Martina Chloupa
Kateřina Tučková portfolio říjen 2009
Malířka, kreslířka, fotografka, autorka provokativně erotických instalací, konceptuálních objektů a plastik, absolventka ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka, školy figurálního sochařství Jana Hendrycha a sochařské školy Jana Koblasy – to vše skrývá výtvarnice Martiny Chloupé, jejíž výstavu můžete do konce října zhlédnout v kostele svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu.
Martina Chloupa (1976) je výtvarnicí, které přesně pasuje charakteristika „umělkyně mnoha médií“. Návštěvník vernisáží se s ní setkává nejčastěji jako s malířkou, ale do jejího portfolia patří i tvorba v řadě dalších uměleckých forem. Je autorkou konceptuálních projektů, v rámci nichž vytváří multifunkční objekty. Její práce v tomto žánru se datuje už do dob studií na pražské akademii, ostatně šestileté studium uzavřela v roce 2005 právě projektem konceptuálních objektů umožňujících návštěvníkovi výstavního prostoru usednout. Pro jednoho, Pro dva, Pro tři – takové názvy nesou objekty, které vycházejí z principu sedacího nábytku. Morbidně laděný objekt Pro jednoho, který více než židli či sedačku svým tvarem připomíná náhrobek, byl prezentován i na výstavě s názvem In Silence v rámci projektu Rothschild 69 v září 2008 v izraelském Tel Avivu.
Podle vlastních slov umělkyni fascinovala dokonalost tvaru předmětů denního užití odjakživa – a odtud byl už jen krůček k jejich využití jako výtvarných interiérových prvků. Vždycky ji také zajímal proces uchopení nedotknutelných nebo respekt vzbuzujících předmětů. Mohly jimi být kříž nebo česká vlajka – oboje použila, aby jejich závažnost mohla uchopit a sama pro sebe zpracovat. „Projekt sedaček se může zdát umělecky provokativní a drzý, ale podstatou je můj intimní vztah k daným symbolům,“ dodává Martina Chloupa. S českou vlajkou, o níž autorka hovoří, začala pracovat v pokračující řadě sedaček v letošním roce. Projekt se rozrostl o nové kusy nazvané Hezky česky, které byly původně vyrobeny z umělého kamene barveného ve hmotě, později autorka použila dřevěnou konstrukci potahovanou látkou. Jde o objekty nebo přesněji opravdová sofa, která lze vnímat jako kusy nábytku, ale stejně tak dobře jako politický výtvarný objekt, a to i přes autorčin zdráhavý distanc. Záleží na divákovi.
Mezi další z konceptuálně-performančních projektů Martiny Chloupé patří instalace Body shop (2004), která vznikla během autorčiny stáže na vídeňské Akademie der Bildende Künste, kde byla také v lednu 2005 vystavena na výstavě nazvané Rundgang. „Počátkem práce na tomto projektu byla modelace torza hliněné sochy, kterou jsem pak odlila do gumy a odlitý torzální oblek jsem si zkoušela obléknout. To mě vedlo k myšlence rozšířit možnost vyzkoušet si cizí tělo, jako když si přiložením šatů k tělu zkoušíte padnoucí velikost. Z tohoto principu pak vznikla instalace Body shop s fotografiemi mužských a ženských těl na lightbox-fóliích, které jsem zavěsila na ramínka a na stojan jako v obchodě. Každý měl možnost vyzkoušet si libovolné tělo…“
Nepřehlédnutelnou částí autorčiny tvorby je malba. Prorůstá celou historií jejího díla, prezentovala ji na mnohých klauzurách během studia u Milana Knížáka, byla i jedním z důvodů spolupráce s Jiřím Georgem Dokoupilem. V současné chvíli je možné malířské dílo Martiny Chloupé spatřit na severu Moravy na výstavě nazvané Spojeno světlem. Řada vystavených maleb je inspirována sakrálním prostředím, a tak zde potkáte anděly, trojici zvonů, motivy kříže i madony s jezulátkem. Pro Martinu Chloupou netypické tematické pole se však v provedení pojí s jejím typicky básnivým, mlžným podáním a rustikální, zemitou technikou jakoby Roualtovského ducha. Rustikální projev provázený užitím přírodních materiálů (např. lávový písek v případě malby Zkamenělé květy II.) v ploše malby se v díle Chloupé střídá s reálnějším a plošnějším typem malby nebo i s abstrahováním reálných předobrazů až téměř k hranicím nezobrazivého umění. V jiné poloze se však autorka nebojí dotknout i přesného, znakovitého projevu.
Variabilita malířských stylů i tvůrčí zápal a touha vyjádřit se pomocí různých médií prozrazují intenzitu hledání, temperament, s nímž se Martina Chloupa vydává na nikdy nekončící průzkum možných podob umění, které, ač v různorodých výstupech, si stále zachovávají autorský punc a nepochybnou přináležitost k autorčinu štětci a ideové podstatě.
Karel Štědrý
Kateřina Tučková portfolio září 2010
Letošní absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Karel Štědrý není na české výtvarné scéně žádným nováčkem. Jako člen skupiny Obr. na sebe upozornil účastí v řadě společných výstav nebo výtvarným zpracováním zdi v Chotkových sadech v rámci projektu...
Tereza Vlčková
Kateřina Tučková portfolio květen 2008
O fotografce Tereze Vlčkové je nyní slyšet docela často. Její jméno je skloňováno především v souvislosti s cenou pro mladé fotografy, kterou získala v rámci prvního ročníku veletrhu Prague Foto. Talentovaná autorka z Valašských Klobouk je studentkou Institutu tvůrčí...
Igor Grimmich
Kateřina Tučková portfolio duben 2007
Na Akademii výtvarných umění se Igor Grimmich (1979) dostal po necelém roce vlastní volné tvorby. Předcházelo jí nejprve gymnázium, poté střední odborné učiliště, na kterém se vyučil v oboru umělecké truhlářství, a během toho několik let práce v nejrůznějších oborech...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
