Karel Štědrý

Kateřina Tučková portfolio září 2010

Letošní absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Karel Štědrý není na české výtvarné scéně žádným nováčkem. Jako člen skupiny Obr. na sebe upozornil účastí v řadě společných výstav nebo výtvarným zpracováním zdi v Chotkových sadech v rámci projektu „Moje srdce bije pro Prahu“. V květnu tohoto roku se stal držitelem Ceny ARSkontakt 2010 a za svou diplomovou práci obdržel v červnu cenu katedry volného umění VŠUP.

Karel Štědrý (1985) se k malbě dostal už během studia na pražské Střední škole Václava Hollara, kde ale jeho hlavním oborem byla propagační grafika. O čtyři roky později, v roce 2003, složil zkoušky do ateliéru malby Stanislava Diviše na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Tam potkal i svoje příští skupinové souputníky – Davida Hanvalda a Ondřeje Malečka (ten ze skupiny odešel v roce 2009). K nim se posléze přidal Pepík Achrer a Martin Krajc z ateliéru malby Michaela Rittsteina z AVU a celek skupiny Obr. (v té chvíli ještě váhající nad různými názvy skupiny jako např. Sám si se smál, Mámin totem nebo Dobrá dojnice) se v prosinci roku 2006 představil prvním společným vystoupením v galerii kavárny Louvre v Praze.

Každému ze svých členů posloužilo zázemí skupiny jako inkubátor – i Karel Štědrý, zatímco hledal svou výtvarnou polohu, vystavoval první tři roky většinou na výstavách skupinových. Nicméně se tak dělo v pravidelných intervalech a nejen v tuzemsku: skupinové výstavy mladého autora zavedly k řadě zahraničních realizací. Už ve svých malířských počátcích se Karel Štědrý představil poměrně rozpoznatelným malířským projevem, založeným především na zářivě a kontrastně podaném koloristickém pojetí malby a na tvarově plastickém rukopisu. Vycházel přitom z figurálních forem, jejichž motivy vycházely z prostředí hiphopové subkultury.

„Prostředí pop-kultury jako inspiračního zdroje mě vždycky něčím přitahovalo. Určitou dobu jsem se intenzivně věnoval jednomu ze čtyř elementů hip hopu, které jsou mezi sebou úzce propojeny, a tím byl break dance. Nekompromisní energie, zanícenost, volnost až frivolnost hry v b.boyingu, ale i graffiti, mě v mých počátcích silně ovlivnila a inspirovala k prvnímu cyklu obrazů postavených na modelíňácké formě. Tato série obrazů byla poprvé představena na výstavě s názvem Top Rock v roce 2004 v galerii NoD,“ popisuje pozadí své tvorby autor.

Během šesti let studia se ale Štědrého malba posouvala i k ryze abstraktním polohám, například v cyklu maleb z roku 2008 Friends of Lunapark zkoumal autor vrstvení a kompozice téměř dekorativních ornamentů sahajících až k rovině geometrie. O tom, že mu právě geometrie učarovala, svědčí i název jeho diplomového celku: Nikdo negeometrický nechť nevstupuje!

„Tato formulka stála v nápisu nad branou Platonovy akademie. Připadá mi jako nějaké zaříkávadlo, které umožňuje vstup do jiných světů, nebo jako klíčová věta, která upozorňuje na nějaké tajemství dostupné jen několika vyvoleným, kteří znají jazyk matematiky či geometrie. Nejenže tato věta upozorňuje na výlučnost světa, který se skrývá za vstupní branou Platonovy akademie, ale také napovídá, jaký způsob přemýšlení musí člověk zvolit nebo jakou cestou se musí dotyčný ubírat, jestli chce zjistit, co se za branou skrývá,“ vysvětluje svůj další inspirační zdroj Karel Štědrý. A celek diplomové práce tento kontext dokresluje: přesné řetězení jednotlivých prvků kompozice existuje v téměř geometrickém řádu, ať už jde o znakovitě pojednané figury breake dancových tanečníků nebo nezobrazivě uspořádané kompozice.

Znatelný posun se ve Štědrého malbě udál také v pojetí malovaných forem. Z plochy jako by vystoupily do prostoru, přestože formálně jde stále o plošnou malbu. Zdánlivá třetí dimenze evokující na plátno uchycené vymodelované plastelínové provazce je pouze optickým klamem, kterého autor docílil řemeslně dokonalým malířským zpracováním. Cesta k vizuálně jednoduchému (avšak přesvědčivému) výrazu je však v konceptu spletitá: „Proces vzniku obrazu probíhá následujícím způsobem: nejdříve si zvolím geometrický vzorec, který mi slouží jako vodítko pro následně vytvořenou skicu. Zvolený geometrický vzorec – například Pythagorovu větu – si nejprve vymodeluju do dětské modelovací hmoty, vytvořený obrazec přenesu na bílý papír, nafotím, fotografii pak upravím a už hotovou skicu přenesu na obraz,“ vysvětluje autor princip vzniku maleb, o kterých také říká, že jsou řazené v arcimboldovském duchu.

Štědrého výstava The Essence 2010 v Kotelna Gallery v Praze potrvá do 30. září. Jeho nová díla se dále objeví v říjnu na výstavě na drážďanském zámku Weesenstein a v listopadu v rámci skupinové výstavy ve Výstavní síni v Chrudimi.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné