Kultura na radnicích
Markéta Horešovská analýza leden 2011
Při vyjednáváních po parlamentních volbách přichází post ministra kultury na řadu až mezi posledními. O toto místo dlouhodobě mezi politiky není zájem a podobně je tomu i v komunální politice. Místo radního pro kulturu, případně náměstka pro oblast kultury, který ale většinou má na starosti ještě přinejmenším školství, dostávají většinou slabší koaliční partneři. Málokdy pak jsou to lidé, kteří by předtím vůbec měli s kulturou co do činění.
Nejvíce je o postu radního pro kulturu slyšet logicky v Praze, městě s největším rozpočtem, které také na kulturu dává ze svých zdrojů nejvíce, v procentuálním vyjádření i více než stát. Radním pro kulturu se po sestavení velké koalice stal předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Kaucký. Pokud se k něčemu před podzimními volbami veřejně vyjadřoval, byla to ekologie a doprava v Praze. Tento mladý úředník Evropského parlamentu a člen Zvonečníku, „ekologického uskupení při České straně sociálně demokratické“, se na svém blogu charakterizuje jako „snad ještě normální kluk, který trochu politicky experimentuje, rád zabíjí čas historií, kterou vystudoval, a stále ještě věří, že může být i hůře“. Ti, kdo si pamatují boje pražské kulturní obce s některými jeho předchůdci, se jistě těší.
Kaucký po vzniku koalice sliboval „otevřít parky a náplavky pro kulturu“, rozvíjet pražskou zoologickou a botanickou zahradu a na projekty veřejné výstavby se prý budou vypisovat architektonické soutěže (!). Dalšími jeho prázdnými hesly jsou rozvoj kongresové turistiky a propagace Prahy na světových veletrzích. Chce zavést dny volného vstupu do kulturních zařízení (nespecifikováno) pro rodiny s dětmi, studenty a seniory. Plánuje „opravit a otevřít pro veřejnost“ Clam-Gallasův palác a v Colloredo-Mansfeldském paláci má vzniknout prostor pro městskou galerii moderního umění (obojí naplánovala již radnice v minulém složení). Zatím jediným konkrétním výstupem radního je postoj v kauze Slovanské epopeje, která zatím zůstává v Moravském Krumlově; Kaucký se tak vymezuje vůči svému předchůdci Ondřeji Pechovi (ODS), který ji chtěl mít co nejdříve v Praze – to ale platilo před volbami.
V Praze velká koalice vynesla do křesla primátora muže ze strany, která městu vládla dlouhá léta a jíž voliči dali jasně najevo, že si přejí změnu. V Brně koalice občanských a sociálních demokratů vybrala do svého čela rovnou primátora staronového, sociálního demokrata Romana Onderku. Náměstky za ODS jsou volební lídr Robert Kotzian a bývalá šéfka klubu zastupitelů Jana Bohuňovská, která má ve své gesci „oblast sociálně-kulturní“. Původní profesí je zdravotní sestra, později získala inženýrský titul na vysoké škole se zaměřením na ekonomiku, jak se píše v jejím medailonu na internetu. V minulém volebním období byla starostkou městské části Brno-Ivanovice. Zatím ale stihla veřejnosti sdělit, že za prioritu nepovažuje projekt Janáčkova kulturního centra, moderního koncertního sálu, na který brněnští filharmonici dlouho čekají a který staronový primátor ještě těsně před volbami prosazoval.
Staronového a také sociálnědemokratického primátora mají i v Ostravě, na další čtyři roky jím bude opět Petr Kajnar. ČSSD volby v Ostravě vyhrála poprvé od roku 1990 a vytvořila s ODS další velkou koalici. V Ostravě mají místo pěti náměstků šest – rozdělil se resort, který dosud slučoval zdravotnictví, kulturu, školství, sociální věci a sport. Za oblast kultury (a zdravotnictví) je z pozice náměstkyně zodpovědná zástupkyně sociálních demokratů Simona Piperková. Podle magistrátu má dlouholeté zkušenosti s působením ve veřejné správě i zkušenost s řízením společností. Je absolventkou VŠB-TU Ostrava, obor Veřejná ekonomika a regionální rozvoj. V minulosti zastávala post místostarostky městského obvodu Ostrava-Poruba, kandidátní listina vyzdvihovala její praxi v problematice financí a bytového hospodářství. Jako svou prioritu v oblasti kultury uvedla, že chce pokračovat „v tom, co bylo nastaveno v rámci kandidatury na Evropské hlavní město kultury“.
Jedním z mála velkých měst, kde nevznikla koalice občanských a sociálních demokratů, je Liberec. V Liberci skončila dvacetiletá vláda ODS, město povede ekolog Jan Korytář z vítězné strany Změna pro Liberec. Ta bude vládnout v koalici se sociálními demokraty, Unií pro sport a zdraví a s uskupením Liberec občanům. Korytář plánuje řadu změn, zmínil například zavedení funkce městského architekta. Kulturu a školství bude mít ve své gesci uvolněný náměstek Jiří Šolc (Liberec občanům). V zastupitelstvu je od roku 2006, v letošních volbách byl stranickým kandidátem na primátora a na kandidátce uváděl, že pracuje jako konzultant řízení kvality. V oblasti kultury slibovala strana Liberec občanům jen málo – zachování třísouborového divadla, divadelní festival pod širým nebem a festival regionů a kulturní spolupráci s partnerskými městy.
Také v Plzni bude za kulturu zodpovídat neúspěšný kandidát na primátora – Eva Herinková z ČSSD. Plzni vládne také velká koalice, primátorem se stal – stejně jako v uplynulých dvaceti letech – občanský demokrat, tentokrát Martin Baxa, Herinková je náměstkyní pro kulturu a cestovní ruch. K hlavním prioritám města samozřejmě patří především naplnění vítězného projektu Plzně na Evropské hlavní město kultury v roce 2015. Herinková vystudovala obor veřejná správa na Metropolitní univerzitě Praha, pracovala na administrativních pozicích u státních i soukromých zaměstnavatelů, tři roky působila na plzeňském magistrátu. Od roku 2003 je členkou ČSSD, v minulém volebním období byla zastupitelkou v obvodu Plzeň 1. Snad bude ženou na svém místě, protože k jejím zálibám patří turistika, plavání, ruční práce, kvízy, HUDBA a TANEC. V žádném jiném z uvedených případů zvolený politik nikterak nedeklaroval, že by ho kultura či umění alespoň zajímaly.
Kulturní město s kulturní radní…
Rozpočet na kulturu, aneb hry s čísly
Markéta Horešovská zprávy únor 2020
V loňském průzkumu agentury STEM z přelomu ledna a února více než polovina dotázaných uvedla, že nezná ministra kultury, kterým byl tehdy Antonín Staněk, někdejší olomoucký primátor z ČSSD. Je ale velmi pravděpodobné, že se jménem dnes už bývalého šéfa resortu...
Rozpočet na kulturu na rok 2016
Markéta Horešovská zprávy prosinec 2015
Praha – Ministerstvo kultury už nemá příliš času na to, aby splnilo jeden z bodů vládního programového prohlášení, tedy vynakládat na kulturu na konci mandátu vlády jedno procento státního rozpočtu. Byť rozpočet na rok 2016 v čase uzávěrky tohoto čísla atakoval hranici 12...
Rozpočet 2012
Markéta Horešovská analýza prosinec 2011
Kritizovat krácení rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se může v době všeobecného seškrtávání veřejných rozpočtů někomu zdát až nepatřičné. Přestože hospodaření se státními penězi má jistě v naší zemi stále velké rezervy, při škrtání v resortu...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
