Německá muzea k digitalizaci
Josef Ledvina zprávy březen 2018
Mnichov – V polovině února vydala vybraná německá muzea společné prohlášení k problematice prezentace sbírkových fondů v digitálním prostoru. „Signatáři se hlásí k vzdělávacímu poslání paměťových institucí a spojuje je společné přání moci na internetu zpřístupňovat i díla chráněná autorským právem,“ praví se na úvod v dokumentu nadepsaném „Mnichovská nóta“. Obrací se přitom přímo na zákonodárce, aby zjednali nápravu na německé potažmo evropské úrovni.
Zatímco pražská Národní galerie před Vánocemi slavnostně oznámila, že na internetu zpřístupňuje prvních sto děl, mnichovské pinakotéky řeší „pokročilejší“ problémy. Jejich internetový katalog uvádí hrdý slogan „18 muzeí, 25 000 uměleckých děl, jedna sbírka“. Nalézt v něm lze například kompletně digitalizovaný fundus staroněmeckého malířství, v případě současnějšího umění ovšem nastává problém. I u takového jména, jako je Pablo Picasso, na hledajícího sice vyskočí příslušná metadata – název, rozměry, technika ad. –, na místě obrázku se ovšem objeví jen nápis „Vyobrazení není z důvodu reprodukčních práv k dispozici“. V současnosti je dílo chráněno autorským zákonem ještě sedmdesát let po smrti autora, na internet tak budou moci muzea vypustit reprodukce Picassových děl až v roce 2043.
Právě k řešení tohoto problému signatáři Mnichovské nóty vyzývají, dokument přitom ale rozhodně nežádá žádný digitální převrat. Vedle významných muzeí a dalších paměťových institucí – kromě mnichovských pinakoték se jedná například o frankfurtský Staedel, Ludwig Museum v Kolíně nad Rýnem, Germanisches Nationalmuseum nebo Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen v Düsseldorfu – je pod ním podepsán i německý kolektivní správce autorských práv VG Bild-Kunst, tedy určitá obdoba české OSA (Ochranný svaz autorský). Nóta také explicitně zdůrazňuje, že signatáři „usilují o spravedlivou rovnováhu mezi zájmy společnosti na přístup k reprodukcím děl chráněných autorským právem a právem autorů a autorek“.
Problém pro německá muzea totiž primárně nepředstavují díla, u nichž zastupuje zájmy držitelů autorských práv VG Bild-Kunst, ta mohou být již nyní za jasných finančních podmínek na internetu uveřejněna, ale případy, kdy držitelé členy VG Bild-Kunst členy nejsou. V těch by muzea musela vyjednávat o zakoupení reprodukčních práv případ od případu. Mnichovské pinakotéky tak také podle slov generálního ředitele Bernharda Maaze v některých případech činí, jindy je však takové řešení daleko za hranicemi finančních možností instituce. Maaz tak například pro bavorský rozhlas spočetl, že by reprodukční práva jen na stovku děl Andyho Warhola ze sbírek Muzea Brndhorst stála 300 tisíc eur. Nejde však pouze o tyto přímé finanční náklady, ale i o náklady administrativní spojené s často komplikovaným jednáním.
Náprava současného stavu má podle Mnichovské nóty spočívat v tom, že by muzea, archivy a knihovny získaly zvláštní právní postavení, které by jim umožnilo volnou prezentaci fondů v digitálním prostoru. Vzorem by přitom měla být pravidla již dnes platná v oblasti vzdělávání, kde je možné pořizovat bezplatně reprodukce děl pro potřeby výuky. Držitelé autorských práv by ale neměli podle nóty přijít úplně zkrátka. Šíření katalogů by mělo být spojeno s paušální odměnou, již by ovšem nevyplácely jednotlivé instituce, nýbrž spolkové země, popřípadě stát.
Z hlediska autorů může být zpřístupňování reprodukcí jejich děl na internetu problematické ještě z dalšího důvodu. Podle judikátu Evropského soudního dvora z roku 2014 v otázce tzv. framingu může dnes každý prolinkovat obsah z jiné webové stránky na svůj vlastní web. Takto pak mohou díla z otevřených katalogů snadno sloužit například k reklamním účelům nebo k politické agitaci. Ředitelka VG Bild-Kunst Anke Schierholz považuje rozhodnutí Evropského soudního dvora za chybné. „To je něco, co neplatí ani v analogovém světě, že mohu nějaký obrázek otisknout v Süddeutsche Zeitung jen proto, že byl už včera ve Frankfurter Allgemeine,“ přiblížila situaci Schierholz pro Bayerischer Rundfunk. Technické prostředky bránící framingu jsou nákladné a nedokonalé, nóta proto vyzývá k nové právní úpravě, která by jej regulovala.
Přesýpání písků v MoMA
Josef Ledvina zahraničí únor 2020
Loni v říjnu se po další z řady expanzí otevřelo Muzeum moderního umění v New Yorku. Výstavní plochy se rozrostly o 30 %, a to především díky tomu, že do sebe muzeum inkorporovalo spodní patra sousedního rezidenčního mrakodrapu od Jeanna Nouvela. Nové prostory pojala MoMa jako...
Trochu psychologie, trošku horor a samozřejmě špína…
Josef Ledvina rozhovor březen 2020
Pohybuje se na rozhraní více světů. Jako současný umělec vystavuje, loni mu vyšla autorská kniha Auta, na přelomu osmdesátých a devadesátých let spoluvytvářel (nejen) vizuální identitu skupiny Bratrstvo. Živí se jako profesionální fotograf, v roce 2017 dostal cenu Czech Grand...
Samozřejmě nás to zajímá
Josef Ledvina rozhovor listopad 2019
S egyptologem Miroslavem Vernerem jsme se museli sejít dvakrát. Jeho dlouhé odpovědi často připomenou spíš pečlivě strukturovanou přednášku než výsledek debaty mezi zvědavými diletanty a povídavým specialistou. Témat jsme si připravili spoustu, došlo ale jen na některá z ...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
