Jak kurátorovat českou avantgardu
Julia Secklehner výstava únor 2020
Jako první rozsáhlá retrospektivní přehlídka devětsilských aktivit od konce osmdesátých let má výstava Devětsil 1920–1931 kurátorky Aleny Pomajzlové nesnadný úkol. Podle anotace výstava pokrývá dekádu existence Devětsilu a zkoumá jeho činnost v odpovědi nebo v návaznosti na jeho první soubornou prezentaci, která proběhla v roce 1986 v prostorách Staroměstské radnice. Vzhledem k politickým změnám, kterými Československo, respektive Česko mezitím prošlo, by tak mělo jít logicky i o přehodnocení a, slovy výstavního katalogu, o „syntetický pohled na hlavní projevy a oblasti zájmu“ skupiny.
Karel Teige: Charlie Chaplin, kolem 1923, tuš, koláž, papír, 23 × 18,8 cm, Umělecké sbírky Památníku národního písemnictví, Praha
Karel Teige: typografická ilustrace ke sbírce Zlom od Konstantina Biebela, Praha: Odeon 1928
Zdeněk Rossman: reklamní leták na časopisy Pásmo a Disk, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Praha
Reklama na avantgardní časopisy, in: Blok, č. 6/7,Varšava, září 1924, zadní strana obálky
Pierre Souvestre a Marcel Allain: Fantomas. Mrtvý, jenž zabíjí, Praha: Odeon 1929, obálka: Jindřich Štyrský
Vítězslav Nezval: Diabolo, Praha: Vaněk a Votava 1926, obálka a typografie: Vít Obrtel
Revoluční sborník Devětsil, Praha: Večernice V. Vortel 1922, obálka: Karel Teige
Stavba II, č. 3, Praha 1923, autor obálky neuveden
Zdeněk Pešánek: Film, 1928 (rekonstrukce Jana Wagnera 1988), umělá hmota, kov, v. 70 cm, Galerie hlavního města Prahy, foto: Tomáš Souček
Čí je to modernita? Paradox meziválečné „civilizované ženy“
Julia Secklehner výstava listopad 2021
Východiskem aktuální výstavy v Moravské galerii se stala expozice Civilisovaná žena z let 1929/30. Jejím záměrem bylo osvobození ženy od omezení, která jí přinášela móda a převládající životní styl, s cílem ji „modernizovat“.
Proč nepátrat po „výjimečných“ umělkyních
Julia Secklehner recenze červenec 2023
Jak zařadit „nové“ umělce a umělkyně do dějin moderního umění, aniž bychom z nich dělali pouze další položku na nekonečném seznamu autorů? Přesně touto otázkou se zabývá výstava Věry Jičínské (1898–1961) připravená kurátorkou Martinou Pachmanovou v Galerii
Za hranice umělecké monografie
Julia Secklehner knižní recenze duben 2021
Jak napsat monografickou studii o individuálním umělci, aby to odpovídalo současnosti? A jak to dělat poutavě? Tyto dvě otázky stály na počátku rozsáhlého výzkumu, jehož výsledkem je kniha Bohumil Kubišta a Evropa.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
