Kouzla s čísly
Markéta Horešovská k věci říjen 2014
Rozpočet ministerstva kultury na příští rok je o půl miliardy korun vyšší než letos a měl by činit 10,9 miliardy. Ministr Herman nešetří slovy jako historicky nejvyšší částka a říká, že oproti původnímu návrhu z jara se mu podařilo vybojovat navíc přes dvě miliardy.
To má však několik podstatných aspektů, zejména ten, že ministr financí Andrej Babiš, který do vlády přišel ze světa byznysu, seškrtá v první chvíli jako správný manažer rozpočet každému, kdo mu ho předloží. A pokud ministr kultury přišel s rozpočtem ve stejné výši jako letos a počítal, že třeba finance ještě něco přihodí, protože kulturu všichni milují, se zlou se potázal a první návrh zněl o miliardu méně než loni.
Hermanovi se během vyjednávání dařilo po stovkách milionů do jeho resortu přidávat, až dosáhl téměř jedenácti miliard. Nominálně jde sice o historicky nejvyšší rozpočet českého ministerstva kultury, když se však od něj odpočítají výdaje na církve, dostaneme 7,4 miliardy. V letech 2007 až 2011 šlo do kultury po odečtení výdajů na církve vždy kolem 6,5 miliardy, od roku 2012 je to sedm miliard korun. Od loňského roku ale k výdajům na církve, které již předtím v rozpočtu činily asi 1,5 miliardy, přibyla roční dvoumiliardová splátka finanční náhrady, která je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi. Ze současných desetimiliardových rozpočtů tak jde na církve téměř třetina. Přesto rozpočet na příští rok počítá s navýšením peněz třeba na opravy památek i pro živé umění.
Ministr Herman také slibuje, že oproti 3,5 procenta, o která se od listopadu zvýší platy všem státním zaměstnancům, by mohli ti v kultuře počítat od ledna se zvýšením o čtyři procenta proti letošnímu roku. Platy zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury jsou dlouhodobě hluboko pod průměrným příjmem v České republice, který činí 25 tisíc korun. Průměrný plat v Národní galerii je letos 18,5 tisíce korun, v Památníku Terezín 16,5 tisíce korun a v Technickém muzeu v Brně jen 15 tisíc korun.
Jsou ale i výjimky – České filharmonii před dvěma lety tehdy nastupující šéf David Mareček vyjednal zvýšení platů z průměrných 26 na 40 tisíc korun. Navýšení platů tehdy podepsal jako ministr financí Miroslav Kalousek. Podobně by rád zvedl mzdy zaměstnancům nový ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Zda najde pochopení u Andreje Babiše, který z údajně úsporných důvodů odmítá poskytnout státní záruky pro zápůjčky uměleckých děl ze zahraničí z obavy, že by stát musel případnou, avšak velmi nepravděpodobnou škodu uhradit, není zřejmé.
Největší část rozpočtu ministerstva odčerpají příspěvkové organizace, letos to bylo 4,3 miliardy. V příštím roce by měly dostat 4,9 miliardy, na provoz má jít 3,2 miliardy a miliarda na program péče o národní kulturní poklad, tedy rekonstrukce sídel některých těchto institucí. V programu je slíbeno celkem 10,3 miliardy korun, ale vyčerpala se zatím asi jen třetina. V létě ministerstvo slíbilo, že do roku 2017 investuje do zanedbaných budov tři miliardy – každý rok jednu. Má před sebou hlavně třímiliardovou opravu Národního muzea, které je zavřené už tři roky, a Uměleckoprůmyslového musea, které se zavře koncem letošního roku.
Ministerstvo v létě vyčíslilo své investiční potřeby na celkem šest miliard korun. Z programu péče o národní kulturní poklad by pravděpodobně resort chtěl investovat do oprav ve Státní opeře, na své nové sídlo stále čeká Národní filmový archiv a z různých stran se oťukává možnost nové budovy pro Národní galerii. Snad se ale podaří zažehnat nápad na natlačení moderních a současných děl do jakési repliky nerealizované budovy Kaplického knihovny, jak o tom občas ministr Herman zřejmě na různá doporučení nahlas uvažuje.
Kapitola Kulturní služby měla v rozpočtu ministerstva kultury letos necelých 500 milionů. V nich se kromě grantů na živé umění skrývá třeba podpora profesionálních divadel. Na podporu více než třicítky divadel a orchestrů v celé zemi letos šlo 66 milionů, příští rok to má být 75 milionů. Asociace profesionálních divadel před dvěma lety vedla velkou kampaň, tehdy podpora z ministerstva dosáhla minima, když všem scénám šlo od státu jen 55 milionů korun. V době, kdy program schválila vláda, se ale počítalo s tím, že podpora divadlům se bude postupně zvyšovat z 38 milionů v roce 2006 na 150 milionů v roce 2013. Navýšení pro příští rok je tedy stále daleko za plány resortu z doby před ekonomickou krizí. Nicméně celá kapitola Kulturní služby má mít v příštím roce o 100 milionů víc než letos.
Ministr Herman říká, že během současné vlády dojde resort kultury vytouženého jednoho procenta ze státního rozpočtu. Usilovaly o to mnohé české vlády, Herman říká, že by ho chtěl mít v roce 2017. A půjde prý o rozpočet bez výdajů na církve, s nimi by to přibližně bylo 1,3 procenta státního rozpočtu. Loni tento podíl činil včetně výdajů na církve asi 0,89 procenta, letos 0,86 procenta.
Rozpočet na kulturu, aneb hry s čísly
Markéta Horešovská zprávy únor 2020
V loňském průzkumu agentury STEM z přelomu ledna a února více než polovina dotázaných uvedla, že nezná ministra kultury, kterým byl tehdy Antonín Staněk, někdejší olomoucký primátor z ČSSD. Je ale velmi pravděpodobné, že se jménem dnes už bývalého šéfa resortu...
Rozpočet na kulturu na rok 2016
Markéta Horešovská zprávy prosinec 2015
Praha – Ministerstvo kultury už nemá příliš času na to, aby splnilo jeden z bodů vládního programového prohlášení, tedy vynakládat na kulturu na konci mandátu vlády jedno procento státního rozpočtu. Byť rozpočet na rok 2016 v čase uzávěrky tohoto čísla atakoval hranici 12...
Rozpočet 2012
Markéta Horešovská analýza prosinec 2011
Kritizovat krácení rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se může v době všeobecného seškrtávání veřejných rozpočtů někomu zdát až nepatřičné. Přestože hospodaření se státními penězi má jistě v naší zemi stále velké rezervy, při škrtání v resortu...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
