RE: České umění na světové scéně

Noemi Smolíková názor červen 2007

V březnovém čísle mě ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný ve svém sloupku nazvaném České umění na světové scéně nařkl z příživnictví na mezinárodní slávě umělce Jiřího Kovandy.Za důvod svého výpadu si zvolil moji recenzi Kovandovy první pražské retrospektivy, konané loni v létě v Galerii Zdeňka Sklenáře. Onu recenzi jsem publikovala v americkém časopise Artforum, jehož evropskou korespondentkou už léta jsem. Zde jsem ještě nucena dodat, že není pravda, jak tvrdí Pokorný, že v Artforu zatím byly komentovány pouze výstavy Adrieny Šimotové a Stanislava Kolíbala. Od roku 1990 tam byly zveřejněny recenze pražských výstav Antonína Střížka, Ivana Kafky, Viktora Pivovarova, Kateřiny Štenclové, Lukáše Rittsteina a Markéty Othové.

Marek Pokorný mi předhazuje, že jsem se na tohoto tvůrce nalepila až když se prosadil na mezinárodní scéně. Je to lež! Kovandovi jsem poskytla pobyt v Kolíně nad Rýnem, kde jsem žila, a zasazovala jsem se o jeho tvorbu, což kdekdo z pražské umělecké obce potvrdí. A to se dělo v době, kdy Pokorný ještě studoval marxismus-leninismus na pražské Filozofické fakultě. A opravdu jen letmo zde zmíním své dlouholeté kontakty ke galeristům Johnenu a Schöttlemu, tedy kontakty, jež přispěly ke zprostředkování nejenom Kovandova díla.

Pokorného diletantismus mě vlastně až tak nepohoršuje – motá se na umělecké scéně koneckonců teprve pár let. Co mě ale pohoršuje, je jeho destruktivní způsob myšlení. Konečně, díky vytrvalé práci Ševčíkových, galeristů Tutsche, Švestky a Sklenáře, kurátora Havránka a dalších lidí – k nimž s dovolením počítám i sebe – se podařilo na mezinárodní scénu „instalovat“ nejen Kovandu, nýbrž i Jana Mertu, Markétu Othovou, Kateřinu Šedou či Krištofa Kinteru. Pro zdravě myslícího člověka je to důvod k radosti, k vděčnosti či k respektu vůči těm, kteří k tomuto úspěchu přispěli. Ne tak pro Pokorného. Místo spolupráce a uznání, že se podařilo do tak – jak on sám říká – prestižního časopisu jako je Artforum umístit recenzi Kovandovy výstavy, ředitel Moravské galerie loví ve smradlavých vodách a hází po autorce bahno.

Ale zpět ke Kovandovi. Marek Pokorný na základě textu, který se v interpretaci Kovandovy tvorby liší od jeho pohledu na umělcovu tvorbu, došel k závěru, že nedisponuji dostatečnou znalostí onoho díla. Představa, že i dobrá znalost díla může vést k jeho odlišné interpretaci, je Pokornému zřejmě neznámá či cizí. Existují přitom nesčetné případy, kdy se interpretace díla jednoho umělce – navzdory kvalifikovanosti interpretů – od sebe dramaticky liší. Tento přístup ovšem předpokládá schopnost svobodného myšlení, jehož Pokorný patrně není schopen.

Podělte se:

Spíše než lehký vánek malá vichřice

Noemi Smolíková recenze červen 2019

Hned první socha, jíž se na výstavě návštěvník ocitne tváří v tvář, otevírá Pandořinu skřínku plnou otázek spojených s figurální plastikou v kontextu současného umění. To zní na první pohled banálně, ve skutečnosti je ale figura tak náročné téma, že se mu...

RE: Národní galerie vybírá a vybírá

Vít Havránek názor říjen 2018

Byl jsem časopisem art+antiques požádán o krátký komentář k výběrovému řízení na vedoucí/ho Sbírky poválečného a současného umění Národní galerie v Praze, jehož jsem se účastnil. Pro přesnost poněkud rozvádím.

Galerie Nilufar

Adam Štech názor červen 2008

V rámci letošního milánského veletrhu designu své brány otevřela i kultovní galerie Nilufar, která stojí v samém srdci města na via della Spiga, ulici, která je jedním z nejrušnějších center oděvního designu na světě. Až se vám podaří prodrat se přes davy elegantních...