Čí je to modernita? Paradox meziválečné „civilizované ženy“

Julia Secklehner výstava listopad 2021

Východiskem aktuální výstavy v Moravské galerii se stala expozice Civilisovaná žena z let 1929/30. Jejím záměrem bylo osvobození ženy od omezení, která jí přinášela móda a převládající životní styl, s cílem ji „modernizovat“.

Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury, pohled do výstavy, foto: archiv Nedvěd architekti

Zdeněk Rossmann: plakát výstavy Civilisovaná žena, 1929, Moravská galerie v Brně

Šváchová: První výlet s novým vozem, 1930–1939, fotografie, Moravská galerie v Brně.

Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury, pohled do výstavy s díly Josefa Kubíčka Mikádíčko (1926) a Heleny Johnové Portrét slečny Buriánové (kol. 1930), foto: Moravská galerie v Brně

Plavky, kolem 1925, Moravská galerie v Brně

Rudolf da Sandalo: fotografie z výstavy Civilisovaná žena, 1929–1930, Moravská galerie v Brně

Helena Salichová: z cyklu Prací k blahobytu, 1937, dřevoryt, Galerie výtvarného umění v Ostravě

Milada Marešová, Na předměstí (Před biografem), olej, plátno, 1934.JPG

Milada Marešová: Na předměstí (Před biografem), olej, plátno, 1934, soukromá sbírka

Božena Horneková: studie k Civilisované ženě, 1928, foto: Moravská galerie v Brně

Božena Vejrychová Solarová: Cirkusačka, kol. 1928, olej, plátno, Oblastní galerie Liberec

Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury, pohled do výstavy, foto: archiv Nedvěd architekti

Podělte se:

Jak kurátorovat českou avantgardu

Julia Secklehner výstava únor 2020

Jako první rozsáhlá retrospektivní přehlídka devětsilských aktivit od konce osmdesátých let má výstava Devětsil 1920–1931 kurátorky Aleny Pomajzlové nesnadný úkol. Podle anotace výstava pokrývá dekádu existence Devětsilu a zkoumá jeho činnost v odpovědi nebo v návaznosti...

Proč nepátrat po „výjimečných“ umělkyních

Julia Secklehner recenze červenec 2023

Jak zařadit „nové“ umělce a umělkyně do dějin moderního umění, aniž bychom z nich dělali pouze další položku na nekonečném seznamu autorů? Přesně touto otázkou se zabývá výstava Věry Jičínské (1898–1961) připravená kurátorkou Martinou Pachmanovou v Galerii

Za hranice umělecké monografie

Julia Secklehner knižní recenze duben 2021

Jak napsat monografickou studii o individuálním umělci, aby to odpovídalo současnosti? A jak to dělat poutavě? Tyto dvě otázky stály na počátku rozsáhlého výzkumu, jehož výsledkem je kniha Bohumil Kubišta a Evropa.