Světelná magie v Praze

Josef Ledvina staveniště listopad 2013

Praha – Předposlední říjnový víkend proběhl v Praze festival světla Signal. „První ročník nadmíru překonal očekávání pořadatelů i samotných návštěvníků a doslova si podmanil centrum metropole,“ hodnotí organizátoři výsledek své práce v tiskové zprávě. Vedle centra metropole si akce podmanila i srdce Pražanů. Podle prvotního odhadu se na světelné show a videomappingové projekce v ulicích Prahy přišlo podívat fantastických čtyři sta tisíc lidí.

Na počátku myšlenky uspořádat v Praze festival světla stál divácký úspěch videomappingové projekce na stěny Staroměstské radnice připravená k šestisetletým narozeninám orloje. Na přípravě akce se tehdy podílel producent Martin Pošta – nynější ředitel Signalu. Po třech letech promýšlení a příprav se tedy prvotní myšlenka materializovala.

Za diváckým úspěchem Signalu stály především spektakulární a technologicky sofistikované položky bohatého programu. Na vizuálně opulentní video mapping Khôra na fasádě kostela svaté Ludmily na náměstí Míru se podle pořadatelů měly stát „fronty i v metru“ a dodejme, že snímky kolující po sociálních sítích jejich tvrzení jen potvrzují. Khôra vyšla z dílny domácího sdružení The Macula (Amar Mulabegovič a Dan Gregor), které také před lety vytvořilo zmíněnou mappingovou oslavu orloje.

Na festivalu nechyběli ani zahraniční hosté, mezi nimi hvězdy oboru „mappingová a světelná magie“. Zmiňme francouzské duo Pierre Schneider a François Wunschel (1024architecture) s jejich prostorově, technicky a nepochybně i finančně náročnou instalací HyperCube situovanou na Staroměstském náměstí. Podle festivalového webu si kladla za cíl „proměnit zásadně návštěvnickou zkušenost se srdcem pražského Starého Města“.

Vedle toho však byly na programu i komornější interiérové projekty. Mystickým konotacím, jež k světlu odnepaměti patří, prospívaly sakrální prostory. Potemnělý prostor kostela svatého Michala v Jirchářích ozařoval paprsek Pavly Beranové a Julie Boniche (Papillon de Nuit), Rony Plesl zase vyrobil z uranového skla osvětlovací těleso pro chrám svatého Martina ve zdi.

Z umělců, pro něž „světelné umění“ představovalo jen příležitostnou, festivalu více či méně na míru šitou odbočku, možno uvést Krištofa Kinteru nebo Františka Skálu. První proměnil Petřínskou rozhlednu načas v maják, druhý postavil na Kampě Dům – rozměry spíše domek – stínů, za jehož stěnami se po setmění odehrávalo stínové divadlo. Signal se navrch stal příležitostí k realizaci dvacet let staré myšlenky Vratislava Karla Nováka propojit světelným paprskem jeho letenský metronom se Starým Městem.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné