Malíř a metafora

Jiří Pechar úhel červen 2014

S dílem Marcela Prousta je spojena především vzpomínka na roli, jakou pro vypravěče jeho románu hrají ony afektivní vzpomínky, které jsou vyvolány náhodným smyslovým dojmem, který propojí přítomnost a minulost (tak jako v oné známé scéně, v níž ho do jeho dětství přenese chuť piškotového koláčku namočeného v lipovém odvaru). Když se v závěru několik podobných zážitků seskupí, pochopí vypravěč, že jejich okouzlující moc má příčinu v tom, že díky takto zakoušené totožnosti mezi přítomností a minulostí se v něm vynořuje bytost „oproštěná od řádu času“, a tyto náhodné a ojedinělé dojmy mu tak jsou s to odhalit smysl umění, v nějž už přestával věřit. Cestu k onomu prožitku věčnosti, která byla náhodnými zážitky afektivní paměti pouze naznačena, umělec nachází ve chvíli, kdy odhalí nějakou kvalitu, která je dvěma dojmům společná, „a aby je oprostil od nahodilosti času, spojí oba v jediné metafoře“.

Podělte se:

Dvořákova Vltava

Petr Šourek úhel říjen 2011

Blíží se dvořákovské výročí. Od Dvořáka budou dávat i Vltavu. Alespoň tu část jejího toku, která teče kolem rodného domku v Nelahozevsi.

Radost z definování

Miroslav Petříček úhel září 2010

Co je umění a co nikoli, to víme bezpečně, teprve stane-li se minulým a reprezentativní díla jsou zařazena do výpravných knih o dějinách umění.

Paměť a pomník

Felix Borecký úhel únor 2014

Americký filozof Edward S. Casey ve své knize Remembering. A Phenomenological Study ukazuje, že tradiční chápání paměti jako subjektivní vybavování replik minulých zážitků je pouze jedním a poměrně řídce se vyskytujícím typem paměti. V návaznosti na dlouhou linii kritiků...