Půl procenta na kulturu
Markéta Horešovská analýza prosinec 2010
Zdá se, že podíl peněz, který stát v příštím roce dá na kulturu, bude nejnižší za posledních dvacet let. Rozpočet resortu kultury se má meziročně snížit téměř o miliardu (z 8,25 na 7,3 miliardy korun), počítá se s 88 procenty letošního rozpočtu. Státní rozpočet na příští rok jako celek přitom dosahuje 99,6 procenta rozpočtu letošního. Bude-li schválen tak, jak sněmovnou prošel v prvním čtení (závěrečné hlasování by mělo být až v půlce prosince), připadne na kulturu pouhých 0,62 procenta státního rozpočtu. Po odečtení výdajů na církve, které do resortu spadají a na které jde každročně o pár desítek milionů víc, pak stát dá v příštím roce na kulturu pouhých 0,5 procenta svého rozpočtu.
Standardem obvyklým ve většině vyspělých zemí, avšak českými vládami posledních dvacet let jen slibovaným, je dávat na kulturu minimálně jedno procento rozpočtu. Od počátku 90. let nebyl podíl výdajů na kulturu nikdy takto nízký. Pod 0,7 procenta spadla částka jen v letech 2001 (0,69) a 2002 (0,64). Je otázka, zda to je vizitkou neschopných ministrů kultury, či spíše celých kabinetů, které mají stále jiné priority.
Přes trvalou nespokojenost kulturní obce s údajným podfinancováním resortu by ale současné škrty mohly být přínosem. Ministr kultury Jiří Besser se s krácením rozpočtu plánuje vyrovnat logicky a tak, jak po tom kritici rozdělování státních peněz léta volají – chce omezit výdaje na ministerský aparát a na příspěvkové organizace. Tři desítky státních organizací ročně čerpají přes polovinu rozpočtu ministerstva a o tom, jak účelově je vynakládají, může svědčit například případ Národního technického muzea – to jen z poslední doby.
Pro letošní rok měly příspěvkovky schváleno v zákoně o státním rozpočtu 4,89 miliardy korun, pro příští rok ministerstvo počítá s 4,2 miliardami korun. Ministr opakuje, že se v těchto organizacích plýtvá, a krácení příspěvků by tedy neměl být problém. Kdo z jejich ředitelů nedokáže ušetřit v příštím roce deset procent, není podle ministra dobrý manažer a neměl by státní kulturní organizaci řídit. Pohnout s příspěvkovkami, většina jejichž ředitelů má časově neomezené mandáty a velmi malou motivaci chovat se hospodárně, se snažilo již několik Besserových předchůdců. Na obranu příspěvkovek je ale třeba uvést, že například pro vícezdrojové financování nemají jejich ředitelé příliš volné ruce – stále chybí dlouho požadovaný zákon o veřejných institucích v kultuře, na něž by se příspěvkové organizace mohly transformovat.
Škrtat by se ale nemělo podle ministra v dotacích vlastníkům kulturních památek ani v živém umění. Zachována by měla být podpora filmového průmyslu, program schválený po dlouhém očekávání filmařů v polovině letošního roku. V letošním rozpočtu měl částku 400 milionů, návrh na příští rok počítá s 300 miliony korun. Na památkové programy by mělo příští rok jít stejně jako letos 687 milionů, na rubriku kulturní služby, z níž se udílejí mimo jiné granty na živé umění, počítá návrh s 485 miliony. V nich je ale i podpora profesionálních divadel, orchestrů a sborů a informačních služeb knihoven. V roce 2009 tento příspěvek činil celých 530 milionů. Přesto byly tehdy, za působení ministra Václava Jehličky, granty na umění výrazně kráceny, což vyvolalo protesty zástupců kulturní obce. Po nich ministerstvo pár milionů přidalo, problémem však bylo a stále je rozdělování peněz mimo granty, tedy mimo soutěž, jíž by se všichni příjemci měli zúčastnit.
Ministerstvo pracuje s označením „prioritní akce“, mezi něž by měly patřit třeba velké a tradiční festivaly. Stále však nejsou stanovena kritéria, podle nichž by se akce do této rubriky zařazovaly; peníze nejsou udíleny systémově, stejná akce jeden rok dostane slušný příspěvek, jindy nulu. Jedná se přitom mnohdy o prestižní kulturní události, které reprezentují českou kulturu i v zahraničí a ke kterým by se ministerstvo mělo hlásit. Naopak se mezi prioritní akce dostávají méně významné projekty či projekty začínající, letos například první ročník festivalu Divadelní svět Brno. Neprůhledné rozdělování až poloviny celkové sumy určené na granty zavání korupcí. Ministerstvo dnes slibuje, že pevná kritéria pro prioritní akce stanoví. Pravděpodobně to ale nestihne v rámci dotačního řízení pro příští rok – žádosti jsou již podány, komise je začnou v prosinci posuzovat a nevědí, kolik peněz na prioritní akce půjde.
Jiří Besser od svého nástupu do funkce propustil již 25 lidí – úřad měl loni 288 zaměstnanců, ministr chtěl propustit alespoň 10 procent z nich. Sporné však je zrušení odboru umění a knihoven, který řešil právě složitou a nevděčnou grantovou politiku. Namísto odboru budou fungovat jen dvě samostatná oddělení pro umění a knihovny a jejich vedoucí spadají přímo pod jednoho z náměstků. Změna se stala v době, kdy se grantové řízení pro příští rok rozbíhá. Ministerstvo tvrdí, že se žádných komplikací v dotačním řízení neobává, ale to ukáže až jeho průběh. Pravidla ale mluví jasně – pravomoc podepisovat grantová rozhodnutí má jen ředitel odboru.
Rozpočet na kulturu, aneb hry s čísly
Markéta Horešovská zprávy únor 2020
V loňském průzkumu agentury STEM z přelomu ledna a února více než polovina dotázaných uvedla, že nezná ministra kultury, kterým byl tehdy Antonín Staněk, někdejší olomoucký primátor z ČSSD. Je ale velmi pravděpodobné, že se jménem dnes už bývalého šéfa resortu...
Rozpočet na kulturu na rok 2016
Markéta Horešovská zprávy prosinec 2015
Praha – Ministerstvo kultury už nemá příliš času na to, aby splnilo jeden z bodů vládního programového prohlášení, tedy vynakládat na kulturu na konci mandátu vlády jedno procento státního rozpočtu. Byť rozpočet na rok 2016 v čase uzávěrky tohoto čísla atakoval hranici 12...
Rozpočet 2012
Markéta Horešovská analýza prosinec 2011
Kritizovat krácení rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se může v době všeobecného seškrtávání veřejných rozpočtů někomu zdát až nepatřičné. Přestože hospodaření se státními penězi má jistě v naší zemi stále velké rezervy, při škrtání v resortu...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
