Mánes k pronájmu
Josef Ledvina zprávy červen 2014
Praha – Nadace českého výtvarného umění, která spravuje výstavní síň Mánes, v květnu volila novou správní radu a na konci měsíce také vernisáží výstavy karikaturisty Ivana Steigera zahájila s několikaletým zpožděním provoz v zrekonstruované budově na pražském Masarykově nábřeží.
Nová správní rada se skládá z následujících členů: fotografka Dana Kyndrová, malíř Karel Míšek, textilní výtvarnice Ludmila Kaprasová, restaurátor Petr Kuthan, malířka Marie Filippovová, restaurátor Michal Polák, designéři Jakub Konupka a Jan Hora a fotografka Ivana Matějková. Žádná revoluce se nekonala, prvních pět jmenovaných zasedalo již v radě předešlé. Značná personální kontinuita je dána nadačními statutami. Ty stanovují, že je mandát radních tříletý a že se po uplynutí funkčního období vždy jedna třetina rady obměňuje. Noví radní jsou ovšem voleni zbylými dvěma třetinami členů správní rady původní. Tedy prvních pět volilo zbylé čtyři. Ředitelkou nadace zodpovědnou za provozní záležitosti dál zůstává Dagmar Baběradová.
Na tiskové konferenci, která u příležitosti znovuotevření Mánesa proběhla, odmítl čerstvý předseda správní rady Petr Kuthan průběh volby dále komentovat. Veřejnosti tak zůstává zatím skryto, kdo všechno do rady vlastně kandidoval. Jména a životopisy kandidátů nadace slibuje zveřejnit později. Podle nadačních statut „členy správní rady navrhují autoři děl výtvarného umění, sdružení výtvarných umělců mající právní subjektivitu, případně skupiny těchto sdružení“. Právě tohoto ustanovení využil loni vzniklý umělecký spolek Skutek a nominoval do rady stínové radní z iniciativy Mánes umělcům (Rostislava Koryčánka, Isabelu Grosseovou, Marcela Fišera, Jiřího Thýna, Johanu Lomovou). Nikdo z nich ovšem do rady zvolen nebyl. „Nominace jsme chápali jako šanci nadaci otevřít se umělecké scéně. Nepředpokládali jsme sice velký úspěch, ale výsledku rozumíme jako výrazu přetrvávající neochoty komunikovat a vyrovnávat se s kritickými názory,“ komentoval výsledek předseda Skutku Jiří Ptáček.
Stínovou radu Mánesa zvolili zástupci výtvarné obce v otevřených volbách loni v květnu. Zorganizovala je iniciativa Mánes umělcům, jež před tím během dvoudenní symbolické okupace výstavní síně na vltavském nábřeží upozornila na neprůhlednost činnosti Nadace českého výtvarného umění. Velký otazník visel (a visí) nad rekonstrukcí budovy, kterou si pro své účely na konci 20. let postavil SVU Mánes (její celková cena se nakonec se podle Kuthana vyšplhala na 160 milionů korun). Aby ji mohla nadace financovat, vyčlenila budovu v centru Prahy z nadačního majetku a převedla ji na nově zřízenou společnost Apella fine arts, která ji následně použila jako záruku na potřebný bankovní úvěr.
Právě úvěr se ukazuje být koulí na noze znesnadňující smysluplný provoz výstavní síně. Jejím hlavním posláním se zdá být generování zisku (Kuthan odhaduje měsíční splátky od nového roku na 700 až 800 tisíc korun). Malou ochutnávku budoucí programové náplně Mánesa představovala česká premiéra vozu Ferrari California T, která byla na začátku května vůbec první akcí v nově zrekonstruované budově. To, že Mánes bude muset vydělávat peníze, ostatně nynější předseda správní rady Kuthan nijak zvlášť netají. „Abychom tu mohli pořádat nezávislé výstavní projekty, tak je budeme muset prokládat opravdu značně komerčními pronájmy nebo komerční spoluprací,“ prohlásil letos v únoru v Českému rozhlasu. „Prostě proto, abychom z této budovy mohli získat maximální finanční prostředky právě k splácení tohoto úvěru,“ dodal.
Otázka ovšem je, co si představit v rubrice nezávislé výstavní projekty, tak jak ji chápe vedení Nadace českého výtvarného umění. Standardnímu provozu výstavní instituce je každopádně Mánes zatím hodně vzdálen. Výstavní program neřkuli náznak nějaké dramaturgické koncepce galerie zatím neexistuje. Kurátora přitom nadace ani zaměstnat neplánuje a nehodlá ani zřídit výstavní radu, ta by totiž podle Pera Kuthana mohla vést jedině k zpronevěře finančních prostředků. Na tiskové konferenci padla rovněž otázka, proč právě zahájená výstava Ivana Steigera trvá pouze měsíc. Takováto výstavní perioda je v Mánesu tradicí, neváhal s odpovědí Kuthan. Reagoval ovšem také umělec sám – výstavu by si prý dokázal představit delší, na delší pronájem ovšem nemá peníze.
Přesýpání písků v MoMA
Josef Ledvina zahraničí únor 2020
Loni v říjnu se po další z řady expanzí otevřelo Muzeum moderního umění v New Yorku. Výstavní plochy se rozrostly o 30 %, a to především díky tomu, že do sebe muzeum inkorporovalo spodní patra sousedního rezidenčního mrakodrapu od Jeanna Nouvela. Nové prostory pojala MoMa jako...
Trochu psychologie, trošku horor a samozřejmě špína…
Josef Ledvina rozhovor březen 2020
Pohybuje se na rozhraní více světů. Jako současný umělec vystavuje, loni mu vyšla autorská kniha Auta, na přelomu osmdesátých a devadesátých let spoluvytvářel (nejen) vizuální identitu skupiny Bratrstvo. Živí se jako profesionální fotograf, v roce 2017 dostal cenu Czech Grand...
Samozřejmě nás to zajímá
Josef Ledvina rozhovor listopad 2019
S egyptologem Miroslavem Vernerem jsme se museli sejít dvakrát. Jeho dlouhé odpovědi často připomenou spíš pečlivě strukturovanou přednášku než výsledek debaty mezi zvědavými diletanty a povídavým specialistou. Témat jsme si připravili spoustu, došlo ale jen na některá z ...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
