Neoandská – neoliberální? Postmoderní – postkoloniální?

Michaela Janečková architektura únor 2019

Kdo nikdy nepohrdal postmodernou, nemá to pravé archipuristické srdce! Vzpomínáte (pokud jste alespoň tak staří jako já) na ten bílý neofunkcionalismus devadesátých let, který v českém prostředí tak povzneseně symbolizoval návrat k národní tradici a identitě, navenek demokratické, ale (přiznejme si) taky trochu elitářské? Neobarokní vilky za Prahou si stavěli zbohatlíci a burani. Pamatuji si, že po roce 2000 jsme se nad tvorbou Alda Rossiho ošklíbali! Ti přeromantičtělí Italové… A pak přijdete koncem roku 2018 do pařížské Fondation Cartier na výstavu o umění Jižní Ameriky, stojíte tváří v tvář tzv. neoandské architektuře a nevíte, co si máte myslet.

Podělte se:

Jak chápeme kulturu…

Michaela Janečková architektura únor 2020

Kulturní domy z období socialismu dnes budí pozornost – realizují se výstavní projekty, píší studentské práce, sbírají data. Tento zájem by se dal zahrnout do stále sílícího a někdy mírně povrchního zájmu o architekturu druhé poloviny 20. století. Přinejmenším...

Milánské trienále. Mezi aktivismem a eskapismem

Michaela Janečková zahraničí listopad 2022

Trienále v italském Milánu nikdy nebylo pouhou přehlídkou užitého, průmyslového či grafického designu, v současnosti se však čím dál víc blíží podobě, kterou známe třeba z Benátského bienále. Ani v rámci národních pavilonů tak letos na Trienále nenajdeme prezentace...

Soulad v podstatném

Michaela Janečková architektura září 2018

Proměny domu Dubina v Domažlicích / Právě čtu skvěle napsaný životní příběh Zdeňka Nejedlého z pera historika Jiřího Křesťana. Na příběhu postavy známé dnes už spíše jako „komunistický dědek“ nebo „nejedlý vůl“ si uvědomuju schopnost příběhu rozšířit...