Cucání a mačkání

Václav Hájek úhel duben 2015

Když cucám bonbon, především tvrdý bonbon, který tak rychle nepodléhá zkáze žvýkání a slin, nepředstavuje jediný počitek jeho chuť, ale stejně intenzivně i tvar a textura povrchu. Jazykem obracím v dutině ústní zvláštní útvar, který nepřináleží tak docela do řádu jídla a běžné existenční potřeby, ale vyvazuje se z účelovosti směrem k (proto)estetickým kategoriím určitého typu ohledávání světa. Toto ohledávání je dvojího typu: slastné setkávání s cizorodostí, kterou mám částečně ve své moci (v dutině svého těla) a poznávání primárního typu – poznávání bez odstupu, bez symbolické distance. Tímto poznávacím potenciálem se vyznačují dětské hračky pro kojence – různá ta kombinovaná šustítka, mačkátka, kousátka a lesknoucí se zrcadlíčka. Kojenec se už v raném stadiu vývoje věnuje gnoseologické aktivitě a rozvíjí se zároveň i jeho kapacita ur-soudnosti. Tato ur-soudnost, pra-estetika, pak provází člověka celým životem ve zkušenostech částečné zainteresovanosti a částečné nezainteresovanosti – slast z vůně jídla, již zažívám, i když jsem sytý, pohled na ženské křivky, i když nejsem sexuálně napjatý. Jde o nedistancovanou soudnost nad zážitky, které se hluboce vepisují do mého těla, ačkoli v té chvíli není v plánu organismu naplňovat nějakou funkční potřebu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné