O užitečnosti uměleckých historiků

Vít Vlnas úhel březen 2014

S postupem bojů druhé světové války hlouběji do nitra Evropy sílily v demokratických zemích snahy zabránit ničení a rozkrádání uměleckých památek a postarat se o ohrožená díla přímo ve frontovém pásmu. V USA vedlo toto úsilí v červnu 1943 k oficiálnímu ustavení Komise pro ochranu a záchranu uměleckých a historických památek ve válečném pásmu. Její prodlouženou rukou v Evropě a později i na Dálném východě se stala proslulá polovojenská jednotka Monuments, Fine Arts and Archives Section (MFA&A). Tvořilo ji na 345 mužů a žen ze třinácti zemí (včetně dvou Čechů). Zásluhou „Monuments Men“, jak se jim obecně přezdívalo, dokázala americká armáda v závěru války zajistit v Evropě více než tisíc depozitářů, obsahujících na pět milionů předmětů kulturní a umělecké hodnoty. Jejich identifikace a restituce si vyžádala další desetiletí a de facto nebyla dodnes ukončena.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné