Balvínova rada
Jan Skřivánek zprávy prosinec 2013
Praha – Ministr kultury v demisi Jiří Balvín v polovině listopadu jmenoval expertní komisi pro Národní galerii, která má být stálým poradním orgánem, který bude „hodnotit činnost NG a v pravidelných intervalech poskytovat ministrovi kultury doporučení pro její další rozvoj“. Od září 2010 jde již o třetí podobně koncipovaný „poradní orgán“. Žádná z dosud ustavených komisí nepřežila svého ministra.
Členy grémia jsou vedle sedmi historiků umění (z nichž někteří zasedali již v minulých komisích) též dva pedagogové Vysoké školy ekonomické a jeden etnolog. Složení komise vyvolalo v odborných kruzích překvapení, neboť poměrně výraznou skupinu v ní tvoří lidé, kteří se netají tím, že by rádi zabránili již ohlášenému nástupu Jiřího Fajta do čela NG od 1. ledna. A naopak v komisi není nikdo, kdo by byl vnímán jako Fajtův podporovatel.
Jiří Balvín, který se krátce po svém nástupu na ministerstvo chystal Jiřího Fajta odvolat a ve funkci jej ponechal až po ostudě s odvoláním ředitele Národního divadla, vidí hlavní úkol komise v stanovení závazných pravidel pro výběr generálního ředitele: „Chci nastavit takovou pojistku, která napříště zabrání tomu, aby některý další ministr či ministryně kultury mohl či mohla svévolně, s okázalým pohrdáním většinovým míněním odborné veřejnosti a přes její důrazné protesty, jmenovat do čela Národní galerie prakticky kohokoliv.“
Jiří Fajt na ustavení rady reagoval tiskovým prohlášením, ve kterém se podivil, že se o věci dozvěděl až z médií: „Překvapilo mne proto, že ministr kultury v demisi mě neinformoval ani o zřízení svého grémia, ani o jeho smyslu. Předpokládal jsem, že budeme společně diskutovat zřízení Garanční rady NG, neboť vytvoření smysluplného orgánu s respektabilním, nekontroverzním obsazením jsem považoval za záměr společný jak pro NG, tak pro Ministerstvo kultury. Bez vzájemné komunikace s nastupujícím statutárním zástupcem přece není možné zajistit onu tolik proklamovanou stabilitu řízení NG!“
Oficiálně deklarovaným úkolem komise má být „bez ideologických omezení racionálně formulovat“, jaký veřejný zájem NG plní. Konkrétně má komise navrhnout roli nově plánované Rady NG, stanovit závazná pravidla pro výběr generálního ředitele a kritéria pro hodnocení jeho činnosti. „Tato relativně jednoduchá opatření mohou být v první fázi upravena rozhodnutím ministra kultury, a později na základě poznatků z praxe kodifikována novým zákonem o Národní galerii v Praze,“ konstatuje tisková zpráva ministerstva. Hned na první schůzce byli také členové komise požádáni, aby vypracovali „základní teze transformace Národní galerie na jinou formu právní subjektivity“.
Důraznými protesty odborné veřejnosti, které v souvislosti s Fajtovým jmenováním zmiňuje Jiří Balvín, je patrně míněn dopis Uměleckohistorické společnosti (UHS) ze začátku letošního července. „Váš čin považujeme za nelegitimní, svévolný a ve svých důsledcích škodlivý jak pro instituci samotnou, tak zejména z obecnějšího hlediska funkčních vztahů mezi politickou reprezentací a veřejným sektorem, který jí byl dočasně svěřen do správy,“ čteme v otevřeném dopise Aleně Hanákové podepsaném předsedkyní UHS Michaelou Ottovou.
O týden později pak společnost vydala dovysvětlující prohlášení, že dopis nebyl namířen proti Jiřímu Fajtovi, ale jen proti formě, jakou byl jmenován: „Zatím jsme nikdy nečelili situaci, kdy ministr kultury obsadil takto významnou pozici bez výběrového řízení, bez konzultace s odbornými grémii, v době kdy je jeho politická legitimita limitována dvojitou demisí a v momentě, kdy je zřejmé, že za svůj čin neponese žádnou osobní politickou odpovědnost.“
Na otázku, proč nyní přijala místo v komisi jmenované ministrem v demisi ve vládě, která nikdy nezískala důvěru parlamentu, Michale Ottová odpovídá: „Ministr Balvín je v demisi sice také, ale pozici ministra tak může zastávat ještě dost dlouho a během tohoto období koná, což nelze opomíjet.“
Skutečnost, že Jiřího Fajta na místo generálního ředitele na jaře 2010 jednoznačně doporučila mezinárodní výběrová komise, jejíž členkou byla i zástupkyně UHS, podle Ottové nic neznamená, neboť ministr Jiří Besser po svém nástupu celý konkurz zrušil. „Princip, že po jisté době lze použít výsledky nějakého předchozího výběrového řízení, je velmi diskutabilní,“ dodává Ottová. Nejlepším řešením by podle ní bylo opětovné vypsání výběrového řízení.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
Čapkovy děti
Jan Skřivánek na trhu březen 2020
Josef Čapek je jedním z autorů, pro něž byl loňský rok rekordní. Sběratelé a investoři za malířovy obrazy, kresby a grafiky loni utratili 55 milionů korun. Aukcemi prošlo sedm Čapkových obrazů, což je nejvíce za posledních osm let. Nabízena byl díla z 10. až 30. let a jejich...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
Získat předplatné