Víc než „jen“ skutečnost?

Radek Wohlmuth recenze červen 2017

Hyperrealismus v Olomouci / Hyperrealismus má u nás dlouhodobě poněkud schizofrenní postavení. I když média domácí čtenáře pravidelně informují o úspěších českých hyperrealistů v mezinárodní portrétní soutěži pořádané National Portrait Gallery v Londýně, stojí jeho představitelé poněkud stranou obecného zájmu, jakoby sami pro sebe a bez většího respektu. Důvodů je podle všeho víc. Téměř jistě mezi ně bude patřit ještě stále aktuální, protože pod kůži vrytá, nedůvěra k realistickým tendencím způsobená jejich politickým zprofanováním během minulého režimu, stejně jako vtíravý pocit, že hyperrealističtí autoři často ulpívají v rovině řemeslné perfekce na úkor obsahu či sdělení a pohybují se stále v podmínkách akademismu, který má dobou a současnými atributy jen poněkud rozšířené mantinely.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné