Zarůst trávou a kameny nechat: Ekologické tendence v české architektuře 20. století
Ondřej Hojda architekura květen 2026
„Ekologie a architektura“ představuje v době klimatické krize nepochybně relevantní téma. Pomůže nám ale nějak pohled do historie? Není trochu anachronické mluvit o ekologii předtím, než tento pojem získal svůj dnešní význam? To, že jsme jako lidé provázaní s ¬mimo¬ lidskou přírodou, závisíme na ní, ale také ji čím dál víc ohrožujeme, nepředstavuje nějaké nové zjištění. Pokusů uplatnit takové poznání v architektuře ale najdeme v Československu ve 20. století spíš poskrovnu a hodně z nich jen v archivech neuskutečněných projektů či teoretických úvahách. Narazíme ale i na některé pozoruhodné realizace, při jejichž vniku a formování hrály ekologické ohledy zásadní roli.
Ladislav Žák: Památník Ležáky, 1946–52, foto: Ondřej Hojda, 2008
Ladislav Žák: Náměstí kultury a přírody, kresba, nedatováno, Archiv AVU
Ladislav Žák: Obytná krajina, 1947, ilustrace z knihy
SIAL (Jiří Suchomel a další), kulturní dům v České Lípě, 1975–1990, fotografi e po dokončení, archiv Jiřího Suchomela
SIAL (Jiří Suchomel a další), návrh řadových obytných domů pro VŠST v Liberci‑Harcově, 1982
Jiří Suchomel experimentuje s ohřevem vody pomocí sluneční energie, Liberec‑Jedlová, konec 70. let, archiv Jiřího Suchomela
Eduard Schleger, Lukáš Liesler: Plavecký bazén v Tachově, 1986–1992, foto: cosa.cz, kulturní družstvo, Jan Maštera
Eduard Schleger, Lukáš Liesler: Plavecký bazén v Tachově, 1986–1992, foto: cosa.cz, kulturní družstvo, Jan Maštera
Ósaka 1970: Mezník a křižovatka
Ondřej Hojda architektura červenec 2021
Když se 14. března 1970 zahajovala Světová výstava v japonské Ósace, shlížely delegace v čele s císařem Hirohitem na pestrou scenerii: Na takzvaném Festivalovém náměstí pod obří příhradovou střechou, jejíž pravidelný rastr kruhovým otvorem prorážela surreálná Věž...
Cesty a návraty Bedřicha Feuersteina
Ondřej Hojda recenze prosinec 2021
Bedřich Feuerstein (1892–1936) není úplně zapomenutý tvůrce – jeho nymburské krematorium (1922–24) se běžně vyskytuje v dějinách české architektury, ví se o jeho zahraničních zkušenostech z Paříže a Tokia; jeho scénografické práce, například ty pro Osvobozené...
Japonská zkušenost českého architekta
Ondřej Hojda knižní recenze listopad 2014
Biografie je nejstarší, ale také nejčastěji zatracovaná uměleckohistorická metoda. Vyprávěním životního příběhu jednotlivce je přesto i dnes možné přiblížit obecnější téma – například sbližování dvou odlehlých kultur, v našem případě japonské a české....
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
