Martina Chloupa

Kateřina Tučková portfolio říjen 2009

Malířka, kreslířka, fotografka, autorka provokativně erotických instalací, konceptuálních objektů a plastik, absolventka ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka, školy figurálního sochařství Jana Hendrycha a sochařské školy Jana Koblasy – to vše skrývá výtvarnice Martiny Chloupé, jejíž výstavu můžete do konce října zhlédnout v kostele svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu.

Martina Chloupa (1976) je výtvarnicí, které přesně pasuje charakteristika „umělkyně mnoha médií“. Návštěvník vernisáží se s ní setkává nejčastěji jako s malířkou, ale do jejího portfolia patří i tvorba v řadě dalších uměleckých forem. Je autorkou konceptuálních projektů, v rámci nichž vytváří multifunkční objekty. Její práce v tomto žánru se datuje už do dob studií na pražské akademii, ostatně šestileté studium uzavřela v roce 2005 právě projektem konceptuálních objektů umožňujících návštěvníkovi výstavního prostoru usednout. Pro jednoho, Pro dva, Pro tři – takové názvy nesou objekty, které vycházejí z principu sedacího nábytku. Morbidně laděný objekt Pro jednoho, který více než židli či sedačku svým tvarem připomíná náhrobek, byl prezentován i na výstavě s názvem In Silence v rámci projektu Rothschild 69 v září 2008 v izraelském Tel Avivu.

Podle vlastních slov umělkyni fascinovala dokonalost tvaru předmětů denního užití odjakživa – a odtud byl už jen krůček k jejich využití jako výtvarných interiérových prvků. Vždycky ji také zajímal proces uchopení nedotknutelných nebo respekt vzbuzujících předmětů. Mohly jimi být kříž nebo česká vlajka – oboje použila, aby jejich závažnost mohla uchopit a sama pro sebe zpracovat. „Projekt sedaček se může zdát umělecky provokativní a drzý, ale podstatou je můj intimní vztah k daným symbolům,“ dodává Martina Chloupa. S českou vlajkou, o níž autorka hovoří, začala pracovat v pokračující řadě sedaček v letošním roce. Projekt se rozrostl o nové kusy nazvané Hezky česky, které byly původně vyrobeny z umělého kamene barveného ve hmotě, později autorka použila dřevěnou konstrukci potahovanou látkou. Jde o objekty nebo přesněji opravdová sofa, která lze vnímat jako kusy nábytku, ale stejně tak dobře jako politický výtvarný objekt, a to i přes autorčin zdráhavý distanc. Záleží na divákovi.

Mezi další z konceptuálně-performančních projektů Martiny Chloupé patří instalace Body shop (2004), která vznikla během autorčiny stáže na vídeňské Akademie der Bildende Künste, kde byla také v lednu 2005 vystavena na výstavě nazvané Rundgang. „Počátkem práce na tomto projektu byla modelace torza hliněné sochy, kterou jsem pak odlila do gumy a odlitý torzální oblek jsem si zkoušela obléknout. To mě vedlo k myšlence rozšířit možnost vyzkoušet si cizí tělo, jako když si přiložením šatů k tělu zkoušíte padnoucí velikost. Z tohoto principu pak vznikla instalace Body shop s fotografiemi mužských a ženských těl na lightbox-fóliích, které jsem zavěsila na ramínka a na stojan jako v obchodě. Každý měl možnost vyzkoušet si libovolné tělo…“

Nepřehlédnutelnou částí autorčiny tvorby je malba. Prorůstá celou historií jejího díla, prezentovala ji na mnohých klauzurách během studia u Milana Knížáka, byla i jedním z důvodů spolupráce s Jiřím Georgem Dokoupilem. V současné chvíli je možné malířské dílo Martiny Chloupé spatřit na severu Moravy na výstavě nazvané Spojeno světlem. Řada vystavených maleb je inspirována sakrálním prostředím, a tak zde potkáte anděly, trojici zvonů, motivy kříže i madony s jezulátkem. Pro Martinu Chloupou netypické tematické pole se však v provedení pojí s jejím typicky básnivým, mlžným podáním a rustikální, zemitou technikou jakoby Roualtovského ducha. Rustikální projev provázený užitím přírodních materiálů (např. lávový písek v případě malby Zkamenělé květy II.) v ploše malby se v díle Chloupé střídá s reálnějším a plošnějším typem malby nebo i s abstrahováním reálných předobrazů až téměř k hranicím nezobrazivého umění. V jiné poloze se však autorka nebojí dotknout i přesného, znakovitého projevu.

Variabilita malířských stylů i tvůrčí zápal a touha vyjádřit se pomocí různých médií prozrazují intenzitu hledání, temperament, s nímž se Martina Chloupa vydává na nikdy nekončící průzkum možných podob umění, které, ač v různorodých výstupech, si stále zachovávají autorský punc a nepochybnou přináležitost k autorčinu štětci a ideové podstatě.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné