Cucání a mačkání
Když cucám bonbon, především tvrdý bonbon, který tak rychle nepodléhá zkáze žvýkání a slin, nepředstavuje jediný počitek jeho chuť, ale stejně intenzivně i tvar a textura povrchu. Jazykem obracím v dutině ústní zvláštní útvar, který nepřináleží tak docela do řádu jídla a běžné existenční potřeby, ale vyvazuje se z účelovosti směrem k (proto)estetickým kategoriím určitého typu ohledávání světa. Toto ohledávání je dvojího typu: slastné setkávání s cizorodostí, kterou mám částečně ve své moci (v dutině svého těla) a poznávání primárního typu – poznávání bez odstupu, bez symbolické distance. Tímto poznávacím potenciálem se vyznačují dětské hračky pro kojence – různá ta kombinovaná šustítka, mačkátka, kousátka a lesknoucí se zrcadlíčka. Kojenec se už v raném stadiu vývoje věnuje gnoseologické aktivitě a rozvíjí se zároveň i jeho kapacita ur-soudnosti. Tato ur-soudnost, pra-estetika, pak provází člověka celým životem ve zkušenostech částečné zainteresovanosti a částečné nezainteresovanosti – slast z vůně jídla, již zažívám, i když jsem sytý, pohled na ženské křivky, i když nejsem sexuálně napjatý. Jde o nedistancovanou soudnost nad zážitky, které se hluboce vepisují do mého těla, ačkoli v té chvíli není v plánu organismu naplňovat nějakou funkční potřebu.
Vstupenka do muzea
Václav Hájek úhel říjen 2015
Na vstupence do drážďanského Albertina jsou reprodukovány čtyři artefakty. Dvě romantické malby a dvě „impresionistické“ sochy. Reprodukovaná díla se k sobě vzájemně mají jako lidé a pozemský prostor, jako duchovní sféra a materie, přičemž zde existují zjevné vzájemné...
Na okraji jednoho déjà vu
Václav Hájek recenze duben 2014
Na okraji davu v Západočeské galerii v Plzni / Západočeská galerie v Plzni pořádá do 4. května výstavu Na okraji davu – umění a sociální otázka v 19. století, k níž byla vydána podnětná publikace s texty Romana Prahla, Evy Bendové a Ivany Jonákové.
Příklady estetického vnímání
Václav Hájek úhel listopad 2013
Na stůl jsem si postavil několik věcí, které jsem měl v určité chvíli u sebe poblíž v pokoji. Musel jsem si sundat botu, respektive pantofel, abych na ni viděl. Věci se ocitly ne úplně náhodně na stole v určité perspektivě. Hlavně zase ta bota se nějak zvláštně natočila,...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?