Muzeum zakryla velkoplošná reklama
Johanka Lomová zprávy květen 2016
Praha – Průčelí historické budovy Národního muzea v Praze v dubnu zahalila velkoplošná reklama. Instalace poutače v čele Václavského náměstí vzbudila především na sociálních sítích negativní reakce, ředitelství muzea se hájí tím, že příjem z reklamy má alespoň částečně pokrýt ušlý zisk ze vstupného.
„Nemůžeme si dovolit odmítat peníze za situace, kdy stát nemá prostředky ani na najmutí několika špičkových specialistů, kteří by nám pomohli vybudovat vskutku moderní expozice,“ komentuje situaci generální ředitel muzea Michal Lukeš. „Ministerstvo kultury (…) zcela oprávněně po Národním muzeu jako po zřizované příspěvkové organizaci požaduje vyvinout snahu o dosažení co největšího podílu vlastních příjmů organizace,“ čteme dále v tiskové zprávě.
Reklamní plochu na ochranné plachtě lešení získala do pronájmu firma Qeep na dobu trvající od dubna letošního roku do konce října 2017. Za 19 měsíců Národnímu muzeu zaplatí necelých 4,4 milionu korun (včetně DPH), tj. Přibližně 7,5 tisíce korun denně. Jediným kritériem výběrového řízení na pronájem plochy, kterého se zúčastnilo pět subjektů, byla nabízená částka.
„Národní muzeum stanovilo v rámci soutěže podmínky, za nichž může být reklamní sdělení na krycí plachtě umístěno. Tyto podmínky se odvíjely jednak od zákonných norem a předpisů, za nichž je možno umístit reklamní sdělení v památkové zóně a na památkově chráněném objektu, tak i z hlediska etiky sdělení (např. zákaz reklamy na spodní prádlo a podobně). Vlastní kreativu ale pak už zpracovával subjekt, který si plochu pronajal,“ komentuje výslednou podobu reklamy tisková mluvčí muzea Kristina Kvapilová.
Reklama pracuje s naznačenou fasádou stavby, z níž vedle mamuta vystupují i další sbírkové předměty. Logo a heslo inzerující banky tak nezabírají celou plochu fasády, čímž poutač splňuje pravidlo, že samotné reklamní sdělení nesmí přesáhnout 20 procent celkové plochy plachty. Aktuální reklama zůstane na fasádě muzea směrem do Václavského náměstí po celý letošní rok. V roce 2017 se přesune na stranu obrácenou směrem na Vinohrady, do ulice Legerovy. Co ji vystřídá, zatím není jasné.
Diskuse okolo zahalování objektů v památkově chráněných centrech měst má dnes již delší historii. Silným tématem je nejen v Praze, ale také například v Benátkách, kde se reklamy na parfémy či limonády objevili nejen na budovách Grand Canalu, ale i na Dóžecím paláci. „Většina věcí v životě je otázkou kompromisu a myslím si, že reklama na pozadí fasády budovy, z jejíhož výtěžku uděláme pro veřejnost několik hezkých výstav, je estetičtější, než zelená stavební plachta,“ doplňuje postoj muzea Michal Lukeš.
V minulosti firma Qeep stála za velkoplošnou reklamou na pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí – kvůli které byl v roce 2007 odvolán Karel Srp z pozice ředitele Galerie hlavního města Prahy – nebo třeba za reklamou, která několik let visela na Šítkovské vodárenské věži vedle Mánesa. Většinovým vlastníkem společnosti Qeep je od loňského léta firma BigBoard, největší poskytovatel venkovní reklamy v Praze.
Zatímco v případě Národního muzea je jasná celková částka, kterou instituce z pronájmu získá, u dvou zmiňovaných velkoplošných reklam byla situace jiná. Tehdy se jednalo o „filantropický“ projekt, hlásající, že reklama zaplatí celkovou rekonstrukci objektů. „Jak známo, peněz na rekonstrukce památek a významných výtvarných děl se nedostává v takové míře, jak by bylo třeba. Proto naše společnost Qeep přišla za majiteli a správci soch – Galerii hlavního města Prahy – s nápadem, aby si sochy na svou rekonstrukci vydělaly samy. Vzhledem k tomu, že zmíněné sochy stojí vesměs na nejatraktivnějších místech v pražském centru, jedná se o potenciálně velmi kvalitní reklamní nosiče. Pro Qeep je logicky stěžejní fakt, že získala další jedinečné, byť dočasné, nosiče a posílili své image firmy, která dokáže vymyslet a zrealizovat i velmi netradiční řešení. To, že díky tomuto nápadu ze 100 % profinancujeme rekonstrukci významných památek, je navíc ukázkou toho, že reklama může mít výrazně filantropickou rovinu,“ hlásá dodnes web firmy.
Byli jsme naivní
Johanka Lomová rozhovor březen 2013
Rozhovor s Markem Pokorným / Marek Pokorný ukončil k 30. listopadu svou práci pro Moravskou galerii a nyní promýšlí, co bude dělat dál. Začali jsme vzpomínkou na ztracený rozhovor se Zbyňkem Sekalem a nevděčné roli přepisovatelek, pak jsme se vrátili na konec 80. let.
Rok dobrovolného vstupu
Johanka Lomová zprávy prosinec 2014
Brno/Bratislava – Na přelomu let 2013 a 2014 zavedla Slovenská národní galerie a Moravská galerie v Brně volné, respektive dobrovolné vstupné. Po roce považují obě instituce toto své rozhodnutí za šťastné. Alexandra Kusá, generální ředitelka SNG, popisuje změnu jako...
Návštěvnost galerií v roce 2013
Johanka Lomová zprávy únor 2014
Praha – Loňskou nejpopulárnější výstavou byla přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla, která proběhla v Obecním domě a jejíž celková návštěvnost přesáhla hranici 170 tisíc lidí. Druhou nejnavštěvovanější byla Cesta k Amorfě, kupkovská výstava...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
