Církevní restituce ad absurdum

Jan Skřivánek zprávy listopad 2017

Hradec Králové – Ve sporu města Smiřice a římskokatolické farnosti v Holohlavech o vlastnictví oltářního obrazu Klanění Tří králů od Petra Brandla v odsvěcené zámecké kapli smiřického zámku dal okresní soud v půlce října za pravdu městu. Spor byl kuriózní v tom, že církev se domáhala vydání obrazu podle zákona, který měl napravit majetkové křivdy spáchané komunistickým režimem, s argumentem, že majetkem církve se obraz stal právě na vrcholu komunistické diktatury v letech 1950–53.

Oltářní obraz Klanění Tří králů si přímo pro zámeckou kapli v roce 1727 u Petra Brandla objednala Marie Terezie Violanta hraběnka ze Šternberku, dcera stavitele kaple hraběte Jana Josefa. Zámek na konci 18. století zakoupil císař Josef II., po vzniku Československé republiky byl jakožto majetek sesazené dynastie postátněn. Stát jej posléze převedl na obec. Kaple a její vybavení a výzdoba mají od podzimu 2005 statut národní kulturní památky.

Podle města Brandlův obraz ani další vybavení kaple, jejichž vydání se holohlavská farnost na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi domáhala, církvi nikdy nepatřily. Žalující strana argumentovala, že církvi sice nepatřila samotná kaple, ale její mobiliář ano. Podle právního zástupce farnosti Stanislava Hykše byl jeho klient od roku 1950 oprávněným držitelem oltářního obrazu a uplynutím tříleté vydržecí doby se stal vlastníkem: „Tvrdíme, že stát předal církvi obraz v 50. letech do vlastnictví a uznával ho před rokem 1989 i po něm. Naproti tomu město Smiřice se vlastnicky začalo chovat až od roku 2002.“ Hykš v této souvislosti poukazoval zejména na to, že v případě zápůjček byla farnost vždy dotazována: „Například v roce 1968, kdy se konaly oslavy 300 let od narození Petra Brandla, zapůjčoval děkanský úřad v Holohlavech obraz Klanění Tří králů Národní galerii, to znamená, že vlastníkem byla církev.“ Podle města to dokládá pouze, že církev nad kaplí vykonávala správu, nikoliv vlastnický vztah.

Soudkyně Ivana Dušáková již v létě poukázala na to, že spor nesplňuje parametry zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, protože ten se nevztahuje na majetek měst a obcí, uvedla však, že jej lze chápat jako obecnou žalobu o určení vlastnictví. Nárok holohlavské farnosti nakonec v říjnu v odročeném jednání odmítla: „Nejsou žádné důkazy, že církev někdy byla majitelem obrazu. Obraz byl majetkem šlechtického rodu, Československa a po roce 1991 obce.“ K tezi o nabytí obrazu vydržením dodala: „V době, kdy měla být zahájena držba obrazu církví, byl majetek ve vlastnictví státu nezcizitelný.“ Rozsudek je nepravomocný, farnost, která má městu a státu zaplatit náklady soudního řízení, se může odvolat ke krajskému soudu.

Podělte se:

Staří mistři v Praze

Jan Skřivánek výstava zima 2019

Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...

Světlo to někdy zkazí

Jan Skřivánek rozhovor červen 2021

Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...

11_VJ_Josef Manes_vystava_2023_Kremplova.jpg

Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda

Jan Skřivánek výstava červen 2023

Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...