Caravaggio pro všechny

Jan Skřivánek web

I když poněkud bizarní zpráva o objevu stovky dosud neznámých Caravaggiových děl, která v pátek 6. července proběhla českými i světovými médii, vydržela sotva den, stojí rozhodně za pozornost. Jednak jako případová studie chování médií ve vztahu k umění, hlavně ale jako svědectví o rostoucím věhlasu samotného Caravaggia.

1230.jpg

Zprávu pustila do světa italská agentura ANSA ve čtvrtek večer (zde). Podle původního sdělení dvojice italských historiků umění po „svízelném výzkumu“ nově identifikovala na 100 kreseb a malířských skic v archivu malíře Simoneho Peterzaneho jako díla mladého Caravaggia, který byl v letech 1584 až 1588 Peterzaneho žákem.

Svou atribuci autoři objevu opřeli o podobnost jednotlivých motivů a kompozic s pozdějšími Caravaggiovými obrazy. „Každý malíř má svůj jedinečný styl, který lze rozpoznat z postavení lidí na skicách. Naučí se ho už jako studenti a pak si ho přenášejí i do pozdějších děl vytvořených v dospělosti,“ citovala agentura jednoho z objevitelů, Maurizia Bernardelliho.

Cenou objevených děl se agentura ANSA příliš nezabývala. V podtitulku zprávy se pouze bez dalšího vysvětlení konstatuje: „Hodnota odhadována na 700 milionů eur.“ Zprávu vzápětí převzaly světové agentury i ČTK. Ta lakonickou informaci o ceně poněkud rozepsala: „Odborníci na základě cen barokních obrazů v nedávných dražbách odhadují, že celková hodnota nalezených Caravaggiových děl činí zhruba 700 milionů eur (17,9 miliardy korun).“

Ještě tentýž večer se zpráva objevila na zpravodajských webech idnes.cz, lidovky.cz, aktuálně.cz a dalších. Jednotlivé redakce se liší jen v bulvárnosti titulků – od střízlivého Italové objevili stovku děl barokního mistra Caravaggia (idnes.cz) přes zdůrazňování ceny Italští historici objevili díla od Caravaggia za 18 miliard korun (lidovky.cz) až po emotivní Fantastický objev. Našli sto neznámých děl Caravaggia (aktuálně.cz).

Zahraniční zpravodajské weby již v pátek dopoledne zprávu podávaly s notnou dávkou skepse. Claudio Strinati, kurátor Caravaggiovy velké výstavy, která se konala před dvěma lety v Říme u příležitosti 400 let od malířova úmrtí, se nechal slyšet, že tvrzení o Caravaggiově autorství jsou „úplně absurdní“. Tisková mluvčí kulturního oddělení milánské radnice, pod jejíž správu Peterzaneho archiv spadá, agentuře AFP řekla, že objevitelé kreseb v posledních dvou letech, kdy se měl jejich výzkum odehrávat, archiv ani jednou nenavštívili (zde).

V pátek sami objevitelé agentuře AP potvrdili, že při svém výzkumu vycházeli především z fotografií. Agentura současně citovala z článku v deníku L'Osservatore Romano, ve které Antonio Paolucci, ředitel Vatikánských muzeí, poznamenal, že mnoho expertů kresby v minulosti vidělo a nikoho nenapadlo je připisovat Caravaggiovi (zde). ČTK zprávu zpochybňující objev vydala v pátek večer (zde). Z výše zmiňovaných webu ji však žádný nepřevzal. Proč kazit hezký příběh jen proto, že není pravdivý?

Celou kauzu však jde číst také jako potvrzení toho, že Caravaggio postupně proniká mezi hrstku slavných starých mistrů, jejichž jména mají pro širokou veřejnost nějakou (byť povrchní) relevanci, jako jsou Leonardo, Michelangelo, Rafaelo, Tizian, Rembrandt a Rubens. Bez tohoto předpokladu totiž zpráva „Italové objevili stovku děl barokního mistra Caravaggia“ postrádá atraktivitu i srozumitelnost.

Nejde přitom o nějaké české specifikum, ale o celosvětový trend. Zájem o Caravaggia v posledních pětadvaceti letech rapidně roste. Knihovna amerického Kongresu eviduje 477 titulů věnovaných Caravaggiovi, víc jak polovina z nich byla publikována v posledních dvanácti letech. Naopak pouhých 17 titulů (3,5 %) vyšlo před rokem 1950. K Tizanovu jménu knihovna eviduje 511 titulů, 30 procent z nich vyšla před rokem 1950 a jen 27 procent po roce 2000.

Historik umění Philip Sohm z univerzity v Torontu v roce 2010 prezentoval analýzu, že soudě podle počtu publikovaných článků a knih je Caravaggio dnes mezi historiky umění vůbec nejpopulárnějším italským umělcem. Z trůnu podle Sohma sesadil i samotného Michelangela (v této souvislosti není od věci doplnit, že průměrná cena každé údajné Caravaggiovy kresby, s kterou objevitelé operovali, vycházela asi na 1,5 násobek ceny, za kterou byla loni v Christieʼs vydražena autentická Michelangelova kresba).

Komentář k Sohmově přednášce nazvané Caravaggiomania před dvěma lety přinesla italská La Repubblica i New York Times (zde). Vlastní články na stejné téma otiskly časopisy Art in America (zde) nebo Art Newspaper (zde).

Podle britského historika umění Davida Eskerdjiana důvodem rostoucí popularity Caravaggia není změna v hodnocení uměleckých kvalit jeho děl, ale přepólování našich hodnotících kritérií. „Paradoxně je hlavním důvodem, proč uctíváme Caravaggia, že souhlasíme s mnoha kritiky, kteří se v průběhu staletí vyjadřovali k jeho umění, ale milujeme to, co si oni ošklivili. (…) Nyní víc než dřív naše unavená senzibilita vyžaduje extrémní stimuly a jsme výjimečně netrpěliví. Caravaggiova bezprostřednost a přímost spojená v tolika jeho dílech s násilím a smrtí se zdá být ideální pro naši přítomnost,“ napsal Eskerdjian předloni v Art Newspaper.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné