Léto na hradech a zámcích
Johanka Lomová zprávy říjen 2012
Praha – Památkové objekty ve správě Národního památkového ústavu každoročně přivítají kolem 4,5 milionu návštěvníků. V letošním roce by jich podle průběžných čísel nemělo být o nic méně. Z více než 40 tisíc památkově chráněných objektů na našem území jsou ty spravované Národním památkovým ústavem považovány za nejcennější. Na těchto 104 hradech, zámcích, zahradách, dolech a vesnických usedlostech se navíc nachází na tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů, což z NPÚ dělá jedno z největších muzeí u nás.
„V roce 2011 si do srpna státní památky prohlédlo na 3,5 milionu návštěvníků, v letošních statistikách jsme zatím dosáhli cca 3,44 milionu návštěvníků ke konci letních prázdnin. To lze považovat za úspěch, protože loňská návštěvnická sezóna byla díky nepřízni letního počasí mimořádně příznivá. Památky ve správě NPÚ však svými akcemi a projekty udržely krok i v letošním nádherném, horkém počasí prázdninových měsíců,“ říká tisková mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová. Průběžná čísla nezahrnují návštěvnost velkých hradních akcí, které tradičně probíhají v měsíci září.
V polovině srpna zveřejnil NPÚ plán restrukturalizace systému správy památek. K dnešnímu jednomu centrálnímu a čtrnácti krajským pracovištím, přibudou další čtyři specializovaná nadregionální centra, která se budou věnovat výhradně památkám spravovaným NPÚ. Dojde tak k faktickému oddělení dvou hlavních povinností NPÚ. Ústav je na jedné straně přímým správcem a provozovatelem vybraných památek a má za úkol „zabezpečit kulturně výchovné využití objektů a jejich propagaci“, na straně druhé vykonává odborný dohled nad všemi památkově chráněnými objekty.
Podle vedení NPÚ by nová koncepce měla zkvalitnit úroveň odborné péče, ozývají se však i pochybovačné hlasy upozorňující mimo jiné na velké vzdálenosti mezi jednotlivými objekty, které bude obtížné administrovat z několik set kilometrů vzdálených centrálních pracovišť. Na brněnském sjezdu historiků umění zazněla také obava, že vydělení správy památek z povinností krajských pracovišť NPÚ by do budoucna mohlo vést k jejich rušení s tím, že ústavy jen dublují práci památkových úřadů zřizovaných magistráty.
Jedním z nadregionálních center bude Sychrov, z něhož bude spravováno 18 památek. „Cíl je takový, aby dobré zkušenosti z pracovišť, kde je dosahováno nejlepších výnosů a práce s objekty patří k příkladným, byly přenášeny dále, aby se dobré příklady ještě více rozšířily,“ uvádí Miloš Kadlec, ředitel NPÚ v Liberci a kastelán na Sychrově. Další tři centra budou v Kroměříži, nebo v Brně pro Moravu, v Praze pro střední Čechy, Ústecký a Karlovarský kraj, Českým Budějovicím bude vedle Jihočeského kraje podléhat i Vysočina a Plzeňský kraj.
Provoz památek i odborných pracovišť památkového ústavu vyjde ročně na 1,5 miliardy korun, přičemž 45 % celkové částky si NPÚ vydělá samo z vstupného, pronájmů a dalších služeb. Zbytek dofinancovává Ministerstvo kultury. V současné době jsou krajská pracoviště finančně samostatná. Jednotlivé památky na počátku roku definují odhadované náklady a získají poměrnou část od centrálního pracoviště. Následně bývají peníze z vybraného vstupného přerozděleny tak, aby chudší památky mohly pokrýt své náklady.
Populárnější památky „živí“ své chudší příbuzné. Za všechny zmiňme dvojici jihomoravských zámků Lednice a Uherčice. Prvně jmenovaný patří mezi nejpopulárnější české zámky, loni jej navštívilo přes 300 tisíc lidí. Uherčice, které procházejí rekonstrukcí, naopak loni přivítaly jen kolem 2 tisíc návštěvníků. „Karlštejn s 220 tisíci návštěvníky ročně průměrně na vstupném vydělá o 50 milionů víc, než kolik ke svému provozu potřebuje,“ dává další příklad Kalová. Peníze proto NPÚ může přerozdělit mezi další objekty. Potřeba získat co nejvyšší výnosy ze vstupného a pronájmů je ostatně dána i skutečností, že od roku 2009 se příspěvek státu na provoz NPÚ snížil o 100 milionů korun.
