Světlo to někdy zkazí

Jan Skřivánek rozhovor červen 2021

Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s černou a bílou, jsou na první pohled takřka prázdné, oproštěné na samé minimum možného. Čím víc času s nimi ale člověk stráví, tím víc na nich začne vidět. Nejsou neutrální projekční plochou, ale dynamickým polem plným vnitřního života. Náš hovor v Jaromírově ateliéru kousek za Prahou se točil kolem chystané výstavy, výtvarné tradice i jeho vlastní cesty k umění a v umění.

Jaromír Novotný, foto: Jiří Thýn

Bez názvu, 2020, akryl na syntetické organze, papír, 95 × 75 cm, foto: Martin Polák

Z výstavy Denken v arcidiecézním muzeu Kolumba v Kolíně nad Rýnem, leden až březen 2012, foto: Jaromír Novotný

Bez názvu, 2016, akryl na syntetické organze, 220 × 150 cm, foto: Martin Polák

Bez názvu, 2019, akryl na syntetické organze, 160 × 131 cm, foto: Martin Polák

Bez názvu, 2020, akryl na syntetické organze, uhlový papír, 120 × 100 cm, foto: Martin Polák

CMYK, 2013, akryl na plátně, 100 × 90 cm, foto: Ondřej Polák

Podělte se:

Staří mistři v Praze

Jan Skřivánek výstava zima 2019

Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...

Mikuláš Medek_Nahý v trní, Foto Čeněk Folk_2.jpg

20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy

Jan Skřivánek výstava říjen 2020

Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.

Můj Pivovarov

Jan Skřivánek recenze červen 2022

Výstava Soňa a andělé v Galerii Rudolfinum na jaře 1996 byla jednou z prvních výstav současného umění, které jsem viděl. Nevěděl jsem, kdo je Viktor Pivovarov, jak se ocitl v Praze ani co je to konceptuální umění.