Gehryho Serpentine Pavilon

Veronika Wolf staveniště září 2008

Už jen do 19. října je ke shlédnutí tzv. letní pavilon stojící před galerií Serpentine v Kensingtonských zahradách v Londýně. Kontrast uhlazené klasicizující budovy s chaotickou strukturou dočasného stánku je tak ostrý, že evokuje představu o hurikánu, jehož poslední obětí se stala právě nová konstrukce stojící před Serpentine Gallery: zbylo jen sklo, hromada dřeva a pár přeživších masivních trámů. Tak nějak by se dal v žertu popsat poslední projekt architekta Franka Gehryho.

Frank Gehry, který na projektu poprvé spolupracoval se svým synem Samuelem, uvádí, že design pavilonu byl inspirován návrhy obléhacích strojů Leonarda da Vinciho. Leonardův obří katapult se v hlavě Gehryho přeměnil ve strukturu z masivních dřevěných trámů, jakoby nahodile nakloněných, které spojují další dřevěné podpory. Ty společně se skleněnou výplní vytvářejí obdélníkové plochy, připomínající stylizovaná motýlí křídla, která fungují jako střecha pavilonu. Volně přístupná struktura má uvnitř zvýšené hlediště, které vzdáleně připomíná amfiteátr, a skvěle tak plní svůj účel při přednáškách, projekcích a různých představeních.

Už před otevřením pavilonu se britská média podivovala nad faktem, že Frank Gehry, autor Guggenheimova muzea v Bilbau, nemá na území Anglie žádnou a v Británii pouze jedinou a to ne příliš výraznou stavbu ve skotském Dundee. Že by se Spojené království stále ještě v určitých případech zdráhalo více se otevřít progresivní architektuře? Zamyšlení o britském konzervatizmu je opravdu na místě, jelikož řada současných budov jako by vypadla z Vitruviových Deseti knih o architektuře. Královnina obrazárna z roku 2002 od Johna Simpsona v dórském, resp. neo-dórském slohu je toho jasným příkladem.

Možná i proto přišla Serpentine Gallery, do té doby vystavující pouze současné umění, v roce 2000 s nápadem zadat každoročně jednomu věhlasnému světovému architektovi projekt na dočasný pavilon. Podmínkou je, aby autor pavilonu neměl do té doby v Anglii žádnou realizovanou stavbu. Volba v minulých letech padla například na Rema Koolhaase, Oscara Niemeyera, Daniela Libeskinda či Zahu Hadid. Prestižní zakázka každoročně vzniká ve spolupráci s inženýrskou firmou ARUP.

Podělte se:

Pop-art ve zbytku světa

Veronika Wolf zahraniční výstava listopad 2015

The World Goes Pop v Tate Modern / Aktuální výstava The World Goes Pop v Tate Modern mapuje fenomén pop-artu. Díla Andyho Warhola, Roye Lichtensteina ani Richarda Hamiltona tu ovšem k vidění nejsou. Velká jména pop-artu byla záměrně opomenuta. Kurátoři, respektive kurátorky výstavy...

Gormley v Praze

Veronika Wolf profil duben 2015

Práce s lidskou figurou, srozumitelnost, popularita u veřejnosti i široký rozhled, to vše mě nutilo v článku, který jsem pro Art+Antiques psala před šesti lety, přirovnat letos pětašedesátiletého Antonyho Gormleyho k mistrům z dob minulých. Letos v lednu, kdy Prahu navštívil u...

Vzpomínky na budoucnost

Veronika Wolf recenze prosinec 2012

Futurismus v Západočeské galerii v Plzni / V plzeňských Masných krámech probíhá až do 13. ledna výstava RYTMY + POHYB + SVĚTLO s podtitulem Impulsy futurismu v českém umění. Jedná se o výjimečný výstavní počin, jelikož otevřeně polemizuje s tradiční interpretací...