Bez výsledku
Jan Skřivánek zprávy červenec 2010
Praha – Týden po volbách a sedm týdnů po jednání nezávislé odborné komise ministr kultury Václav Riedlbauch začátkem června vyhlásil výsledky výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie. Vítěze konkurzu, kterým se stal historik umění Jiří Fajt, však do funkce nejmenoval. Svému nástupci v ministerském úřadě pouze doporučil, aby nového ředitele NG vybral z trojice kandidátů – Jiří Fajt, Marek Pokorný a Vladimír Rösel –, kteří se umístili na prvním, třetím a pátém místě.
To, co ze začátku vypadalo jako vážně míněný pokus řešit dlouhodobě neuspokojivou situaci NG maximálně korektním a otevřeným způsobem, nakonec degradovalo v nedůstojnou tahanici, ve které mají známosti a zákulisní manipulace větší váhu než stanovisko odborné komise. Riedlbauchova nerozhodnost a liknavost zmařila šanci provést výměnu v čele NG standardním způsobem, což je horší zpráva než to, že Milan Knížák, který v dubnu oslavil 70. narozeniny, ještě nějakou dobu zůstane ve funkci.
Neochotu jmenovat Fajta Riedlbauch vysvětlil jen tím, že i kandidáti na dalších postech mu přišli zajímaví. Připustil nicméně, že určitou roli sehrála i obvinění Fajta z podílu na špatném hospodaření NG v letech 1995 až 1998. Podle Knížákova ekonomického náměstka zjistila kontrola ministerstva financí za tyto roky nedostatky za více než 600 milionů korun a vyměřila NG dodatečný odvod a penále 68 milionů korun. Jiří Fajt byl v tomto období ředitelem Sbírky starého umění a statutárním zástupcem generálního ředitele Martina Zlatohlávka.
Vzhledem k tomu, že ministerstvo kultury, které je zřizovatelem NG, tuto víc jak deset let starou záležitost dosud nijak neřešilo, a že ministr Fajta k účasti v konkurzu osobně vyzval, není jasné, proč má být tehdejší hospodaření nyní relevantním tématem. Skutečným důvodem, proč ministr nerespektoval rozhodnutí komise, byl podle všeho hlavně silný odpor současného vedení galerie i ministerských úředníků vůči Fajtovi, který narozdíl od ostatních kandidátů patří mezi výrazné Knížákovy kritiky.
Předseda výběrové komise, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík s ministrovým rozhodnutím ukončit konkurz bez jmenování nového ředitele nesouhlasí. „Přiznám se, že to nechápu. Ještě v prvních týdnech probíhala jednání ministra s kandidáty a já osobně jsem se s ním třikrát jako předseda komise sešel. Poslední čtyři týdny před oním trapným ukončením však panovalo naprosté mlčení,“ říká Stehlík.
Na chování ministra si stěžují i další členové komise. „Zlý sen se ze zdánlivě úspěšného a čistě probíhajícího dění stal během několika dnů. Český mediální kanál (kanál ve smyslu žumpa) začal nechutnou dezinformační a dehonestující kampaň. Ministr, který nepovažoval za slušné členům své vlastní komise ani poděkovat, se jich zastal jen vlažně a neoficiálně,“ napsala na serveru artalk.cz předsedkyně Uměleckohistorické společnosti Milena Bartlová.
Naráží na spekulace serverů Virtually a Britské listy, které Fajtovo vítězství označily za předem domluvený komplot. Nepřímým důkazem zmanipulovaného hlasování mělo být druhé místo kurátora Richarda Druryho, který tak předstihl favorizovaného Marka Pokorného a Víta Vlnase. Podle Stehlíka, Bartlové či Lubomíra Slavíčka, prvního porevolučního ředitele NG, bylo Druryho vystoupení před komisí vůbec nejpřesvědčivější. „Myslím, že hlavně na zahraniční členy mohl udělat velmi dobrý dojem,“ říká Slavíček. „Problémem podle mě bylo, že na jednání komise bylo málo času, takže o kvalitách jednotlivých kandidátů jsme veřejně vůbec nediskutovali,“ dodává.
Do konkurzu se přihlásil i Milan Knížák, který skončil na šestém místě ze sedmi. Podle Václava Pavlíčka, profesora ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a člena vědecké rady NG, byla komise vůči Knížákovi předem zaujatá. „Nikdo nezpochybnil jím předloženou koncepci a žádné výtky nebyly vzneseny. Nebylo proto možno na ně reagovat, a to ani ze strany M. Knížáka,“ tvrdí Pavlíček. Fajt podle něj ve svém projektu naopak „prokázal neznalost právního prostředí, manažerskou nepřipravenost i některé další chyby“. Spolu s Tomášem Vlčkem, ředitelem Sbírky moderního a současného umění NG, proto Pavlíček v závěrečném hlasování odmítl souhlasit s tím, aby komise jako vítěze konkurzu doporučila Fajta, který v tajném hlasování zvítězil s výrazným bodovým náskokem. Zbývajících deset z dvanácti členů komise hlasovalo pro.
Slavíček, Bartlová či Zdenek Felix, v Německu žijící kurátor současného umění, naopak Knížákovo vystoupení před komisí považují za ostudné. Mimo jiné proto, že se dostavil bez omluvy s desetiminutovým zpožděním. „Peter Klaus Schuster, bývalý ředitel Staatliche Kunstsammlungen Berlin, který jako jediný z přítomných dosud neměl tu čest se osobně s Knížákem setkat, byl viditelně otřesen a myslím, že když si uvědomil, že tento muž byl po deset let ředitelem NG, vzdal dosud patrnou snahu pochopit české poměry a specifika,“ vypráví Bartlová. „Že se umístil na místě předposledním, dokládá jeho neschopnost tuto funkci vykonávat. Kdyby byl tak výborný, jak stále tvrdí, byl by se dostal na místo první,“ dodává Felix.
Vladimír Rösel, který se podle hlasování komise umístil na pátém místě a kterého jako třetího vážného kandidáta zmínil ministr, je čtyřiačtyřicetiletý investiční bankéř se zkušenostmi z Londýna. Jako svou odbornou kvalifikaci v muzejnictví uvádí práci externího lektora NG v době vysokoškolských studií, stipendijní pobyt ve sbírce Peggy Guggenheim v Benátkách v roce 1989, členství ve Společnosti přátel NG a účast v konkurzu na místo ve správní radě British Musea. „Vzhledem k dlouholetému kontinuálnímu působení současného vedení Národní galerie nelze očekávat, že by se měla tato instituce v nejbližší době nějak zásadně měnit,“ napsal v úvodu svého soutěžního projektu. Za hlavní problém galerie považuje otázku jejího financování.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
