Jakub Matuška

Kateřina Tučková portfolio leden 2008

Student ateliéru Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění je už dnes pozoruhodnou postavou české umělecké scény. Možná se vám zdá, že jste o něm ještě neslyšeli, možná ale jeho práce vídáte denně. Možná vám víc než Jakub Matuška řekne jméno Masker.

Cílenou tvůrčí činnost začal vyvíjet v roce 1999. Tehdy studoval na soukromé umělecké škole v Praze, kde se specializoval na grafický design. Jeho zájem se brzy rozšířil směrem ke kresbě, malbě, objektům, fotografii a videoartu. Součástí jeho aktivit je také tvorba ručně vyráběných a tištěných dámských oděvů a doplňků. Z široké množiny jeho činností však nejvýrazněji vystupuje jedna sféra: street art.

Počátky datuje už na základní školu, kdy se začal pravidelně setkávat se sídlištní kulturou –  skateboardingem, prvními graffiti obrazy, po kterých následovalo intenzivní shánění informací a poptávka po kontaktech na dosud neznámou scénu. „O rok později jsem shodou okolností potkal na přípravném kreslení Stormera z DSK, který mě vzal na kurzy kreslení figury na VŠUP. Tam jsem pak pravidelně potkával všechny, kdo tehdy malovali graffiti – Biora, Cakese, Romea, Vladimira 518, Bloeta a taky La4. Byly to skvělé časy: puberta, srazy na Muzeu, kreslení na Umprum, zevlování v parku, dekorace pro Karlovy Lázně, další parta dělala v Roxy, Mecca, promítání filmů ve squatu na Ladronce, breakdance na Sedmičce – to všechno souviselo s graffiti nebo lidmi okolo toho. Časem jsem si nemohl nebo nechtěl dovolit tolik riskovat a zároveň mě lákalo zkoušet něco jiného, než jen psaní jména. Začal jsem dělat jednoduché kresby z lepicí pásky, lepil jsem desky s kresbami, kreslil emailem, křídou, atd. V Praze se už chvíli před tím začal objevovat první street art, vybavuji si něco od Pasty, Pginta, Size, Ahoje. Takové byly začátky...“

Od roku 2003 studuje Matuška v ateliéru malby Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění. Nikde jinde v Čechách ho studovat nelákalo – ve Skreplově ateliéru získal přesně to, co potřeboval. Mezitím absolvoval stáž v Londýně, nyní se chystá do New Yorku.
„To podstatné, co jsem si během těchto let uvědomil, je fakt, že by si člověk měl dělat pokud možno, co chce a jak chce, respektive takovým způsobem, jaký v sobě objeví. Hlavně se vyvarovat klišé a stereotypů, které člověka svazují. Ať už jde o tradiční umělecké postupy nebo i rámec nějaké alternativy nebo subkultury, ze které člověk vychází. Pro mě konkrétně je hodně důležité neuzamknout se v nějakých grafiťácko-streetarťáckých klišé.“

Jménem Masker rozmlžil svou identitu v roce 2000, od té doby přezdívku používá téměř při všech realizacích. Hlavním motorem jeho činnosti je, podle jeho slov, pochybnost. „V určitých fázích si říkám, že teď je to ono a teď je to dobrý, ale hned v zápětí přichází pochybnost a strach s rutiny. Co jsem právě našel, mě za chvíli začne tak trochu nudit a hledám něco nového. Chvíli na to tlačím, pak to pomalu začnu vzdávat a najednou se něco stane, něco nového mě napadne a tak to nějak samovolně pokračuje zase dokola.“

Tímto způsobem vznikají jak pouliční realizace, tak malby a kresby. Maskerův výtvarný jazyk se vyznačuje výrazným sklonem ke zjednodušení a vtipu. Pracuje s groteskní zkratkou, která se objevuje i v méně narativních kusech. Stejný princip využívá i při tvorbě videí, fotografií, objektů. Cyklus fotografií je založen na sebejistotě, se kterou se zachycený subjekt pohybuje ulicí na zcela nefunkční základně nohou; stejně groteskní prvky vykazuje personifikovaný růžový paňáca, hlavní aktér cyklu bytových fotografií. Je-li vystavován, tak se z něj stále dokola ozývá vlezlá písnička skupiny Pussy Cat Dolls, jejíž refrén zní: „Don’t you wish, your girlfriend was just like me.“ V některých pracích se objevuje i jemná ironie nebo cynismus, dobře viditelný například v obraze „Kubíčku, já už asi brzo umřu! To si nemyslím, babi.“

Kromě možných denních střetů v ulicích Prahy nebo Liberce se s Maskerovými věcmi lze setkat stále častěji i ve výstavních prostorách. Byl vyzván k účasti na bienální výstavě Tina B., nechyběl ani na letošním Prague Bienále 3. Několik výstav realizoval v galerii NoD a na podzim měl samostatnou výstavu v Bohdi Gallery na Brick Lane v Londýně. V současnosti je v centru Londýna prezentováno Maskerovo velkoformátové graffiti, nachází se nedaleko Old Street Station na Leonard Street. V lednu si jeho práce můžete prohlédnout na výstavě v pražské galerii AM 180.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné