Lucie Rosenfeldová

Karel Císař portfolio listopad 2019

Nepokoje vlastního / Když Lucie Rosenfeldová hledala teoretickou oporu pro svůj film Nepokoje vlastního (2017), našla ji v textech amerického teoretika médií Alexandera Gallowaye. V opozici k jiným realisticky orientovaným autorům totiž Galloway za „reálné“ nepovažuje něco absolutního, ale v souvislosti s mocí kybernetiky, industrializací sociálních grafů či algoritmem pro ohodnocení důležitosti webových stránek tak označuje něco ryze historického, a tedy i nutně politického. Podobně Rosenfeldová oproti řadě svých generačních kolegyň a kolegů nepoužívá počítačově generované obrazy, aby – byť jen ironicky – imitovala současnou korporátní estetiku, nýbrž aby ji podrobila osobně angažovanému kritickému zkoumání. I proto se takřka ve všech svých dosavadních dokumentárních filmech důsledně drží autobiografických témat, a vyhýbá se tím obecnosti, jíž je tento umělecký žánr vystaven.

Lucie Rosenfeldová: K managementu pochybnosti, 2014, záběr z videa

Lucie Rosenfeldová: Open Call (s Martinou Smutnou a Alžbětou Bačíkovou), 2016, Galerie UM, pohled do instalace

Lucie Rosenfeldová: Polymind, 2016, záběr z videa

Lucie Rosenfeldová: Letáky a soucity (s Matějem Pavlíkem), 2019, záběr z videa

Lucie Rosenfeldová: Nepokoje vlastního, 2017, záběr z videa

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné