Artbanka za naše peníze
Jan Skřivánek zprávy září 2011
Praha – Od června funguje v centru Prahy nové soukromé muzeum umění Artbanka: Museum of Young Art. Sídlo nalezlo přímo u Karlova mostu, v Colloredo-Mansfeldském paláci, který patří Galerii hlavního města Prahy. Za muzeem stojí galerie Dvorak Sec Contemporary, kterou na půl vlastní Olga Dvořák a Petr Šec. V paláci vystavují díla současných českých a slovenských autorů, od studentů vysokých škol až po jejich profesory. Hlavním kurátorem muzea je slovenský historik umění Vladimír Beskid. Na první pohled bohulibý projekt má dosti problematické pozadí.
Název Artbanka souvisí s projektem půjčovny děl mladých umělců, který galerie Dvorak Sec představila začátkem letošního roku. Firmy, instituce či individuální zájemci si za 4 až 10 tisíc korun ročně mohou od galerie pronajmout vybraná díla k výzdobě svých kanceláří či bytů. Podle provozovatelů jde o neziskový projekt, jehož hlavním cílem je podpora mladého umění. Princip podpory má spočívat v nákupu konvolutu děl od vybraných umělců (ročně jich má být zhruba třicet) a v tom, že tato díla se následně prostřednictvím Artbanky dostanou k lidem, kteří do galerií běžně nechodí. „Česká republika potřebuje takovéto projekty, které jsou opravdu charitativní. I kdybychom k současnému umění přitáhli tisíc lidí, tak vás to nějak myšlenkově posouvá,“ řekl v rozhovoru na Českém rozhlase 6 Petr Šec.
O tom, nakolik může být takovýto projekt z dlouhodobého hlediska přínosný i zda lze označit za charitu nákup děl za zvýhodněné ceny pod záminkou budování polo-veřejné sbírky, by šlo polemizovat. Hlavním problémem Artbanky ale není nadnesená rétorika, ale míchání komerčních a nekomerčních rolí. Jak v červenci v Lidových novinách upozornil Tomáš Pospiszyl, projekt v loňském roce dokonce získal grant od hlavního města Prahy. Obecně prospěšná společnost Gallery Art Factory, v jejímž čele rovněž stojí Olga Dvořák a Petr Šec, na Artbanku dostala 600 tisíc korun. Na otázku, za co byly tyto peníze utraceny, odpověděla manažerka Artbanky Irena Satkeová v České televizi, že „za materiály, za komunikaci, za práci kurátorů, v podstatě za práci toho týmu lidí, který dlouhodobě ten projekt vyvíjel, za právníky...“. Nepřímo tak potvrdila, že „nekomerční“ Gallery Art Factory je pouhým nástrojem na získávání peněz pro ostatní firmy obou galeristů. V materiálech Artbanky je jako provozovatel uváděna společnost Art Deposit, smlouvy s umělci jsou vedeny na společnost DSC Art, což je obchodní jméno galerie Dvorak Sec Contemporary. O tom, že projekt za peníze z grantu připravil zcela jiný subjekt, nikde ani zmínka.
Příspěvek na Artbanku ale nebyl jedinou dotací z veřejných rozpočtů. Z účetních uzávěrek společnosti DSC Art lze zjistit, že galerie již na dotacích dostala 5,3 milionu korun. Svou první výstavu přitom uspořádala teprve na jaře 2009. Hned v prvním roce její existence například hlavní město částkou 1,5 milionu korun podpořilo konání nultého ročníku měsíce vizuálního umění Art in Cities/Hub in Towns. O tom, kdy se tento festival uskutečnil a kdo se jej zúčastnil (o dalších ročnících ani nemluvě), však na stránkách galerie, magistrátu, a dokonce ani v mediálních archivech nelze najít ani zmínku. Gallery Art Factory od hlavního města krom 600 tisíc na Artbanku v minulých dvou letech dostala ještě dalších 850 tisíc korun. Olga Dvořák a Petr Šec tak z veřejných rozpočtů na své aktivity na poli výtvarného umění již dohromady dostali minimálně 6,75 milionu korun. V letošním roce, alespoň u města, uspěli jen s jednou grantovou žádostí: Praha poskytla DSC Art 100 tisíci korun na Pražské sculpture symposium.
Druhým problematickým momentem Artbanky je zapojení pracovníků Galerie hlavního města Prahy. Když galerie Dvorak Sec v březnu projekt představovala, jako jedna z tváří půjčovny vystupoval v České televizi šéfkurátor GHMP Karel Srp. Ten je totiž předsedou rady autorit, která vybírá umělce, jejichž díla pro Artbanku zakoupit. Spolu s ním v této radě, vedle obou galeristů a trojice nezávislých kurátorů, za GHMP zasedají ještě Olga Malá a Sandra Baborovská. Z hlediska etického kodexu Rady galerií, jejíž je GHMP členem, jde o střet zájmů. „Žádný muzejní pracovník se nesmí přímo ani nepřímo podílet na jakémkoliv obchodování (nákup nebo prodej za účelem zisku) s kulturním dědictvím. (…) Aby se předešlo možnému podezření z korupce, nesmí muzejní pracovníci ani doporučovat veřejnosti služby konkrétních obchodníků, dražitelů, odhadců, apod,“ konstatuje kodex, který vychází z materiálů mezinárodní rady muzeí ICOM. Karel Srp si tento problém nepřipouští: „Mě zajímá umění, konkrétní díla, ne to, kdo je kupuje nebo vlastní.“ Nic špatného na celé věci nevidí ani ředitel GHMP Milan Bufka.
Krom odborné garance poskytuje GHMP Artbance i své výstavní prostory. Vedle Colloredo-Mansfeldského paláce, který získala teprve před rokem a který sama dosud nijak nevyužívala, neboť teprve čeká na komplexní rekonstrukci, šlo v srpnu i o Dům U Zlatého prstenu. Ve výstavním sále v přízemí, kde jindy probíhají výstavy Start up, se do začátku září pod hlavičkou Artbanky konala výstava různých poloh současné abstrakce. Soukromé sbírky či díla zapůjčená přímo od galeristů vystavují muzea na celém světě, zejména v případě současného umění se však často ocitají na hraně střetu zájmů. Měřítkem přijatelnosti bývá, zda z výstavy víc profituje veřejnost (má šanci vidět výjimečná díla, která jsou jinak nedostupná), než sběratel či galerista (výstavou ve veřejné institucí díla získávají punc kvality a roste jejich cena). U Musea of Young Art je přínos pro veřejnost poměrně jednoznačný. Kdyby kvůli ničemu jinému, tak kvůli zpřístupnění unikátně dochovaných prostor samotného Colloredo-Mansfeldského paláce. Proč ale bylo třeba představovat abstrakci v tvorbě současných mladých umělců jen na základě sbírky Artbanky, jde obhájit jen stěží.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
