Divadelníci sobě

Johanka Lomová zprávy listopad 2015

Praha – Masarykova demokratická akademie zorganizovala v říjnu diskusi věnovanou plánovanému zákonu o veřejnoprávní instituci v kultuře. Za účasti náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové (ČSSD), ředitele Národního divadla Jana Buriana, který je současně členem výboru Asociace profesionálních divadel, a dvojice odborářů zastupujících herce a hudebníky byly diskutovány hlavní klady i zápory zákona, k jehož přijetí se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

„Vláda přijme zákon o kultuře, zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování,“ čteme v programovém prohlášení vlády. Přijetí příslušného zákona měly ve svém volebním programu nejen vládní ČSSD a ANO, ale i opoziční TOP 09.

Na jaře letošního roku ministerstvo kultury oznámilo, že paragrafované znění zákona vládě předloží v létě 2015, což se však nestalo. Aktuálně ministerstvo podle náměstkyně Kalistové plánuje paragrafové znění připravit do jara příštího roku. Ani po dvou letech vládnutí tedy neexistuje věcný návrh zákona a informace o širší pracovní skupině, která by zákon připravovala, také nejsou veřejně dohledatelné. Podle vyjádření Jana Buriana je jediným materiálem, který má ministerstvo k dispozici a který však také není určen ke zveřejnění, text přípravený Asociací profesionálních divadel.

Zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře by měl vyřešit hned několik zásadních problémů, s nimiž se příspěvkové organizace potýkají od 90. let. V rámci diskuse Jan Burian z pozice ředitele Národního divadla zdůrazňoval především problémy ekonomické. V současné situaci totiž instituce – v případě Národního divadla s ročním rozpočtem více než jedna miliarda korun – plánuje své finance vždy jen na jeden kalendářní rok. Pokud hospodaří s přebytkem, není výhodné finance převádět do dalšího roku (fakticky to možné je, v důsledku ale převod peněz znamená snížení dotace od zřizovatele) a informaci o finančním příspěvku se instituce dozvídá vždy až po začátku toho kterého roku.

Nový zákon by měl situaci změnit. Ředitelé veřejnoprávních institucí v kultuře by měli vědět, jaké finance budou mít k dispozici, s výhledem na čtyři roky dopředu. Podobně by zákon měl ošetřit také daňové zatížení nebo podmínky pro vypisování výběrových řízení. S finančním krytím nákladů na provoz souvisí i požadovaná změna ve způsobu zřizování institucí. Zatímco dnes za ně zodpovídá vždy jeden správní nebo samosprávní celek, po přijetí zákona by mělo být umožněno, aby se na provozu podílelo více zřizovatelů (například město a kraj) formou kooperativního financování.

Zákon by také měl zaručit depolitizace řízení kulturních institucí. Volbu ředitelů by nově měly mít na starost správní rady složené z odborníků i zástupců politické moci. Rady by se měly podílet nejen na kontrole vedení instituce, ale ve spolupráci s ním také vytvářet její koncepci a definovat cíle. Došlo by tak k „vyvážení politické a odborné odpovědnosti,“ vyjádřil se v diskusi Burian.

Kateřina Kalistová v diskusi bez dalšího vysvětlení konstatovala, že zákon není primárně určen pro muzea a knihovny. Ostatně na jeho přípravu prý tlačí především ředitelé divadel, jak je patrné z aktivity Asociace profesionálních divadel. Opomenutí muzeí je překvapivé především ve vztahu k Národní galerii v Praze. Jiří Fajt se od svého nástupu na post generálního ředitele NG opakovaně vyjadřoval, že právě změna právní formy galerie je klíčová pro její další fungování. Stejně tak hovořil i jeho předchůdce Vít Vlnas a také bývalý ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný opakovaně zdůrazňoval nutnost změny.

I pokud ministerstvo předloží paragrafové znění ve slibovaném termínu, parlament by o něm mohl hlasovat nejdříve koncem příštího roku. Návrh před tím, než jej odsouhlasí vláda, bude muset projít legislativním procesem, do něhož vstupují jak další ministerstva, tak kraje a obce. I když zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře není zárukou lepšího financování kultury, jeho přijetí by ministerstvu kultury mohlo zajistit lepší pozici v jednáních s rezortem financí. O nutnosti změny právní formy  příspěvkových organizací se hovoří již dlouho, pracovní skupinu k přípravě zákona zřídil již před sedmi lety ministr Václav Jehlička.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné