Církevní restituce a galerie
Johanka Lomová zprávy září 2012
Praha – V souvislosti s projednáváním zákona o církevních restitucích v Poslanecké sněmovně a Senátu se v médiích objevily spekulace o jeho možných dopadech na veřejné muzejní a galerijní sbírky. „Národní galerie se bojí, že přijde o obrazy,“ informovaly například v půlce července na titulní straně Lidové noviny. Literární noviny následně na toto téma mezi řediteli jednotlivých galerií uspořádali anketu. V ní se však většina z oslovených vyjadřovala dosti zdrženlivě. Již v rámci restitucí v 90. letech byla totiž řada obrazů a soch církvi vrácena a není tedy příliš jasné, o jaká další díla by se mělo nyní jednat.
Projednávaný zákon se má vztahovat především na nemovitý majetek, uměleckých děl a mobiliáře by se mohl týkat jen v případě, že se jedná o původní vybavení restituovaných objektů. „Zákon, jak je koncipován, je nárokový, ne výčtový. U každé věci se tedy bude posuzovat oprávněnost žádosti. Zákon hovoří o nemovitém majetku, o movitých věcech jen ve speciálním případě. V § 7. zákon zmiňuje movitou věc, která se stala předmětem majetkové křivdy a ,funkčně souvisela nebo souvisíʻ s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává,“ vysvětluje tiskový mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.
Pokud k restitucím uměleckých děl dojde, spíš než muzeí a galerií se dotknou sbírek Národního památkového ústavu, který spravuje některé objekty, jež kdysi patřily katolické církvi. „Netušíme, co si církev nakonec bude nárokovat. Ve správě NPÚ je několik významných klášterů a kostelů, například Plasy, Kladruby, či Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou, a my zatím nevíme, jestli se církev rozhodne o majetek zažádat,“ říká tisková mluvčí památkářů Zdena Kalová. O rozsahu případných restitucí si proto vůbec netroufá spekulovat a podobně jako Pištora poukazuje na nejednoznačnost označení „funkční souvislost“.
Ředitel Národní galerie Vladimír Rösel nicméně v Lidových novinách prohlásil, že galerie má již zpracovaný „seznam ohrožených děl“ a vytipované „klíčové artefakty, které chceme zachovat ve státním vlastnictví“. Jeho náměstek Vít Vlnas o dva týdny později v Literárních novinách naopak poznamenal, že jde spíše o mediální kauzu. „Hypoteticky by se církev mohla na základě nového zákona pokusit soudně vymáhat vydání některých uměleckých děl, která po roce 1948 už nebyla fyzicky v jejím držení,“ shrnul možná rizika Vlnas a připomněl, že řada obrazů a soch navrácených v 90. letech církvi je dál součástí stálých expozic Národní galerie.
Nejcennějším dílem ve sbírkách NG, jež by se podle Vlnase teoreticky mohlo znovu stát předmětem restitučních sporů, je tzv. Vyšebrodský oltář. Gotický obrazový cyklus z kláštera ve Vyšším Brodě nebyl v 90. letech církvi navrácen, neboť byl již od konce 30. let zapůjčen do Státní sbírky starého umění. Vyšebrodští cisterciáci se vydání oltáře domáhali soudní cestou, Nejvyšší soud však v roce 2000 dal za pravdu galerii a jejich restituční nároky odmítl.
Zachránkyně malby
Johanka Lomová zahraničí září 2018
U příležitosti svých šedesátých narozenin je Jutta Koether představena retrospektivní výstavou v mnichovském muzeu Brandhorst. Z bohatého spektra přístupů, které autorka od konce 80. let využívá, je zde k vidění především malba.
Ztracené sebevědomí
Johanka Lomová recenze duben 2018
Zhang Xiaogang a Wang Guangyi v GHMP / Výstavu čínských malířů v Galerii hlavního města Prahy by šlo jednoduše vztáhnout k aktuální politické situaci a vystavení prací Zhang Xioganga a Wang Guangyie chápat jako výsledek specifické formy česko-čínských zahraničních...
Psaní dějin uměním
Johanka Lomová výstava prosinec 2017
O kosmos hino kalo v Brně / Moravská galerie v Brně připravila v českém kontextu výjimečnou výstavu. Ve spolupráci s Muzeem romské kultury ukazuje, jak vypadá umění, které reflektuje existenci romské menšiny. Divák je zde konfrontován s množstvím děl vztahujících se k...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?