Návštěvnost hradů a zámků

Johanka Lomová zprávy listopad 2013

Praha – Objekty ve správě Národního památkového ústavu k 15. říjnu navštívilo přes 4,3 milionu návštěvníků, v loňském roce NPÚ napočítal za stejné období ještě o 300 tisíc lidí víc. I přesto byly výnosy za nyní již uzavřenou letní sezónu vyšší než v roce loňském, a to díky komerčním pronájmům a dalším „netradičním“ návštěvnickým aktivitám. Na tiskové konferenci to oznámila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, která výsledek označila za velmi uspokojivý.  

Počet návštěvníků směřujících na hrady a zámky po uzavření letní sezóny tradičně klesá, přesto by do konce roku podle odhadů NPÚ mohlo na památky zavítat dalších 300 tisíc návštěvníků. Celková návštěvnost by tak v meziročním srovnání poklesla jen přibližně o 4 procenta. Na závěr sezóny si hrady a zámky, které mají celoroční provoz, připravily řadu doprovodných akcí.

Podle generální ředitelky má vinu za nižší návštěvnosti především nepříznivého počasí, které nejprve na jaře oddálilo zahájení sezóny a následně přineslo vlnu povodní a letního tropického počasí. Dušan Michelfeit, ředitel územní památkové správy, která má na starosti Ústecký kraj, kraj karlovarský a středočeský například upozorňuje na rozsáhlé postižení velkou vodou. V případě zámku Veltrusy, jehož areál se rozprostírá na 298 hektarech, bylo pod vodou 98 procent jeho pozemků a objekt byl proto uprostřed letní sezóny na měsíc uzavřen. V souvislosti s nepřízní počasí došlo ke snížení výnosů a deficit tvořil na přelomu května a června až 20 procent. Nakonec se však podařilo zajistit, že NPÚ plán výnosů naplňuje. „NPÚ hospodaření zvládne přes snížený rozpočet a špatné počasí,“ zaznělo na tiskové konferenci.

Nejpopulárnější destinací byl v letní sezóně roku 2013 Hrad a zámek Český Krumlov (letos 296,6 tisíc, v loňském roce 294,8 tisíc vstupů), následovaný Zámkem Lednice (295,9 / 278,1 tisíc vstupů) a Hlubokou nad Vltavou (237,1 / 232,8 tisíc vstupů). Všechny tři zaznamenaly nárůst návštěvníků. Naopak čtvrtý v pořadí, hrad Karlštejn si o 5 tisíc pohoršil (celková návštěvnost k 15. říjnu byla 195 tisíc vstupů). Na pátém místě se umístil Zámek Konopiště s 126,4 tisíc vstupů, což je o 20 tisíc více než v roce loňském. Výnosy ze vstupů byly přerozděleny mezi méně oblíbené památky. Financování památek totiž, jak zdůrazňuje generální ředitelka, „funguje na principu solidarity objektů hodně navštěvovaných s těmi málo navštěvovanými“.

Bez vysoké návštěvnosti by ústav nebyl schopen financovat svou činnost. Příspěvek od státu, přesněji od ministerstva kultury, které je zřizovatelem NPÚ, v letošním roce klesl a schodek je dorovnáván právě z výnosů z objektů ve správě ústavu. Podle Petra Fedora, bývalého kastelána na hradě Veveří a současného náměstka generální ředitelky NPÚ, mají být peníze získané z krátkodobých komerčních pronájmů a doplňkového prodeje „druhou nohou financování objektů“ ve správě NPÚ. Proto je důležité zvyšování návštěvnického komfortu, na které se v letošním roce zaměřili na Moravě. Na území spravovaném z územního pracoviště v Kroměříži byla vybudována dvě nová návštěvnická centra (v Kroměříži a Raduni). Mezi lákadla pak patří i různé netradiční události. Ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích, Petr Pavelec, vyjmenovává, že na území kraje plzeňského, jihočeského a kraje Vysočina proběhlo v letní sezóně na 1100 kulturních akcí a 878 svateb. V rovině komerčních pronájmů pak zásadní roli sehrálo znovuzavedení filmařských pobídek ze strany státu.

Lákadlem pro návštěvníky je také věrností program 4 památky plus 1 zdarma, do kterého se letos zapojily také hrady a zámky nestátní. Návštěvnost mají zvyšovat také různé výstavy, které nemají přímou vazbu k objektu. Jako příklad Dušan Michelfeit, ředitel územní památkové správy v Praze, dává výstavu Neprakta na hrad na Křivoklátu nebo připravovaný vánoční program na zámku Mníšek pod Brdy. „Jedná se o produkt pro návštěvníky, kteří si chtějí užít památky trochu jinak,“ doplňuje náměstek Fedor obecněji k doprovodným programům.

Důležitým momentem při správě památek je podle Fedora také práce s tématickými roky. Zatímco v loňském roce se jednalo o rok francouzské kultury, v roce následujícím se budou hrady a zámky věnovat rodu pánů z Kunštátu. Podobně jako letos, kdy tématicky rok završuje výstava v Císařské konírně na Pražském hradě (od 22. listopadu do 23. února), tomu bude i v roce příštím. Vyšší návštěvnost by do budoucna měl zaručit také celoroční provoz.

Činnost NPÚ se dělí na dvě části – na službu veřejnosti a na správu majetku. „Základním posláním NPÚ je zachování kulturních památek pro budoucnost a ochrana objektů by měla předcházet návštěvnosti,“ zdůrazňuje Goryczková. Právě vyvažování obou náplní činnosti byla věnována konference Quo vadis, kterou NPÚ v letošním roce hostilo a na které se sešli památkáři z celé Evropy. Zajímavé informace i alarmující zkušenosti správců památkových objektů napříč Evropou jsou důležitou zkušeností pro všechny zúčastněné, konstatuje Goryczková. Například praxe na zámku Versailles, kde kvůli návštěvnosti 5 milionů lidí ročně upozaďují památkovou péči a soustřeďují se především na zvládání mas návštěvníků, je pro pochopení možných problémů důležitá. Stanovení maximálního počtu návštěvníků například na hradě Karlštejn může být do budoucna nutným krokem. S povzdechem Goryczková vzpomněla praxi ve Velké Británii, kde je silná tradice dobrovolnictví. National Trust, který spravuje památky s podobnou návštěvností, jako tomu je v České republice, má 5 tisíc zaměstnanců a 70 tisíc dobrovolníků.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné