Návštěvnost zahraničních výstav

Josef Ledvina zprávy duben 2018

Časopis Art Newspaper na konci března zveřejnil přehled návštěvnosti výstav ve světových muzeích umění. V absolutních číslech si nejlépe vedl výběr „ikon moderního umění” pocházející ze sbírky Sergeje Ščukina – do pařížské Fondation Louis Vuitton na něj v průběhu pěti měsíců zavítalo více než 1,2 milionu lidí (denně 8 926). Nejvyšší průměrné denní návštěvnosti ovšem dosáhlo Tokijské národní muzeum s výstavou mistra japonského sochařství Unkeiho (11 268, celkem 600 tisíc). Na třetím místě se v denní návštěvnosti umístilo znovu Tokio, tentokráte Tokijské národní centrum umění, s prezentací cyklu Slovanská epopej od česko-francouzského malíře a dekoratéra Alfonse Muchy (8 505 denně).

Art Newspaper vedle první dvacítky zveřejnil i pořadí v rámci několika kategorií. Segmentu „Asie“ vévodí zmíněný Unkei, prezentovaný ovšem na domácí půdě, na druhém místě se s velkým odstupem umístila výstava v Metropolitním muzeu v New Yorku věnovaná umění doby dinastií Čchin a Chan (3 415 denně). Tokio dominuje i disciplíně “staří mistři”, kde obsadilo hned první tři místa. Vůbec nejlépe si přitom vedla výstava Bruegelova Babylónská věž v Tokijském metropolitním muzeu, která lákala i na zvětšeninu titulního díla (5 813 denně) – davy návštěvníků tak mohly věnovat pozornost i jednotlivým figurám jeho bohaté stafáže. Na čtvrtém místě se umístil pařížský Louvre a to s výstavou Vermeer a mistři žánrového malířství (4 260 denně). Žádoucí moment překvapení do zkostnatělého staromistrovského kánonu vnáší dvojice méně známých jmen. Pozdně gotický menší mistr Giovanni dal Ponte se na pátém místě ocitl zřejmě i proto, že se jeho výstava konala ve florentské Akademii, tedy místě, kam podstatná část návštěvníků Florencie tak jako tak zavítá (3 443), sympatické je šesté místo pro mexického barokního malíře Cristóbalda de Villalpando v Metropolitním muzeu v New Yorku (3 088 denně).

Těžko uchopitelnou směsici výstavních projektů skýtá kategorie „současné umění“. První místo pro Painter’s Painters v Saatchi Gallery v Londýně dokládá, že negativní kritika nemusí pro návštěvnost mnoho znamenat (7 509 denně), zohlednit je ovšem třeba i skutečnost, že šlo o akci s volným vstupem. Místo druhé obsadila japonská hvězda Yayoi Kusama v Tokijském národním centru umění (6 714). Retrospektiva žijícího klasika Davida Hockneyho si vedla lépe v Paříži v Centre Pompidou nežli na domácí půdě v Tate Britain (5 788 versus 4 346). Zřejmě nejsoučasnějšího autora představuje v této kategorii Pirre Huyghe v Guggenheimově muzeu v Bilbau (desáté místo, 4 344).

Za zmíněnou Ščukinovou sbírkou se v kategorii „postimpresionismus a moderna” umístila zdarma přístupná putovní výstava Piet Mondrian a De Sijl v  Centro Cultural Banco de Barsil v Rio de Janeiro (6 687). Na pátém místě tu figuruje retrospektiva Roberta Rauschenberga v MoMA (5 500), která v umělcově domovském New Yorku zaznamenala podstatně větší úspěch nežli o rok dříve v Tate Modern v Londýně (1 456). Devatenáctému století vévodí zmíněná Tokijská zastávka Slovanské epopeje v rámci jejího asijského turné, jinak je kategorie pozoruhodná i tím, jak moc odráží petrifikovaný obraz Francie coby jediného tehdejšího centra umění. V první desítce se neobjevuje jediné jméno, které by nebylo s Francií podstatně svázáno. Z plejády velkých jmen vystupuje tematicky zaměřený výstavní projekt Mystical Symbolism: The Salon de la Rose+Croix in Paris, 1892–1897 v newyorském Guggenheimu (3 049).

Je ale třeba poznamenat, že kategorie, s nimiž Art Newspaper pracuje, mají často omezenou vypovídací hodnotu. To, že je jednoznačně určuje evropská perspektiva, není apriori nelegitimní, v některých případech toto hledisko postrádá smysl. Například Unkei představoval pro své tokijské publikum daleko spíše největšího ze „starých mistrů” a rozhodně ne „asiatikum”. V kategorii starověkého umění (antiquities) zas například chybí zmíněná výstava umění dynastií Čchin a Chan, přestože by sem historicky zapadala, a obsadila by tu také s přehledem první pozici. Místo ní zde však figuruje výstava ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu věnovaná bulharské archeologické lokalitě Ada Tepe, kde v době bronzové fungoval nejstarší zlatý důl na území Evropy a odkud pochází řada nálezů mimořádného historického a uměleckého významu (denně 2 241).

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné