vyžadovat informace o jejich původu. Když si nejsou jisti, je možné požádat o radu pracovníky Red List, kteří pracují na přípravě spolupráce specialistů v daných oborech. Předměty, které již byly ukradeny je možné najít v publikacích ICOM 100 Missing Objects, zde ovšem nenajdeme elektronickou databázi. Databázi ale má Interpol (zde).
Největší problémy nastávají ve chvíli, kdy dojde k válečným konfliktům, které provází rabování. Tehdy jsou v ohrožení velké objemy uměleckých předmětů. Proti jejich rozkrádání se bojuje několika způsoby. Jeden modelový příklad se týkal rabování v Národním muzeu v Kábulu během válečných konfliktů v Afghánistánu. Odcizena byla obrovská část sbírek. Zástupci muzea okamžitě kontaktovali pracovníky UNESCO, skupiny Red List ICOM a Interpol. Díky této spolupráci se podařilo nalézt a navrátit téměř 150 tisíc ukradených předmětů. Odborníci na celém světě by měli tyto konflikty sledovat a být pozorní v případě, že se jim dostane do rukou „podezřelé“ zboží. V současné době je nejohroženější zemí Sýrie. List Frankfurter Allgemeine Zeitung 12. června přinesl obsáhlý článek o obrovském rabování v zemi, které se týká především antických památek (zde). Jak padne tma vydávají se celé gangy rabovat. Památky jsou ničeny, rozkrádány a pašovány ze země a prodávány na černém trhu.
Nejhůře se ale paradoxně bojuje proti krádežím prováděným v mírových dobách, kdy se příležitostně objeví krádeže v muzeích organizované profesionálními firmami na objednávku. Dokonce se objevují případy, že muzea rozkrádají vlastní zaměstnanci, aby si přilepšili. Často se také objevují falza předmětů. V případě nejistoty odborného pracovníka je nejlepší spolupracovat s restaurátorem, který může odhalit odlišnou materiálovou podstatu předmětu.
Hlavním problémem je ale poptávka a nevědomost. Je proto důležité zprostředkovávat informace z odborných platforem dál veřejnosti (od sběratelů po turisty). Jedním z dobrých signálů je úspěch boje proti černému trhu s uměním na internetu. Například server e-Bay zakázal na svých stránkách prodávat archeologické objekty.
Posíláme si aspoň srdíčka – tak vím, že ještě žije
Martina Lehmannová Ukrajina duben 2022
Ráno 24. února vstoupila okupační vojska Ruské federace na území svobodného státu Ukrajina. Rozpoutala se válka. Zemřely v ní už tisíce lidí a miliony uprchlíků opustily Ukrajinu. Muzea a jejich sbírky neutečou, jako paměť své země jsou k ní připoutané víc, než bychom si...
Ohýbaný nábytek komplexně
Martina Lehmannová design březen 2020
V roce 2019 uplynulo 200 let od chvíle, kdy Michael Thonet převzal truhlářskou dílnu svého otce v Německém Boppardu a nastoupil na cestu směrem k ohýbanému nábytku. K této příležitosti připravilo Muzeum užitého umění (MAK) ve Vídni výstavu ohýbaného nábytku. Pozoruhodná je...
3500 názorů na muzea a kulturní krajiny
Martina Lehmannová zprávy září 2016
Miláno – Začátkem července se v Miláně uskutečnila generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, které se zúčastnilo na 3500 muzejníků z celého světa. Do hlavního přednáškového programu přijaly pozvání osobnosti globálního významu: spisovatel Orhan Pamuk,...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
