Ukaž mi mou ruinu
Petr Šourek úhel listopad 2008
Děti architektů jsem mezi svými spolužáky na Lidové škole umění rozpoznal snadno. Chodili jsme kreslit do plenéru domy, které stály v oparu na druhém břehu Vltavy. Potomci architektů využívali k přesnému zachycení staveb grif, který je naučili rodiče: přetahovali čáry v rozích střech a oken. Domy na jejich výkresech měly jasně definované úhly, linie však za průsečíkem pokračovaly dvěma nestejně dlouhými vousy. V lepším případě kresba působila čistě a úhledně, v horším připomínala ostnatý produkt drátěného programu.
Komunita rybářů
Petr Šourek úhel září 2014
Kde se vzala, tu se vzala: komunita. Tedy rybáři tam byli odjakživa. U rybníků v našem cípu města seděli odnepaměti roztroušeně podél břehů. Organizovaně neorganizovaně, s členskou legitimací v revíru podle povolenky lovili kaprovité ryby. Pstruhové vody zurčely káděmi...
Vidět slepeckou holí
Petr Šourek úhel červenec 2008
„Slepota brání lásce. Slepý nevidí, a proto jeho duše nemá kde vzít podnět k nekonečnému přemítání, z něhož se rodí láska,“ píše Andrea Capellanus v polovině 12. století ve svém Umění dvorné lásky, a rezolutně tak vylučuje slepce spolu s lakomci a přestárlými...
Hirst ve slevomatu
Petr Šourek úhel duben 2012
Výstava v Tate Modern je – zní to neuvěřitelně – první sólovou retrospektivou Damiena Hirsta. Nutný krok k zajištění místa v dějinách, řeklo by se, ale reprezentativní retrospektiva může mít okamžitější důsledky: snad oživí zájem o Hirstovu tvorbu mezi sběrateli....
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?