Hurvínek 100
Hurvínek, syn veselého a vtipně natvrdlého škrholovského rozumbrady Spejbla, patří k nejpopulárnějším a nejikoničtějším postavám českého loutkového divadla. U příležitosti sta let, která letos v květnu uplynou od chvíle, kdy Hurvínek spatřil světlo světa, jsme požádali Pavla Jiráska o přiblížení okolností jeho zrodu.
Spejbl a Hurvínek pro domácí rodinné divadlo, neurčený řezbář, 30. léta 20. století, foto: Karel Poneš, Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových
Skica Spejbla, uhel na balicím papíře, Josef Skupa, nedatováno, Archiv města Plzně
První Hurvínek, 1927, řezal Gustav Nosek pro Josefa Skupu, Loutkář 14, 1927, č. 1
Druhá varianta Hurvínka, 30. léta 20. století, Plzeň, foto: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových
Hurvínek vyřezaný Gustavem Noskem po roce 1946, poté, co se po opuštění Divadla S + H odstěhoval do Svatavy u Sokolova, kde vybudoval své loutkové divadlo se Spejblem a Hurvínkem, foto: Muzeum Cheb
Hurvínek koncertuje, podoba ovlivněná Jiřím Trnkou, 1947, foto: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových
Současná podoba Hurvínka, foto: Radovan Janouschek, Divadlo Spejbla a Hurvínka
Hurvínek v úpravě Radko Hakena, 80. léta, archiv Divadla Spejbla a Hurvínka
Skupa se Spejblem a Hurvínkem, ředitel plzeňského Loutkového divadla feriálních osad, Loutkář 16, 1929, č. 3
Soubor maňásků Josefa Skupy, 1915, foto: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových
Fotografické panó Plzeňského loutkového divadla prof. Skupy s copyrightem Spejbla a Hurvínka, 40. léta 20. století, foto: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových
Česká loutka jako artefakt
Pavel Jirásek antiques říjen 2019
Loutka není pouhým nástrojem k inscenaci divadelního představení, ale i svébytným výtvarným dílem. Její bohaté dějiny v českých zemích tak formovali nejen dnes již anonymní řezbáři, ale i školení umělci. Do podoby loutek se tak propsalo jak selské baroko, tak moderní
Ruský imperialismus, Byzanc a vizuální kultura (1830-2020)
Ivan Foletti téma červen 2022
V červnu 2020 byl nedaleko Moskvy vysvěcen chrám Kristova vzkříšení, hlavní kostel ozbrojených sil Ruské federace, který byl dokončen 9. května téhož roku a byl hmatatelnou součástí oslav 75. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
Neurovědy a estetika zdola
Tereza Hadravová téma červenec 2021
Jedním z přístupů, jak uchopit naše vnímání umění, který se v posledních letech stále více prosazuje, je spojení neurověd a estetiky.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?