Udržení stávajícího počtu návštěvníků je pro provoz zámků zásadní. Prudký pokles zájmu veřejnosti o památky by nutně znamenal problém v rozpočtu. „Výsledkem je, že se snažíme zaujmout co nejširší spektrum diváků. Snažíme se, aby byl program co nejpestřejší – od kejklířů a historických trhů pro masy až po podrobné a někdy i historicky objevné prohlídky s kastelány,“ říká Kalová.
Ve srovnání se situací před rokem 1989 je dnes návštěvnost hradů a zámků výrazně nižší. Prakticky vymizely velké skupiny – organizované zájezdy vojáků, dětí či důchodců. Dnes se na památky vypravujeme především individuálně. Také původ zahraničních turistů je výrazně jiný než v 90. letech. Zatímco těsně po pádu železné opony do České republiky proudili především lidé ze západu, dnes pochází většina zahraniční klientely z Ruska, Ukrajiny a Polska. Každá skupina návštěvníků se chová specifickým způsobem. Například pozornost turistů z Asie se omezuje na památky zapsané na seznam UNESCO (NPÚ jich spravuje 7). Všechna tato data NPÚ pečlivě shromažďuje a analyzuje.
Jaké jsou trendy do budoucna? NPÚ již tři roky pracuje na soupisu kmenového mobiliáře zámků. Cílem je rekonstruovat interiéry zámků v co nejvěrnější historické podobě. Oproti minulým letům mají vznikat pohledy do života obyvatel zámku v jejich různorodém vkusu i potřebách (dnes takto vypadá například Rájec nad Svitavou) a ne tématické expozice, jaká je například na zámku Lednice. Hlavním cílem je nabízet takový program, aby památky lákaly své návštěvníky opakovaně. Proto vznikají různé zážitkové prohlídky, například gastronomické.
Přestože se takový populární přístup může zdát jako forma komercializace, NPÚ trvá na své roli státního ústavu, který v prvé řadě poskytuje historicky pravdivé informace. „Nikdy bychom nedovolili, aby na zámku spravovaném NPÚ vzniklo něco podobného jako na zámku v Dětenici,“ říká Kalová v narážce na východočeský barokní zámek, který láká návštěvníky například na „pirátský večer se skutečnou dražbou krásných otrokyň“. NPÚ se spíše soustředí na tématické bloky (program Oživlé památky), ve kterém se několik zámků věnuje centrálně oznámenému tématu. Letos v létě se například jednalo o Letní milostná ladění, v září to bylo Dědictví antiky a v říjnu Ozvěny lesních rohů. „Obecně můžeme mluvit o dominantním zájmu o každodennost,“ dodává Kalová.
Byli jsme naivní
Johanka Lomová rozhovor březen 2013
Rozhovor s Markem Pokorným / Marek Pokorný ukončil k 30. listopadu svou práci pro Moravskou galerii a nyní promýšlí, co bude dělat dál. Začali jsme vzpomínkou na ztracený rozhovor se Zbyňkem Sekalem a nevděčné roli přepisovatelek, pak jsme se vrátili na konec 80. let.
Rok dobrovolného vstupu
Johanka Lomová zprávy prosinec 2014
Brno/Bratislava – Na přelomu let 2013 a 2014 zavedla Slovenská národní galerie a Moravská galerie v Brně volné, respektive dobrovolné vstupné. Po roce považují obě instituce toto své rozhodnutí za šťastné. Alexandra Kusá, generální ředitelka SNG, popisuje změnu jako...
Návštěvnost galerií v roce 2013
Johanka Lomová zprávy únor 2014
Praha – Loňskou nejpopulárnější výstavou byla přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla, která proběhla v Obecním domě a jejíž celková návštěvnost přesáhla hranici 170 tisíc lidí. Druhou nejnavštěvovanější byla Cesta k Amorfě, kupkovská výstava...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
