Rozpočet na kulturu
Markéta Horešovská zprávy říjen 2013
Praha – Ministerstvo kultury by mělo v příštím roce hospodařit s více než deseti miliardami korun. Oproti letošnímu rozpočtu ve výši 8,9 miliardy korun jde o nárůst o téměř 14 procent, jeden z nejvyšších ze všech kapitol rozpočtu. Ve skutečnosti je rozpočet ministerstva kultury o více než 300 milionů korun nižší než letos. Skoro 3,5 miliardy totiž půjde církvím.
Příčinou zvýšení výdajů ministerstva kultury v příštím roce je fakt, že z rozpočtu resortu se bude platit majetkové vyrovnání státu s církvemi. Na finanční náhradu církvím by v příštím roce mělo jít přes dvě miliardy korun, 1,4 miliardy korun půjde jako dosud každoročně na podporu činnosti církví. Zvýšení výdajů je tedy pouze zdánlivé.
Suma deseti miliard zahrnuje i výdaje na projekty dotované z evropských fondů – zatímco ale letošní rozpočet na ně pamatoval částkou 1,5 miliardy, v rozpočtu na příští rok je to přibližně půl miliardy. Projekty by pomalu měly končit – programovací období končí rokem 2013 –, z celkového počtu 21 projektů jsou ale dokončeny jen tři za necelých 800 milionů korun, celkově měl program Vracíme památky do života, který čerpá evropské peníze na rekonstrukce především historických objektů, získat šest miliard korun. Agendu však nedávno vláda předvedla na ministerstvo pro místní rozvoj, protože ministerstvo kultury harmonogram čerpání peněz loni plnilo jen na 46 procent a ve skluzu je i letos – čeká se ztráta až miliardy korun z přidělených peněz.
Krácení výdajů rozpočtu o více než 300 milionů se podle ministerstva dotklo programu péče o národní kulturní poklad nebo provozního příspěvku příspěvkových organizací. Proti snížení příspěvku na provoz příspěvkových organizací (o 63 miliony korun) se dopisem premiérovi sice bránili odboráři ze svazu pracovníků kultury a ochrany přírody. Příspěvkové organizace jsou ale dlouhodobě vnímány jako ne příliš pružné instituce svázané svou závislostí na ministerstvu a odčerpávající nejvíce peněz z jeho rozpočtu – stále je to polovina. Zůstává otázkou, proč jich ministerstvo musí zřizovat tři desítky včetně některých s pouze regionálním významem.
Program péče o národní kulturní poklad schválila vláda v roce 2006 s rozpočtem 10,3 miliardy korun a měl hradit rekonstrukce nebo novostavby sídel některých národních kulturních institucí. Po sedmi letech se z programu vyčerpalo jen něco přes dvě miliardy. V letošním rozpočtu ministerstva kultury bylo na tuto kapitolu vyhrazeno 539 milionů korun, na příští rok se počítá dokonce jen s 280 miliony.
Plnění programu kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, když konstatoval, že opravy se zpožďují, program nebyl dostatečně připraven, byl často měněn a počítal s nadhodnocenými náklady na některé práce – soutěže pak přinesly ceny zakázek mnohem nižší. Dvouleté zpoždění má stavba depozitáře Uměleckoprůmyslového musea a oprava hlavní budovy musea, třímiliardová oprava Národního muzea je po dvouletém zavření budovy teprve ve fázi otevírání obálek s nabídkami.
Ministerstvo uvádí, že snížení výdajů na národní kulturní poklad a na projekty spolufinancované EU „umožnilo uvnitř sníženého rozpočtu kapitoly přesunout více než 200 milionů ve prospěch programu Kulturní služby, podpora živého umění“. Vedení úřadu tak v předvolebním čase jako by vyšlo vstříc nejvíce slyšitelným kritikům rozdělování peněz a přidalo živému umění. Oproti původně schválenému letošnímu rozpočtu, který do rubriky Kulturní služby poslal jen 280 milionů (později se navýšilo), rozpočet na příští rok počítá s 497 miliony. Kulturní služby zahrnují nejen tolik kritizované granty živému umění (letos původně 194 miliony, příští rok se plánuje 393 miliony), ale třeba i program podpory profesionálních divadel, který několik let klesal až na letošních 37 milionů (pro 30 divadel!), kvůli čemuž Asociace profesionálních divadel v čele s Janem Burianem před rokem spustila velkou kampaň Pomozte svému divadlu. Pro příští rok ministerstvo na divadla počítá s 66 miliony. Přibližně stejné výdaje jako letos se plánují na památkové programy – asi 400 milionů korun. Byť v této oblasti nezaznívá kritika tak hlasitě, peněz je to oproti dřívějšku velmi málo, ještě v roce 2008 do osmi programů šlo přes 800 milionů korun, od té doby suma klesá.
Rozpočet na kulturu, aneb hry s čísly
Markéta Horešovská zprávy únor 2020
V loňském průzkumu agentury STEM z přelomu ledna a února více než polovina dotázaných uvedla, že nezná ministra kultury, kterým byl tehdy Antonín Staněk, někdejší olomoucký primátor z ČSSD. Je ale velmi pravděpodobné, že se jménem dnes už bývalého šéfa resortu...
Rozpočet na kulturu na rok 2016
Markéta Horešovská zprávy prosinec 2015
Praha – Ministerstvo kultury už nemá příliš času na to, aby splnilo jeden z bodů vládního programového prohlášení, tedy vynakládat na kulturu na konci mandátu vlády jedno procento státního rozpočtu. Byť rozpočet na rok 2016 v čase uzávěrky tohoto čísla atakoval hranici 12...
Rozpočet 2012
Markéta Horešovská analýza prosinec 2011
Kritizovat krácení rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se může v době všeobecného seškrtávání veřejných rozpočtů někomu zdát až nepatřičné. Přestože hospodaření se státními penězi má jistě v naší zemi stále velké rezervy, při škrtání v resortu...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
