Za nové památky

Josef Ledvina staveniště květen 2014

Praha – Komise pro ochranu památkového fondu druhé poloviny 20. století při Národním památkovém ústavu doporučila k památkové ochraně Novou scénu Národního divadla, brněnský hotel International a brněnské sídliště Lesná. Nově ustavená komise působí jako poradní orgán ředitele NPÚ a za úkol má „definovat a kvalifikovaně pojmenovávat hodnoty architektury a uměleckých děl ve veřejném prostoru vzniklých po roce 1945“.

„Komisi jsme vytvořili z důvodu chybějící širší veřejné diskuse o hodnotě architektonických děl převážně z 60. až 80. let 20. století. Z pohledu tradiční památkové péče může být při posuzování upřednostňováno zachování historické hodnoty městské struktury bez ohledu na kvality individuální stavby z uvedeného období, a to právě kvůli absenci obecně pojmenovaných a široce sdílených hodnot. V tom se poválečná architektura liší od prvorepublikové, jejíž hodnoty je již obecně snazší rozeznat. Může se tak stát, že cenné a kvalitní budovy z nedávné minulosti jsou ohroženy nebo dokonce nenávratně zničeny, jako například obchodní dům Ještěd v Liberci,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Návrhy na zápis poválečných památek do Ústředního seznamu kulturních památek tak napříště nebudou posuzovat komise jednotlivých územních pracovišť, jak tomu jinak běžně bývá, ale nově zřízená komise specializovaná. Jejími členy jsou v současnosti Karel Doležal, Ondřej Beneš, Matúš Dulla, Jiří Kotalík, Zdeněk Lukeš, Jakub Potůček, Martin Strakoš a Rostislav Švácha.

Sídliště Lesná bylo postaveno v letech 1962 až 1973 podle projektu Viktora Rudiše, Ivana Veselého a Františka Zounka. Jednalo se o vůbec první kompletní sídlištní celek velkého rozsahu realizovaný pomocí průmyslově vyráběných panelů. Komise vyzdvihla urbanistické kvality sídliště spolu s ojedinělým souborem zde situovaných uměleckých děl od předních československých autorů – mezi jinými Jánuš Kubíček, Čestmír Kafka, Bohumír Matal nebo Zdeněk Palcr.

Brněnský hotel International, postavený podle soutěžního návrhu Viléma Kuby architekty Arnoštem Krejzou a Miroslavem Kramolišem (dokončen 1962), se stal předmětem památkové ochrany už na konci 80. let jako jedinečná památka tzv. bruselského stylu realizovaná s využitím ve své době velmi současných materiálů a vybavená originálními uměleckými díly. K překvapení části odborné veřejnosti ministerstvo kultury z objektu na konci loňského roku památkovou ochranu sňalo s argumentem, že umělecké a řemeslné prvky se v interiérech stavby nedochovaly v odpovídající míře. Komise vyzvala NPÚ, aby se snažil o obnovení památkového statusu cenné stavby.

Nová scéna Národního divadla od Karla Pragera vzbuzovala v době realizace (projekt 1981–82, dokončeno 1983) především negativní reakce. To se v posledních letech mění – Nová scéna a Pragerovy projekty a realizace obecně naopak začínají být oceňovány pro svůj vizionářský rozměr, odvahu a razanci. K výrazným motivům stavby patří skleněný obklad z dílců navržených sklářskou dvojicí Libenský–Brychtová. Komise ocenila i urbanistické řešení celku ve vztahu k historické budově Národního divadla.

Vedle tří zmíněných staveb, respektive stavebních souborů, se komise zabývala i jedním uměleckým dílem ve veřejném prostoru – kašnou Sjednocená Evropa od Petra Šedivého z přelomu 70. a 80. let na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Plánovaná úprava náměstí navržená ateliérem MCA s jejím zachováním nepočítá. Komise se ve věci památkové ochrany kašny neshodla, nicméně doporučila investorovi ji zachovat a zahrnout ji do nového řešení prostoru náměstí.

Na základě doporučení komise by nyní u tří vybraných staveb mělo následovat ze strany NPÚ podání oficiálních návrhů na prohlášení za kulturní památku. Posouzení a rozhodnutí v této věci spadá do kompetence ministerstva kultury.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné