Kunsthalle Ostrava
Johanka Lomová zprávy září 2013
Ostrava – Do posledního zářijového dne se mohou uchazeči zapojit do výběrového řízení na uměleckého manažera (šéfkurátora) nové Galerie města Ostravy (GMO) ve vítkovickém prostoru Gong. Navzdory názvu a štědré podpoře ze strany města nejde o městskou organizaci, ale o projekt, ze kterým stojí zájmové sdružení Trojhalí Karolina.
O zřízení městské galerie současného umění se v Ostravě mluvilo více jak 20 let. Vzniklo občanské sdružení Kunsthalle Ostrava, díky jehož úsilí v červnu 2012 zastupitelstvo města schválilo záměr zřídit městskou galerii. Následně se objevila druhá iniciativa s obdobným cílem, zájmové sdružení právnických osob Trojhalí Karolina, tvořené třemi subjekty – Dolní oblastí Vítkovice, Statutárním městem Ostrava a Moravskoslezským krajem.
Sdružení Trojhalí Karolina pak městské zastupitelstvo loni v prosinci odsouhlasilo koncept jím provozované nové městské galerie. Letos v červnu mu pak byla přiřknuta i dotace města ve výši 35 milionů korun, jež by měla pokrýt provoz galerie do konce roku 2016. Cílem podle Ladislava Kesner, který pro projekt připravil strategický plán, je, aby se GMO stala novým kulturně-společenským centrem a turistickou destinací nadregionálního významu.
Ve sdružení právnických osob, které za projektem stojí, původně figuroval ještě čtvrtý subjekt, Vítkovice a. s. s ředitelem Janem Světlíkem. V březnu však společnost v reakci na kritiku opozičních zastupitelů a veřejnosti ze sdružení vystoupila. Součástí projektu však nadále nepřímo zůstává, protože Dolní oblast Vítkovice je součástí Světlíkova holdingu.
Celkové veřejné finanční prostředky poskytnuté GMO budou v rámci České republiky nadstandardní. „Celkové předpokládané roční výdaje na provoz GMO činí 12 746 000 Kč, přičemž jsou rozděleny na výdaje určené na samotný produkt GMO, tedy výstavní program, ve výši 8 000 000 Kč a na běžné provozní výdaje GMO ve výši 4 746 000 Kč,“ čteme ve strategickém plánu. Rozdíl mezi náklady a příspěvkem města má podle strategického plánu pokrýt příjem ze vstupného. Počítá se s roční návštěvností 40 tisíc lidí. Pro srovnání v roce 2012 navštívilo Galerii Rudolfinum necelých 73 tisíc lidí, z čehož více jak 28 tisíc přilákala výstava Tak pravil LaChapelle.
V rozpočtu se počítá také, že GMO bude Gongu platit roční nájem 1,9 milionu korun ročně (1100 Kč za metr čtvereční). Podle odpůrců projektu v čele s Jiřím Surůvkou a Ilonou Rozehnalovou je to výrazně víc, než platí například Wannieck Gallery v Brně. Jihomoravská metropole podle nich galerii za pronájem objektu tzv. strojírny účtuje 450 Kč na metr čtvereční.
V době, kdy projekt Trojhalí Karolina ostravské zastupitelstvo na konci loňského roku schvalovalo, nebyla podrobnější představa o tom, jak bude výstavní síň fungovat. „Domnívám se, že projekt Trojhalí, tak jak je formulován a jak byl předložen zastupitelstvu města Ostravy, vykazuje natolik evidentní systémovou otevřenost, která někde hraničí až s provozní improvizací,“ kritizoval tehdy projekt v opozičním posudku Petr Vaňous.
Dnes je na základě strategického plánu jasné, že vedle uměleckého manažera (šéfkurátora) bude náplň činnosti galerie ovlivňovat také umělecká rada, jež je navržena ve složení Noemi Smolik (kurátorka), Anda Rottenberg (bývalá ředitelka muzea ve Varšavě), Gabriela Garlatyova (ředitelka Muzea v Rimavské Sobotě), Zdenek Felix (teoretik umění, kurátor), Jindřich Smetana (rektor UMPRUM), Zbyněk Janáček (děkan Fakulty umění, Ostravská univerzita v Ostravě) a Jana Chytilová (dokumentaristka). Umělecký manažer bude podřízen řediteli víceúčelového projektu Trojhalí, kterým je Petr Šnejdar.
V současné době existuje několik odborných posudků, které se značně různí. Zatímco Petr Nedoma (ředitele Galerie Rudolfinum) projekt chválí a zmiňuje jen drobná pochybení technického rázu, Michal Škoda (ředitel Domu umění v Českých Budějovicích) a Rostislav Koryčánek (bývalý ředitel Domu umění v Brně) označují strategický plán za špatný. Odmítavě se k projektu postavili také historici umění Milena Bartlová nebo Otto Urban. Mezi největší chyby podle nich patří finanční nadhodnocenost a nevyvážený program kombinující prodejní výstavy, představení regionálních umělců, výstupy uměleckých workshopů i přehlídky mezinárodních hvězd současného umění.
Technickým problémem zamýšleného prostoru jsou především nevhodné klimatické a bezpečnostní podmínky výstavních prostor. Spekulacím o finanční netransparentnosti nahrává nejasné spojení městských peněz a soukromého projektu, nad nímž má město jen omezenou kontrolu. V neposlední řadě zmiňme odtržení GMO od místní umělecké scény, kterou naopak sjednocoval původní projekt Kunsthalle Ostrava.
Přestože požadavky občanského sdružení nebyly vyslyšeny a GMO bude provozovat zájmové sdružení Trojhalí Karolina, za jistý úspěch kritiků lze považovat již samotné vypsání výběrového řízení. Podle vyjádření Petra Šnejdra z letošního března se s ním původně nepočítalo. Ačkoli byl nakonec zvolen transparentnější postup při obsazování postu uměleckého manažera, nebude jeho role minimálně v prvním funkčním roce příliš silná. Dramaturgie výstav je totiž již připravena. První výstavou chystanou na říjen bude přehlídka multimediální tvorby Davida Michálka.
Uchazeč o post uměleckého manažera Galerie města Ostravy musí mít minimálně pětiletou kurátorskou praxi a součástí přihlášky má být také pětiletý záměr dramaturgie výstavního programu.
Byli jsme naivní
Johanka Lomová rozhovor březen 2013
Rozhovor s Markem Pokorným / Marek Pokorný ukončil k 30. listopadu svou práci pro Moravskou galerii a nyní promýšlí, co bude dělat dál. Začali jsme vzpomínkou na ztracený rozhovor se Zbyňkem Sekalem a nevděčné roli přepisovatelek, pak jsme se vrátili na konec 80. let.
Rok dobrovolného vstupu
Johanka Lomová zprávy prosinec 2014
Brno/Bratislava – Na přelomu let 2013 a 2014 zavedla Slovenská národní galerie a Moravská galerie v Brně volné, respektive dobrovolné vstupné. Po roce považují obě instituce toto své rozhodnutí za šťastné. Alexandra Kusá, generální ředitelka SNG, popisuje změnu jako...
Návštěvnost galerií v roce 2013
Johanka Lomová zprávy únor 2014
Praha – Loňskou nejpopulárnější výstavou byla přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla, která proběhla v Obecním domě a jejíž celková návštěvnost přesáhla hranici 170 tisíc lidí. Druhou nejnavštěvovanější byla Cesta k Amorfě, kupkovská výstava...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
