Nová koncepce pro pražskou kulturu

Josef Ledvina zprávy červenec 2017

Praha – V polovině června schválilo zastupitelstvo hlavního města Prahy, bezmála tři roky od voleb, novou koncepci kulturní politiky pro léta 2017 až 2021. Dokument má celkem osmnáct stran, z nichž osm zabírá grafická úprava a dosti netradičně také fotografie Lukáše Jasanského a Martina Poláka „zveřejněné se souhlasem Galerie hlavního města Prahy“.

Celkově vyznívá koncepce velmi obecně a dominují jí proklamace o blahodárnosti vlivu kultury na život obyvatel města. Zmíněny jsou také některé již déle diskutované investiční záměry. Konkrétně se jedná o stavbu koncertní síně, která by podle poslední verze ze začátku června, jež má podporu rady i pražského Institut plánování a rozvoje, měla vyrůst v blízkosti stanice metra Vltavská. Ambiciózní plán předpokládá celkovou rekonstrukci zanedbané a urbanisticky komplikované lokality.

Vážné diskuse o nové koncertní síni pro Prahu se vedou minimálně od roku 2010, kdy na podporu záměru vznikl Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu pro Prahu, jehož členem byl donedávna i zesnulý šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. V minulosti zmiňoval radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) možnost, že by byl na Štvanici realizován tzv. Rejnok, koncertní sál navržený Janem Kaplickým pro České Budějovice. Nápad se setkal se všeobecným nepochopením především ze strany architektonické obce, která poukazovala, že byla stavba navržena s jinou kapacitou a pro specifické podmínky jiné lokality.

Vedle koncertního sálu koncepce zmiňuje stavbu pavilonu pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy, který by měl stát na Těšnově. Zde je koncepce nejkonkrétnější, když odkazuje na březnové usnesení rady o přípravě architektonické soutěže. Bez dalších podrobností pak dokument konstatuje, že Praze chybí nová Národní knihovna a „moderní stagiona či městská instituce pro současné umění“. Co se druhého týče, primátorka Adriana Krnáčová (ANO) v březnu mluvila o centru současného umění v souvislosti s továrním areálem Praga ve Vysočanech.

Koncepce také vypočítává sedm prioritních kulturních akcí. Vedle Pražského jara nebo Festivalu světla Signal mezi nimi je i mezinárodní přehlídka současného designu Designblok. Poněkud paradoxně v tomto kontextu vyznívá, že Designblok loni v pražských grantech neuspěl s žádostí o podporu na roky 2018–2021. Zatímco primátorka za rozhodnutím komise externích expertů stála, její náměstkyně Petra Kolínská ze Strany zelených je ostře kritizovala.

Koncepce uvádí, že grantový systém je „v principu nastaven velmi dobře, a dokonce objem peněz jím přerozdělovaných není předmětem zásadních pochybností“. Dále k tomu dodává, že systém je „průběžně evaluován, lze tedy předpokládat jeho funkčnost i v rámci cílů definovaných touto koncepcí kulturní politiky města“. Co se oblastí živého umění týče, vyjmenovává soudobou hudbu, tanec, moderní cirkus a design jako ty, které „mohou teoreticky za relativně krátké období a nízké náklady generovat významný posun ve vnímání města jako centra špičkové kvality“.

Je otázka, co mohou směrem k realizaci svých odvážných investičních plánů současní radní ještě stihnout podniknout. Volby do zastupitelstva se budou konat už na podzim příštího roku. Předešlou koncepci pražské kultury ještě připravilo město pod vedením primátora Pavla Béma. Pokrývat měla období 2010 až 2015. Navazující dokument tedy vznikl se značným zpožděním. Předcházela mu koncepce připravená Institutem plánování a rozvoje na základě zadání ze strany minulého vedení města, tu ovšem nová rada odmítla s argumentem, že je příliš obecná. Za zdržením mohou stát i spory v rámci magistrátní koalice tvořené hnutím ANO, ČSSD a Trojkoalicí (Zelení, KDU-ČSL, Starostové), která se v roce 2015 na chvíli rozpadla, aby byla následně na totožném koaličním základě obnovena.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné